Jako by šla k zemi Eiffelovka nebo Tower Bridge. Píše o mostu na Výtoni britský tisk
Osud Železničního mostu pod Vyšehradem, ač bylo navrženo jeho zbourání, není ještě zpečetěn. Živá diskuse mezi zastánci jeho zachování a těmi, kteří tvrdí, že se nedá kvůli špatnému technickému stavu zachránit, se dostala až do britského tisku.
Železniční most na Výtoni tvoří spolu s Vyšehradem typické panorama už od přelomu 19. a 20. století. Výjimečná ocelová konstrukce se navíc těší památkové ochraně. Deník The Guardian ho dokonce přirovnává k Eiffelově věži. Cituje tak Richarda Biegla, historika architektury a člena Klubu za Starou Prahu, který je jedním z iniciátorů petice za záchranu mostu. Tu podepsalo přes devět tisíc lidí potom, co loni na podzim státní Správa železnic (SŽ) zveřejnila výsledky architektonické soutěže na most nový.
„Význam Železničního mostu pro Prahu je stejný jako význam Eiffelovy věže pro Paříž,“ cituje britský deník Richarda Biegla. Zastáncem zachování mostu je i Adam Scheinherr, dosluhující pražský radní pro dopravu. „Nejdůležitější je, že neodmyslitelně patří k pražskému panoramatu a Pražané si město bez něj nedokážou představit,“ odkazuje se Guardian na Scheinherra.
Tower Bridge také nevyhovuje současným nárokům
A na stranu českých zastánců zachování mostu se postavil i přední britský specialista na stavbu mostů Ian Firth. Ten je mimochodem i spoluautorem zprávy z roku 2021, která doporučila most zachovat, případně jej posunout o 50 metrů dál.
„Neměli zájem, byli už tehdy rozhodnutí,“ konstatoval Firth pro The Guardian. Podle něj by zbourání stávající mostní konstrukce byla škoda. „Představte si, že by chtěli zbourat londýnský most Tower Bridge, protože nevyhovuje současným nárokům,“ dodává Firth a připomíná i to, že bourání je v současnosti naprosto nehospodárné.
Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. Současný most je tvořen třemi příhradovými nosníky s rozpětím 69,9 metru, široký je 8,1 metru a dlouhý 298,4 metru. Konstrukce je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace. Správa železnic v minulosti neúspěšně usilovala o odejmutí památkové ochrany mostu.
Rekonstruovaný Palác Dunaj na Národní třídě má nového nájemce. Téměř tři tisíce metrů čtverečních prostor si pronajalo tuzemské Zastoupení Evropské komise a Kanceláře Evropského parlamentu, a to na 15 let. Uvedla to společnost Zeitgeist Asset Management, která palác zrekonstruovala.
České sídlo EU se nastěhuje do paláce na Národní třídě
Reality
Rekonstrukce památek pomáhá k zachování kulturního dědictví pro budoucí generace i podpoře cestovního ruchu. Přeměna je to zpravidla velice nákladná, proto často pomáhají i zahraniční investoři či fondy EU. Podívejte se na zdařilé projekty, které stojí za to vidět.
GALERIE: Památky, kterým investoři vdechli nový život
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
