Stěhování magistrátu na Václavák? Praha za budovu v centru nabízí 3,65 miliardy
Pražský magistrát nabídne Komerční bance (KB) 3,65 miliardy korun za budovu na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Mohli by se tam v budoucnu nastěhovat úředníci z pronajatého Škodova paláce v Jungmannově ulici. V noci na pátek to schválili městští zastupitelé.
O nákup budovy se mohli ucházet i další zájemci. Výsledek soutěže by podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) měl být znám začátkem příštího týdne.
Radní Prahy ve čtvrtek ráno schválili zařazení odkupu na program zastupitelstva, které začalo vzápětí. Následně zastupitelé podání nabídky odsouhlasili po zhruba 17 hodinách jednání dnes brzy ráno. „Objekt vyhovuje z hlediska kapacity, která je zhruba o třetinu větší než stávající prostory ve Škodově paláci,“ stojí v zastupiteli schváleném dokumentu. Vhodná je podle něj i lokalita v centru města na křížení všech tří tras metra.
Prodej neoklasicistní budovy z druhé poloviny 20. let minulého století ve čtvrtek potvrdil ředitel komunikace KB Tomáš Zavoral. Dále však věc nechtěl komentovat. Kovářík uvedl, že KB umožnila městu podat nabídku i po termínu.
Zámek, menhiry nebo třeba věž. Dají se prodat? Ano, má to ale svá specifika. Jedná se o velmi unikátní typy nemovitostí, které se objevují na realitním trhu jen minimálně. Ostatně i jejich cena a kupci bývají velmi specifičtí, protože nejde o běžné nemovitosti, které je možné klasicky zhodnocovat. V realitním žargonu se jim říká trofejní nemovitosti. Na to, které budovy se mohou takto nazývat, kolik se jich ročně objeví a které z nich byly za posledních sto let nejvíce unikátní, jsme se zeptali šéfky Knight Frank a prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), Zdenky Klapalové, která se tímto tématem zabývá dlouhodobě. 
Zdenka Klapalová: Trofejní nemovitosti jsou jako kvalitní umění, bezpečným uchovatelem hodnoty
Reality
Velké stěhování úředníků
Ze všech zvažovaných možností je zvolená budova podle radního Kováříka pro účely úřadu nejvhodnější. Magistrátní úředníci nyní sídlí na několika místech. Velká část z nich - zhruba 1200 z celkových asi 2200 - je ve Škodově paláci v Jungmannově ulici. Tam ale magistrátu v roce 2028 skončí nájemní smlouva s vlastníkem, investiční společností GLL. Do té doby musí město vyřešit, kam pracovníky přesune.
Do Jungmannovy ulice sestěhovalo úředníky vedení Prahy za bývalého primátora Pavla Béma (ODS). Situací kolem nájmu se zabývala Praha následně několik let a s původním majitelem paláce, firmou Copa retail, se neúspěšně soudila kvůli výši nájmu. Někdejší vedení města v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) dohodlo úpravu nájemní smlouvy. Dvacetiletý nájem měl město stát 4,4 miliardy korun, nakonec zaplatí o 860 milionů méně. V roce 2017 palác koupila investiční společnost GLL Real Estate Partners se sídlem v Mnichově.
V posledním roce zvažovalo vedení Prahy koupi budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici, ale s Českou poštou se nakonec nedohodlo. V minulosti se objevil i plán na stavbu nové budovy Na Knížecí, z toho však také sešlo. Vedení města sídlí v budově Nové radnice na Mariánském náměstí.
Česká pošta nabídla na portálu veřejné správy budovu na rohu Jindřišské ulice a Politických vězňů. Během 30 dnů o ní mohou projevit zájem státní instituce. Minimální cena je ve výši odhadu 1,325 miliardy korun, uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Česká pošta se chce zbavit rodinného stříbra. Prodává budovu v Jindřišské ulici
Zprávy z firem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
