Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Šéf finského developera: Přestat stavět paneláky byla chyba. Díky pokroku mohou být dokonalé

Natáčení podcastu s Markem Lokajem, šéfem developera YIT.
Newstream.cz

Paneláky v Česku nemají dobrou pověst. Přesto je prefabrikace výhodná v mnoha ohledech. Dokáže výstavbu urychlit a také zkvalitnit. „Už nikdy žádný panelák nepostavit. Toto rozhodnutí z 90. let považují za špatné. Technologický proces od té doby urazil velký kus cesty,“ říká generální ředitel YIT Stavo, české odnože finské firmy YIT, Marek Lokaj.

Jaké know-how přináší Finové na tuzemský realitní trh?

Je to výstavba, která je více efektivní než ta česká, ale i slovenská či polská. Ve Finsku mají opravdu kruté zimy, kdy teploty padají i k minus 40 stupňům, a museli se s tím popasovat. Stavební průmysl tak šel mnohem dál než ve střední Evropě. Už dávno jim došlo, že tím nejcennějším, nejenom ve výstavbě, jsou lidské zdroje a čas. Doba se díky technologickému pokroku zrychlila, tuzemské stavebnictví na to ale bohužel zatím nedokázalo moc zareagovat. Právě proto se finské know-how snažíme převést i do české kotliny.

Bytový dům Holečkova 26 od architektů DAM.

FOTOGALERIE: Podívejte se na ty nejhezčí bytovky v Česku

Zakulacené, hranaté, ze dřeva nebo z betonu. Bytový dům, chcete-li bytovka se dá postavit ze všeho. A do našeho výběru těch nejpovedenějších, mnohdy jsme se shodli i s odbornou porotou soutěže Česká cena za architekturu, se dostal i jeden panelák.

Přečíst článek

Česká kotlina, jak říkáte, je v zahraničí nechvalně proslulá i zdlouhavým povolovacím procesem. Jak se s tím popasovala vaše finská centrála?

Na českém trhu působíme už 16 let, tedy nějaké povědomí finští kolegové mají. Je to realita a museli na ni přistoupit.

Ve Finsku povolí stavbu za rok

Jak se povoluje ve Finsku?

Když žádáte o stavební povolení ve Finsku, získáte ho včetně nabytí právní moci do jednoho měsíce. Nejde tedy o žádný časově náročný proces a v Česku nám těch 12 měsíců zatím zní dost nereálně. Ale musíte si uvědomit, že stejně jako Finové i my do podobného stavu časem dojdeme. Neříkám kdy, ale věřím, že se k tomu dobereme. Momentálně je česká realita jednoroční lhůtě na míle vzdálena. 

Jak vám zdlouhavý proces zasahuje do podnikání?

Brzdí náš akviziční apetit. Musíme zkrátka plánovat na delší dobu dopředu.

Rezidence Bella Vista v Praze 7

Nový stavební zákon. Spíš než úlevu přináší obavy, říká developer

Dlouho očekávaný a diskutovaný nový stavební zákon má zásadním způsobem transformovat a zefektivnit proces povolování staveb. Zatím však spíš vyvstávají otázky, zda bude nová legislativa příležitostí, či hrozbou, píše v komentáři pro Newstream Jan Řežáb, zakladatel a majitel skupiny JRD.

Přečíst článek

Zatím v Česku stavíte převážně tradičně, z cihel a betonu. Dáte do budoucna přednost spíš vámi zmiňované prefabrikaci?

Už nyní uvažujeme ve studiích, které máme na stole, hlavně o využití prefabrikace. Přikláníme se i k tomu využít jiný materiál, než je beton. Třeba dřevo. Tam jsme ale ještě na začátku, tento proces může trvat ještě pět až sedm let.

I v Česku se budou stavět výškové budovy ze dřeva

Do dvou let by se měla rovněž změnit legislativa, která umožní v Česku stavět ze dřeva i výškové budovy. Využijete toho?

Určitě. Chtěl bych ale připomenout, že tato změna je důležitá, i protože říct, že potřebujeme diverzifikaci materiálů. Nejdůležitější totiž je, že investor se bude moci rozhodnout, jakému stavebnímu materiálu dá přednost. Zda betonu a dřevu a najde pro to svoje rozhodnutí oporu v legislativě.

Jak zásadně dokáže prefabrikace urychlit výstavbu?

Ve Finsku trvá výstava prefabrikovaných domů, ať už ze dřeva nebo betonu, 12 maximálně 14 měsíců. Výstavba, vlastně spíš výroba, hrubé stavby se totiž zvenku přesunula do fabriky. Z betonu tam vzniká panel, který se vozí na stavbu a tam se montuje. Montáž probíhá velmi rychle, v podstatě jedno patro za týden. Taková výstavba je velmi efektivní, a to díky času, i díky pracovní síle. Touto racionalizací zároveň docílíme i nižších nákladů na výstavbu.

Dřevěný dům navrhli architekti ze studia Mjölk.

