Finové staví další bytovky v centru Kladna. Nabídnou více než sto jednotek
RealityV centru Kladna je rušno. Developer YIT zde spustil další etapu výstavby domů, které nabídnou více než 100 bytů.
V centru Kladna je rušno. Developer YIT zde spustil další etapu výstavby domů, které nabídnou více než 100 bytů.
Developerská společnost YIT pochází z Finska, kde má více než 100letou historii, a patří tam k těm nejviditelnějším. V Česku skandinávskou know how využívají šestnáctým rokem. A co konkrétně to znamená?
Novým majitelem kancelářského Kuta Centra na pomezí pražského Braníka a Krče je developerská společnost YIT. Převážně administrativní komplex, který prošel zásadní proměnou v 90. letech minulého století, YIT koupila od podnikatele Martina Kuty. Developer s finskými kořeny staví v Česku bytové projekty. Takové jsou i jeho záměry s Kuta Centrem na Zeleném pruhu, které už nově nese název YIT Office Centrum.
Obrat finského developera YIT v Česku loni překročil dvě miliardy korun. Konkrétní výši obratu ani čistý zisk společnost nespecifikovala. Developer loni prodal 204 bytů. Letos plánuje zahájit nové projekty v pražských městských částech 5, 11 a 12 s více než 300 byty a poprvé připravuje i projekt mimo metropoli, a to v Kladně.
Developer YIT staví v Praze bytové domy ve finském stylu. K dokončeným 22 tuzemským projektům a aktuálně rozestavěné šestici přidal v červnu další lokalitu v Horních Měcholupech. Severská architektura ale oslovuje patrně i naše sousedy, protože se postupně rozrůstá i slovenská pobočka, která má nyní „rozjetých“ sedm developerských projektů.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.