Učebnice rekonstrukcí. První fáze opravy slavného InterContinentalu je u konce
Hotel InterContinental v době svého dokončení reprezentoval um tuzemských architektů a umělců. Rozhodnutí o jeho rekonstrukci vyvolalo bouřlivé debaty, zastánci brutalistní architektury se obávali, že přijde o autenticitu. Nyní se první fáze jeho přestavby, během níž došlo mimo jiné i na sanaci původního betonu, chýlí ke konci.
Hotel InterContinental postavili na jámě po bombě z druhé světové války, aby se z něj stala výkladní skříň umu československého socialismu. A od konce 70. let na prestižním místě, konci Pařížské ulice v Praze, opravdu hostil kromě běžných zahraničních turistů ty nejvýznačnější návštěvy, jako byl například někdejší tajemník OSN Kofi Annan nebo prezident USA George Bush starší.
Kvůli špatné kvalitě původních stavebních prací probíhajících za vrcholného socialismu, ale i necitlivým zásahům zejména v devadesátých letech byl hotel ve špatném stavu jak po stránce statiky, tak i interiérových a exteriérových častí.
Rozsah a nároky oprav se ukazovaly postupně s odkrýváním poškození a jejich často provizorních řešení.
„Stavba i její detaily jsou stejně univerzální jako autentické, stejně mezinárodní, odrážející trendy brutalistní architektury jako kontextuální, vycházející z dobré znalosti prostředí Prahy a její historické architektury,” popisuje autor projektu architekt Marek Tichý.
Rekonstrukce probíhá ve spolupráci s odborníky. Došlo na sejmutí a důkladný rozbor dvaapadesáti rozsáhlých svislých pásů obvodového pláště hotelu složených z keramických segmentů, které se střídají s prvky betonu a skla. „Tyto postupy obnovy se mohou stát výukovým materiálem pro práci s fondem poválečné architektury a přispět k tomu, aby se investoři přikláněli k transformování a hledání nového účelu pro tyto objekty místo jejich bourání, popisuje Tichý.
První fáze rekonstrukce se chýlí ke konci.
V roce 2018 získali hotel za více než pět miliard korun prostřednictvím R2G zakladatelé Avastu Eduard Kučera s Pavlem Baudišem a bývalým gumárenským bossem Oldřichem Šlemrem. Rekonstrukce má vyjít na 100 milionů eur (2,7 miliardy korun).
Devátého devátý roku 1999 se mi podařilo rozlousknout tehdy zablokovaný územní plán města, říká bývalý pražský primátor a architekt Jan Kasl v podcastu Realitní Club, který si můžete poslechnout již v pondělí na stránkách newstream.cz a všech podcastových platformách. „Je to magické datum,“ dodává. Nový plán podle něj nebyl dokonalý, ale bylo lepší mít nějaký než žádný plán. A podle svých slov věřil, že do deseti let si město vytvoří nový územní plán. To se ale nestalo.
Nečekal jsem, že ani za víc než dvacet let nebudeme mít nový územní plán, říká bývalý primátor Prahy Jan Kasl
Reality
Aukční síň Sotheby´s v Hongkongu prodala za 49,9 milionu dolarů (přes 1,2 miliardy korun) růžový diamant Williamson Pink Star (Williamsonova růžová hvězda) o váze 11,15 karátu. V přepočtu na váhu se tak jedná o nejdražší diamant na světě, uvedla agentura AP. Růžové diamanty patří mezi nejvzácnější a také nejdražší drahé kameny na světě.
V Hongkongu se vydražil nejdražší růžový diamant na světě za 50 milionů
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
