Developer: Přestat stavět paneláky byla chyba. Současné technologie jsou mnohem dál než v socialismu
Je nebo není prefabrikace návratem do minulosti, kdy se v tuzemsku stavěla nechvalně známá panelová sídliště? O aktuálních trendech výstavby jsme si povídali v dalším díle podcastu se šéfem české pobočky finské developerské a stavební společnosti YIT Markem Lokajem.
Prefabrikace dokáže zkrátit čas výstavby až o polovinu. Domy ze dřeva nebo z betonových panelů se postaví od 12 do 14 měsíců. Hrubá stavba vzniká v továrně pod střechou. Koupelny se na místo stavby vozí jako hotové buňky. „V praxi to znamená, že jedno patro vzniká, jeden týden,“ říká Marek Lokaj.
Prefabrikace, s níž mají ve Finsku dlouholeté zkušenosti, šetří čas i peníze. „Stavebníků je velmi málo a náklady na jejich mzdy významně narůstají,“ říká Marek Lokaj. Kromě zmiňovaných dvou výhod, má podle něj tento specifický způsob výstavby i jednu další - a tou je dokonalá kvalita.
Dva tisíce domů, 250 tisíc metrů čtverečních ploch k bydlení a přes sedm tisíc metrů čtverečních kanceláří se chystají postavit ve Švédsku ze dřeva. Na projekt upozornil server Dezeen. 
Ve Švédsku postaví ze dřeva celé město. V Česku si o tom můžeme nechat jen zdát
Reality
Češi se prefabrikace bojí kvůli socialistickým panelákům
„Byty jsou drahé a klient tak logicky očekává, že si pořizuje vysokou kvalitu,“ dodává Lokaj. Té se podle něj dosáhne právě tím, že většina domu vznikne v továrně pod detailní kontrolou. Na místě se už jen montuje.
Prefabrikace má ale na rozdíl od Finska v Česku negativní konotace kvůli panelové výstavbě. „Rozhodnutí, že v Česku se už nikdy nebude stavět žádný panelák, které padlo v 90. letech, bylo špatné. Technologický vývoj ušel od té doby velký kus cesty,“ přibližuje Lokaj.
Do užšího výběru letošního ročníku prestižního ocenění Česká cena za architekturu se dostalo 31 projektů. 
FOTOGALERIE: Hřbitovy, školy, rozhledny i panelák se utkají o Českou cenu za architekturu
Reality
Potenciál Prahy se zmenšuje
A kromě výstavby v Praze se YIT poohlíží i po dalších místech. „O výstavbu v regionech se zajímáme již delší dobu. Brownfieldy v Praze se postupně zastavují a potenciál Prahy se tak zmenšuje. Logicky tak vyvstává otázka, kde budou všichni bydlet,“ dodává Lokaj.
Podle něj tak Prahu čeká podobný vývoj jako v západní Evropě. Lidé se budou stěhovat za ní, do míst s dobrou dopravní dostupností, kde to bude zároveň levnější. Ideálním městem pro rozvoj je tak Kladno, které se díky rychlotrati, „přiblíží“ Praze.
Nejnovější epizodu podcastu Realitní Club si poslechněte v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platěformě. Jsme na Spotify, Google Podcasts i Apple Podcasts.
Luděk Sekyra je jedním z největších českých developerů. V současnosti rozvíjí tři velká území v hlavním městě, na Smíchově, na Rohanském ostrově a na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově. Na všech těchto třech místech v jeho režii vyrůstají úplně nové městské čtvrti. Celkově jde o více než milion metrů čtverečních pozemků, které zcela mění svou tvář.
Luděk Sekyra: Na Smíchově vzdáme úctu ženám, na Rohanu filosofům
Reality
Staví na brownfieldu v Nuslích i na Waltrovce, nejvýrazněji se však rukopis Penty projeví kolem Florence. Změnu územního plánu bychom mohli mít odsouhlasenou během čtyř měsíců, říká šéf Penta Real Estate Petr Palička v dalším díle podcastu Realitní Club.
Palička z Penty: Postavit byty u Masarykova nádraží? Nereálné a drahé
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
