Developer: Přestat stavět paneláky byla chyba. Současné technologie jsou mnohem dál než v socialismu
Je nebo není prefabrikace návratem do minulosti, kdy se v tuzemsku stavěla nechvalně známá panelová sídliště? O aktuálních trendech výstavby jsme si povídali v dalším díle podcastu Realitní Club se šéfem české pobočky finské developerské a stavební společnosti YIT Markem Lokajem.
Prefabrikace dokáže zkrátit čas výstavby až o polovinu. Domy ze dřeva nebo z betonových panelů se postaví od 12 do 14 měsíců. Hrubá stavba vzniká v továrně pod střechou. Koupelny se na místo stavby vozí jako hotové buňky. „V praxi to znamená, že jedno patro vzniká, jeden týden,“ říká Marek Lokaj.
Prefabrikace, s níž mají ve Finsku dlouholeté zkušenosti, šetří čas i peníze. „Stavebníků je velmi málo a náklady na jejich mzdy významně narůstají,“ říká Marek Lokaj. Kromě zmiňovaných dvou výhod, má podle něj tento specifický způsob výstavby i jednu další - a tou je dokonalá kvalita.
Dva tisíce domů, 250 tisíc metrů čtverečních ploch k bydlení a přes sedm tisíc metrů čtverečních kanceláří se chystají postavit ve Švédsku ze dřeva. Na projekt upozornil server Dezeen. 
Ve Švédsku postaví ze dřeva celé město. V Česku si o tom můžeme nechat jen zdát
Reality
Češi se prefabrikace bojí kvůli socialistickým panelákům
„Byty jsou drahé a klient tak logicky očekává, že si pořizuje vysokou kvalitu,“ dodává Lokaj. Té se podle něj dosáhne právě tím, že většina domu vznikne v továrně pod detailní kontrolou. Na místě se už jen montuje.
Prefabrikace má ale na rozdíl od Finska v Česku negativní konotace kvůli panelové výstavbě. „Rozhodnutí, že v Česku se už nikdy nebude stavět žádný panelák, které padlo v 90. letech, bylo špatné. Technologický vývoj ušel od té doby velký kus cesty,“ přibližuje Lokaj.
Do užšího výběru letošního ročníku prestižního ocenění Česká cena za architekturu se dostalo 31 projektů. 
FOTOGALERIE: Hřbitovy, školy, rozhledny i panelák se utkají o Českou cenu za architekturu
Reality
Potenciál Prahy se zmenšuje
A kromě výstavby v Praze se YIT poohlíží i po dalších místech. „O výstavbu v regionech se zajímáme již delší dobu. Brownfieldy v Praze se postupně zastavují a potenciál Prahy se tak zmenšuje. Logicky tak vyvstává otázka, kde budou všichni bydlet,“ dodává Lokaj.
Podle něj tak Prahu čeká podobný vývoj jako v západní Evropě. Lidé se budou stěhovat za ní, do míst s dobrou dopravní dostupností, kde to bude zároveň levnější. Ideálním městem pro rozvoj je tak Kladno, které se díky rychlotrati, „přiblíží“ Praze.
Nejnovější epizodu podcastu Realitní Club si poslechněte v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platěformě. Jsme na Spotify, Google Podcasts i Apple Podcasts.
Luděk Sekyra je jedním z největších českých developerů. V současnosti rozvíjí tři velká území v hlavním městě, na Smíchově, na Rohanském ostrově a na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově. Na všech těchto třech místech v jeho režii vyrůstají úplně nové městské čtvrti. Celkově jde o více než milion metrů čtverečních pozemků, které zcela mění svou tvář.
Luděk Sekyra: Na Smíchově vzdáme úctu ženám, na Rohanu filosofům
Reality
Staví na brownfieldu v Nuslích i na Waltrovce, nejvýrazněji se však rukopis Penty projeví kolem Florence. Změnu územního plánu bychom mohli mít odsouhlasenou během čtyř měsíců, říká šéf Penta Real Estate Petr Palička v dalším díle podcastu Realitní Club.
Palička z Penty: Postavit byty u Masarykova nádraží? Nereálné a drahé
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
