GALERIE: Památky, kterým investoři vdechli nový život
Rekonstrukce památek pomáhá k zachování kulturního dědictví pro budoucí generace i podpoře cestovního ruchu. Přeměna je to zpravidla velice nákladná, proto často pomáhají i zahraniční investoři či fondy EU. Podívejte se na zdařilé projekty, které stojí za to vidět.
Některé památky se vracejí do původního stavu, jiným se dává zcela nová tvář. Takové rekonstrukce jsou velice nákladné, proto často pomáhají dotace, peníze zahraničních investoři či fondy EU. Mezi zdařilými projekty financovanými z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) k lze jmenovat například Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Hornický skanzen Žacléř, Šlechtickou školu ve Slatiňanech, pardubické Automatické mlýny v původní verzi od architekta Josefa Gočára, Historický Dům U Zlaté Růže v Žatci, Národní centrum divadla a tance a Zámeckou jízdárnu v Lednicko-valtickém areálu či Muzeum Komenského v Přerově.
V rámci programů IROP bylo koncem roku 2021 dokončeno 45 projektů za 3,8 miliardy korun.
Vedle zdrojů z EU je druhou cestou soukromá investice. A to i ze zahraničí, protože v tuzemsku se nanajde často investor, který by potřebnou částku byl ochoten investovat. Základní otázkou při takové obnově je správný a citlivý přístup k historickému objektu. Příkladem, kdy rekonstrukci provádí soukromý zahraniční investor je pak třeba Zámek Protivín. Téměř rozpadlý zámek získal a pečlivě jej rekonstruuje malajský královský fond Royal Capital Club.
Zchátralý zámek Protivín, který svého času patřil i Karlu IV., zachraňují peníze z Asie.
Zámek Protivín zachrání královské peníze z Asie
Enjoy
„Naším hlavním koncepčním prvkem celé rekonstrukce zámku Protivín je hledání citlivého kontrastu mezi moderním a historickým. Z mého pohledu je velmi důležité, aby v zámku byl nějaký odkaz dnešní doby. Hlavní roli v tomto případě hraje nejen volba formy, ale i materiálu. Musí se postupovat s respektem, aby vznikl jemný kontrast, který podpoří historickou tvář,“ říká vedoucí architektka studia ARCH.IC a představitelka projektu The Orb Věra Nagyová.
Na zámek navazuje také areál podzámčí. Z toho by se mělo stát nové kulturní a gastronomické centrum Protivína.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
