Praha zamítla koupi Jindřišské věže. Je moc drahá
Byla by to nevýhodná koupě, shodli se pražští radní v případě Jindřišské věže, za kterou pražské arcibiskupství požaduje 100 milionů korun. Je to dvojnásobek ve srovnání s tím, co stanovil znalecký posudek, zní z magistrátu.
Hlavní město nekoupí od pražského arcibiskupství středověkou Jindřišskou věž, uvedl pražský radní Adam Zábranský (Piráti). Důvodem jsou vysoká cena, kterou za stavbu církev chce, nutnost nákladných oprav a dlouhá nájemní smlouva, kterou má současný nájemce do roku 2044. Na odmítnutí koupě se podle Zábranského shodla celá pražská koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), Piráti a STAN.
Arcibiskupství za stavbu požaduje 100 milionů korun, což je podle radního asi dvakrát víc, než stanovil znalecký posudek.
Arcibiskupství nabídlo Jindřišskou věž v centru města k prodeji koncem loňského roku, protože podle něj nemá význam pro věřící a je především turistickou památkou. Prodat chce také za 308 milionů korun hotel Clara Futura v Dolních Břežanech. Peníze, které by těmito prodeji arcibiskupství získalo, by měly jít do církevního školství.
Arcibiskupství pražské se za rok 2022 dostalo do zisku 213 milionů korun. Vděčí za to efektivitě své lesní správy a nadprůměrným cenám dřeva. Významný výdaj pro arcibiskupství naopak loni byla finanční podpora farností v pražské arcidiecézi téměř 150 milionů korun. Uvedli to představitelé arcibiskupství, když představovali nové nájemní byty v Praze, do nichž arcibiskupství investuje.
Byznysu církve se začalo dařit. Díky dřevu vydělala stamiliony, masivně investuje do realit
Money
Ekonomika církve
„Nákup za současných podmínek nemá smysl, shodli jsme se na tom v koalici. Cena je dvakrát dražší, než určil znalecký posudek, a do roku 2044 je věž pronajata, což pro město omezuje do budoucna využití, v nákupu nevidí příležitost ani Prague City Tourism (PCT),“ řekl Zábranský. PCT je městská firma, která má na starosti cestovní ruch.
Na věži je podle radního rovněž třeba provést nákladné opravy, například střechy, které by muselo hlavní město zaplatit. „Praha má na svých bedrech velké množství památek, které musí opravovat, zároveň nemá neomezené množství peněz,“ řekl Zábranský. Podle dřívějšího vyjádření arcibiskupství věž vyžaduje opravy za 20 až 30 milionů korun.
Radní nyní uloží úředníkům vypracovat materiál, ve kterém bude usnesení, že město nemá o koupi zájem. Dokument následně projednají pražští radní. Své rozhodnutí sdělí arcibiskupství.
Prodej věže je součástí zefektivnění hospodaření církve s výhledem na dobu, kdy přestane od státu dostávat příspěvek na svou činnost. Arcibiskupství věž nabízelo k prodeji původně za 75 milionů korun. Později cenu zvýšilo.
Jindřišská věž na rozhraní stejnojmenné ulice a Senovážného náměstí v Praze 1 je původně zvonice sousedního kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty. Je součástí pražské památkové rezervace zapsané na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pozdně gotická věž byla vybudována v letech 1472 až 1476. Pískovcovou stavbu zakryla dřevěná střecha s břidlicovou krytinou. Spolu s kostelem a věží byla v místě vybudována i fara a farní škola. Ve věži byly později umístěny i věžní hodiny se dvěma cimbály datované rokem 1577.
Jan Balík je nyní nejdůležitějším mužem na českém developerském trhu. Zní to poněkud zvláštně. Ví někdo, kdo je Jan Balík? Je to šéf ekonomické sekce pražského arcibiskupství. Pravá ruka pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Je to muž, který disponuje miliardami korun, o nichž rozhoduje, kam je vložit. A protože se rozhodl, že je vloží do nemovitostí, do nákupu bytů určených pro nájemní bydlení, developeři mu nyní v uvozovkách zobou z ruky. Jak říká Balík v rozhovoru pro newstream.cz, nejde o charitu. Jde o byznys. Levné nájmy pod církevními křídly nelze čekat.
Kupujeme tisíc nájemních bytů. Je to byznys, ne charita, říká šéf ekonomiky pražského arcibiskupství
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
