Nejhorší investice roku? Evropské nemovitosti
Bankovní krize z března sice byla krátká, ale měla dalekosáhlé důsledky. Největší obětí se podle očekávání stal evropský nemovitostní trh. Kombinace odlivu kapitálu do jiných sektorů, neochoty investovat a vysokých úrokových sazeb se na trhu podepsala velmi negativně. Vyjádřeno evropskými indexy tak právě nemovitostní trh platí za nejhorší letošní investici.
Investice do realit, konkrétně evropských realit se v letošním roce hrubě nevyplácí. A platí to jak pro investic „do cihel“, tak i do firem, které jsou hlavními hráči na evropském nemovitostním trhu.
Důvodem je kombinace negativních faktorů, které se podepisují na téměř všech složkách real estate byznysu, ale nejvíce na tom rezidenčním. Ten byl dlouhá léta zvyklý na velmi levné financování. Díky nízkým úrokovým sazbám mohli developeři stavět extrémně rychle a levně. O poptávku měli vystaráno, protože díky levným hypotékám na vlastní bydlení dosáhl téměř každý, kdo po něm toužil. Navíc při sazbách 0,5 až 2 procenta se vyplatilo půjčit si i na investiční nemovitost, která nesla výnos kolem 5 procent (což byl průměrný výnos z českých rezidenčních nemovitostí v posledním roce, ve velkých městech byl nižší).
I díky tomu real estate sektor rostl i na burze.
Developeři zlevňují byty nejen v rámci marketingových akcí. Jak ukazuje čerstvý Deloitte Develop Index, průměrná cena za metr čtvereční u projektu uvedeného do prodeje o letošních letních prázdninách činila v Praze 153 700 korun. Loni o prázdninách dosahovala tato cena u novinek v průměru 177 000 korun.
Developeři šli s cenami u nejnovějších bytových projektů dolů. Meziročně o víc než desetinu
Reality
Růst sazeb změnil hru
Vše však skončilo na počátku letošního roku. Úrokové sazby v Česku i eurozóně postupně vzrostly a konec levného financování na straně developerů a nedostupnost hypoték zadělal na velký problém.
Vše dokonala desetidenní krize na jaře letošního roku, kdy zkrachovaly dvě americké banky a padla Credit Suisse, kterou převzala konkurenční UBS. Již krátce poté odborníci varovali, že největší obětí nové situace bude nemovitostní sektor. Důvodem totiž měla být nižší ochota bank poskytovat financování, real estate navíc již tehdy patřil k problematickým sektorům.
Investoři proto rychle přesouvali peníze do jiných oblastí, což se na akciích nemovitostních společností podepsalo razantním propadem. Někdy až o 70 procent, navzdory tomu, že firmy měly velmi solidní zadlužení a fundamenty.
Srpnový výsledek tuzemského stavebnictví je povzbudivý, otázkou však je, zda se nejedná o přechodný výkyv – ovlivněný například načasováním dovolených v sektoru stavebnictví nebo developmentu. 
Lukáš Kovanda: Stavebnictví drtí i neochota vlády stavět „hladové zdi“
Názory
Jediný, kdo nevydělává
Nejlépe situaci vystihuje vyjádření indexu EuroStoxx 600 Real Estate, v němž jsou hlavní evropské firmy působící na nemovitostním trhu. Ten se od začátku roku propadl o 9,6 procenta. Pro srovnání: evropský bankovní sektor si připsal více než 12 procent a například takový automotive sektor, který ostřeluje drsná čínská konkurence, posílil téměř o 11 procent.
Potvrdily se tak zvěsti, které někteří investoři očekávali. Již v polovině roku agentura Bloomberg přišla s tím, že nejvíce shortovaným sektorem je právě real estate.
Přesto například portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan již v dubnu avizoval, že očekává propad na realitním trhu, který přinese příležitosti.
„Domníváme se, že se situace kolem Credit Suisse projeví zejména v oblasti realit. Tam očekáváme velké příležitosti u těch firem, které jsou dostatečně velké, aby případné otřesy nemovitostního trhu přestály a vyšly z nich jako vítězi. Věříme, že jednou z takových firem je Venovia, německá společnost vlastnící statisíce bytů pro nájemní bydlení. Jde o firmu s minimálním dluhem, která refinancování na roky 2023 a 2024 zvládne i z vlastních zdrojů,“ vysvětlil Michal Semotan.
Akcie společnosti Vonovia od dubna do dneška posílila o téměř 16 procent.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
