FOTOGALERIE: Byt, který po rekonstrukci nemá skoro žádné stěny. A právě proto funguje líp
Studio RDTH architekti proměnilo pražský byt v otevřený prostor bez klasické chodby, pokojů a dveří. Jediný centrální nábytkový blok tu nahrazuje příčky a vytváří domov, který se může měnit spolu se svými obyvateli.
Odstranit z bytu téměř všechny stěny a dveře zní jako radikální gesto. Pro většinu lidí je domov spojený s jasně oddělenými místnostmi: tady se spí, tady se pracuje, tady se vaří, tady se zavírají dveře. Jenže právě tahle pravidla mohou být někdy tím, co prostor zbytečně svazuje.
Pražská rekonstrukce od studia RDTH architekti ukazuje jinou možnost. Místo klasické dispozice s chodbou a jednotlivými pokoji vznikl plynulý otevřený prostor, který je zároveň velkorysý i praktický. Nejde o efektní bourání pro efekt. Jde o přesně promyšlený způsob, jak dát bytu větší svobodu.
Z původní dispozice zůstalo jen to nejnutnější, konkrétně instalační jádro, světlík a toaleta jako jediný skutečně uzavřený prostor s klasickými dveřmi. Všechno ostatní se otevřelo.
Mezi 1+kk a 4+kk
Výsledkem je byt, který se nedá jednoduše zařadit. Na první pohled působí jako velké 1+kk. Zároveň ale funguje jako 4+kk, protože jednotlivé zóny pro spaní, práci, vaření, hygienu i odpočinek tu mají své jasné místo. Rozdíl je v tom, že je nevymezují zděné příčky. Místo nich pracují architekti s vestavěným nábytkem, závěsy, sklobetonem, světlem a jemnými změnami v uspořádání prostoru.
Srdcem bytu je centrální nábytkový blok. Architekti jej do dispozice vložili jako hlavní organizační prvek, který nahrazuje klasické stěny. Jeho mírné pootočení vytváří kolem sebe jednotlivé funkční zóny a dává prostoru přirozenou dynamiku. Díky tomu byt nepůsobí jako otevřená hala, kde se všechno děje na jednom místě. Naopak. Každá část má vlastní atmosféru, ale žádná není definitivně uzavřená.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí
Reality
Dvě kuchyně, dva scénáře života
Jedním z nejzajímavějších momentů rekonstrukce jsou dvě kuchyně. První se nachází přímo v obytném prostoru a funguje spíš jako domácí kavárna. Není určená k velkému vaření, ale k rychlé kávě, snídani, setkání, práci nebo odpočinku. Je to zóna, která může v budoucnu snadno změnit funkci. Dnes je kavárnou, zítra může být pracovním místem, barem nebo úložnou sestavou. Byt s tím počítá.
Druhá kuchyně je plnohodnotná. Nachází se v zadní části dispozice, obsahuje všechny spotřebiče a navazuje na ni pračka se sušičkou i otevřené regály. Od zbytku prostoru ji odděluje závěs, který lze během chvíle odsunout nebo zatáhnout. Kuchyně tak může být součástí života bytu, ale nemusí být pořád na očích.
Měla to být malá chatka, jenže úřady, terén a skála pod pozemkem změnily plán. Dům Truhlík od A69 – architekti proměnil sérii komplikací v silný architektonický koncept a patří mezi projekty přihlášené do České ceny za architekturu.
Fotogalerie: Tenhle dům vznikl kvůli problému. A právě proto je tak dobrý
Reality
Také hygienické zázemí tu funguje jinak než v běžném bytě. Toaleta je jediným prostorem s klasickými dveřmi. Odděluje ji neprůhledná, ale světlo propouštějící stěna ze sklobetonových tvárnic. Část koupelnových funkcí se ale přesouvá mimo uzavřený prostor sprchy.
Umyvadlo tak není zavřené v malé místnosti, ale stává se univerzálnějším prvkem každodenního provozu. Zvýšená podlaha za nábytkovou sestavou zároveň ukrývá rozvody vody a kanalizace, aniž by narušovala otevřený charakter interiéru.
Surový beton, dub a sklobeton
Materiálová skladba je střídmá, ale výrazná. Hlavní roli hraje obnažený betonový skelet domu, kterému architekti vrátili jeho přirozenou surovost. Beton tu nepůsobí chladně ani nedokončeně. Funguje jako pevný rámec pro měkčí a obytnější vrstvy interiéru.
Teplo do prostoru přinášejí dubové parkety. Bílé vestavěné prvky nechávají vyniknout samotnou dispozici. Sklobetonové tvárnice propouštějí světlo tam, kde by běžná stěna prostor příliš uzavřela. Blackoutové závěsy zase umožňují rychle měnit atmosféru, regulovat světlo a zlepšovat akustiku.
Jednoduchá je také světelná elektroinstalace. Celý byt je napojený na jediný světelný okruh a jednotlivá svítidla se ovládají digitálně, z mobilních telefonů obyvatel nebo z domácího tabletu.
Mezonet na Břevnově měl složitou dispozici, tmavé centrum a za sebou už jednu drahou úpravu. Přesto se stal nejlepším Interiérem roku 2025 a porotu zaujal klidem, světlem i výrazným kovovým schodištěm.
Nejlepší interiér roku? Byt, který měl být skoro ztracený případ
Enjoy
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