V Liberci chtějí dřevěnou bytovku. Architekti ji navrhli jako stavebnici

Liberec, město skrze ateliér Sial historicky spjaté s progresivní architekturou, se může stát prvním v Česku, v jehož katastru bude stát výškový dům ze dřeva. A to přímo v centru města.

Přečíst článek

Jak to pocítí koncový zákazník? Zlevní mu to byty?

Zlevní, protože díky urychlení výstavby se poníží cena proinvestovaných peněz. 

I náklady na stavění prefabrikací jsou nižší?

Jsou srovnatelné se standardní výstavbou. Ale jak říkám, musíte odečíst čas. Zkrácení výstavby přinese ve finále její zlevnění.

Panelák není sprosté slovo

Nemá prefabrikace v Česku mnohdy negativní konotace? Nespojují si ji lidé s nechvalně proslulými socialistickými paneláky?

Rozhodnutí, už nikdy žádný panelák nepostavit, které padlo v 90. letech, považuji za špatné. Technologicky jsme s od té doby urazili velký kus cesty. Stačí se podívat do Finska. Kromě výrazného urychlení totiž prefabrikace přinesla perfektní kvalitu. Tím, že se výstavba odehrává uvnitř, jsou minimalizovány nepříznivé vlivy na stavbu, lze dotáhnout i sebemenší detail do dokonalosti. Například koupelny, místo, kde na stavbě vzniká asi největší množství chyb, protože vyžaduje velké množství profesí střídajících se na jednom, velmi malém prostoru, se jako buňka vyrobí v tovární hale a v kuse namontuje do stavby. 

Nejošklivější sídliště na světě? Jižní město je krásné jako Stonehenge, říká publicista

Nejošklivější sídliště na světě? Jižní město je krásné jako Stonehenge, říká publicista

Jižák nebo Jižňák? O přezdívku pražského sídliště Jižní město vedou spory tamní obyvatelé. Ti, co tam nebydlí, řeší spíš to, zda jde o neošklivější místo na světě, nebo naopak. Pro publicistu Jana Lukavce je ale Jižák městem snů a mýtů. Stejně pojmenoval i knihu, která se sídlišti, pejorativně nazývanému „králíkárny", věnuje.

Přečíst článek

Poslední dva roky se tuzemský realitní trh potýkal s razantním poklesem poptávky. Jak to dopadlo na vás?

Za covidu se prodávalo takzvaně z papíru. Vše, co bylo k dispozici, se prodalo. Slyšel jsem dokonce tvrzení, že lidé zavření doma se nudili a kupovali byty. Loňský rok vnímám, co se týká prodejů, jako standardní. Prodávali jsme dobře, nemůžeme si stěžovat. Podařilo se nám splnit to, co jsme si vytyčili. Prodali jsme zhruba dvě stovky bytů v projektu Lappi.

Zmínil jste akviziční apetit. Kromě Kladna máte v hledáčku i další lokality? Třeba i v Praze?

Apetit samozřejmě máme, to neskrýváme. O regionální výstavbu se zajímáme delší dobu. Kladno dlouhodobě vnímáme jako atraktivní i díky dobré dostupnosti do Prahy. Praha se nám zalidňuje, zastavuje se a brownfieldy postupně mizí. Nemůžeme si myslet, že by se v Praze byla v budoucnu levnější výstavba než teď. Češi tak, jak je to běžné všude ve světě, budou bydlet mimo hlavní město. Tam kde to bude levnější.

Marek Lokaj

Vystudoval obor pozemní stavby na Vysokém učení technickém v Brně. Do YIT Stavo nastoupil už v roce 2008, kdy firma vstoupila na český trh. Vedení společnosti se ujal z pozice technického ředitele v roce 2021.

Natáčení podcastu s architektem Ondřejem Synkem (re:architekti)

Architekt Synek: Tuzemské architektonické soutěže jsou kvalitní, mají o ně zájem i ateliéry ze zahraničí

Zahraniční ateliéry mají o projekty v Česku velký zájem. I z důvodu velkého množství soutěží. Ty jsou navíc relativně otevřené a za posledních 10 let se vylepšila i jejich kvalita. „Zároveň se v tuzemsku se zatím nikdo nesetkal, že by soutěž byla zmanipulovaná,“ přibližuje spolumajitel architektonického studia re:architekti Ondřej Synek v dalším díle podcastu Realitní Club.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Natáčení podcastu s Markem Lokajem, šéfem developera YIT.

Developer: Přestat stavět paneláky byla chyba. Současné technologie jsou mnohem dál než v socialismu

Přečíst článek
YIT v loňském roce zkolaudoval projekt Parvi Cibulka v pražských Košířích, který vznikl revitalizací bývalé továrny Meopta na bydlení loftového typu se 150 byty.

Dvě kolaudace, dvě hrubé stavby, dva nové projekty. Developer YIT loni v Česku utržil přes dvě miliardy

Přečíst článek
Doporučujeme