GALERIE: Památky, kterým investoři vdechli nový život
Rekonstrukce památek pomáhá k zachování kulturního dědictví pro budoucí generace i podpoře cestovního ruchu. Přeměna je to zpravidla velice nákladná, proto často pomáhají i zahraniční investoři či fondy EU. Podívejte se na zdařilé projekty, které stojí za to vidět.
Některé památky se vracejí do původního stavu, jiným se dává zcela nová tvář. Takové rekonstrukce jsou velice nákladné, proto často pomáhají dotace, peníze zahraničních investoři či fondy EU. Mezi zdařilými projekty financovanými z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) k lze jmenovat například Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Hornický skanzen Žacléř, Šlechtickou školu ve Slatiňanech, pardubické Automatické mlýny v původní verzi od architekta Josefa Gočára, Historický Dům U Zlaté Růže v Žatci, Národní centrum divadla a tance a Zámeckou jízdárnu v Lednicko-valtickém areálu či Muzeum Komenského v Přerově.
V rámci programů IROP bylo koncem roku 2021 dokončeno 45 projektů za 3,8 miliardy korun.
Vedle zdrojů z EU je druhou cestou soukromá investice. A to i ze zahraničí, protože v tuzemsku se nanajde často investor, který by potřebnou částku byl ochoten investovat. Základní otázkou při takové obnově je správný a citlivý přístup k historickému objektu. Příkladem, kdy rekonstrukci provádí soukromý zahraniční investor je pak třeba Zámek Protivín. Téměř rozpadlý zámek získal a pečlivě jej rekonstruuje malajský královský fond Royal Capital Club.
Zchátralý zámek Protivín, který svého času patřil i Karlu IV., zachraňují peníze z Asie.
Zámek Protivín zachrání královské peníze z Asie
Enjoy
„Naším hlavním koncepčním prvkem celé rekonstrukce zámku Protivín je hledání citlivého kontrastu mezi moderním a historickým. Z mého pohledu je velmi důležité, aby v zámku byl nějaký odkaz dnešní doby. Hlavní roli v tomto případě hraje nejen volba formy, ale i materiálu. Musí se postupovat s respektem, aby vznikl jemný kontrast, který podpoří historickou tvář,“ říká vedoucí architektka studia ARCH.IC a představitelka projektu The Orb Věra Nagyová.
Na zámek navazuje také areál podzámčí. Z toho by se mělo stát nové kulturní a gastronomické centrum Protivína.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
