Semilská proměna. Z chátrající přádelny vznikne kulturní centrum
Rodinná firma Fabrika 1861 zahájila rekonstrukci Nové přádelny. Semilský brownfield se díky ní změní na kulturní centrum. Rekonstrukce si vyžádá půl miliardy korun a potrvá do konce letošního roku. Veřejnosti se pak otevře v druhé polovině příštího roku.
Chátrající průmyslový objekt z 19. století se promění na multifunkční kulturní centrum se zaměřením na výtvarné umění, vzdělávání a společenský život. Rodinný podnik Fabrika 1861 na rekonstrukci kromě vlastních prostředků využije i evropskou dotaci ve výši 258 milionů korun.
„Rekonstrukcí Nové přádelny navazujeme na více než 160letou historii místa, které je symbolem industriálního dědictví regionu. S ohledem na architektonický význam objektu a jeho historickou hodnotu jsme kladli důraz na maximální šetrnost vůči původní stavbě. Nechceme bourat, ale navracet život, protože i zapomenuté budovy mohou být plné budoucnosti. Naším cílem je vytvořit centrum, které nabídne kvalitní zázemí pro současné umění i komunitu,“ uvedl při zahájení rekonstrukce kulturní ředitel společnosti Fabrika 1861 Sebastian Kuršel, který rodinnou firmu vede spolu s bratry Adamem a Jakubem.
Industriální historie jako inspirace
Nová přádelna je součástí rozlehlého areálu z roku 1861, který býval centrem textilního průmyslu v Podkrkonoší. Její architektura nese stopy secesního stylu a bohatou industriální historii, sahající až k továrníkovi Franzi Schmittovi, který komplex založil a dbal i na reprezentativní hodnotu stavby.
Bývalá přádelna se změní na kulturní centrum
„Rekonstrukce Nové přádelny je rozsáhlým technickým zásahem, který zahrnuje nejen obnovu historických konstrukcí, ale i instalaci nových rozvodů a vybudování moderního technického zázemí. Součástí projektu jsou rovněž opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti. Například zateplení střešního pláště, výměna výplní otvorů a instalace nového systému vytápění,” popsal projekt Kuršel s tím, že se počítá i s využitím fotovoltaické elektrárny přímo na střeše objektu, která bude zásobovat areál vlastní elektrickou energií. Tato opatření mají zajistit dlouhodobou udržitelnost provozu kulturního centra a minimalizovat jeho ekologickou stopu.
Odhalením sochy zahradníka zahájila provoz první část rekonstruované usedlosti Cibulka. Jde o kavárnu s velkým venkovním prostorem s herními prvky. Celý miliardový projekt má být hotový v příštím roce.
Nadace Vlčkových již rozdělila 144 milionů. Fungovat začíná i usedlost Cibulka
Filantropie
Multifunkční kulturní centrum Nová přádelna nabídne devět velkorysých víceúčelových sálů o celkové ploše přes 12 000 metrech čtverečních. Ty budou sloužit nejen výtvarným umělcům v oborech malířství, sochařství a fotografie, ale také pro konání koncertů, výstav, konferencí nebo firemních akcí.
Továrna na kulturu
Ve Fabrice najdou své místo nejen etablovaní autoři, jejichž díla mají mezinárodní přesah. Prostor dostávají i mladí umělci. Mezi nimi je například Sebastian Wojnar, figurální sochař, který zde pracuje na jednom z nejrozsáhlejších projektů českého sochařství. Nově přibydou také díla švédského fotografa Erika Johanssona, známého svým originálním přístupem k vizuálním kolážím. V budoucnu budou do projektu systematicky zapojováni i další talentovaní výtvarníci, pro něž Fabrika vytváří prostor pro tvorbu, inspiraci i prezentaci.
„Záměrně propojujeme umění, architekturu a veřejný prostor. Věříme, že právě v takovém prostředí mohou vznikat nové kulturní impulzy – nejen pro region, ale i pro širší evropský kontext. Zároveň tím navazujeme na historický význam místa, které bylo vždy centrem dění,“ uzavírá Kuršel.
Tovární budova Chirana v Modřanech se začala měnit. Vzniknout v ní má 133 loftových bytů různých velikostí a dispozic. Proměnu pro COOPERA Development, což je joint venture KKCG Real Estate Group a Alma Development, navrhlo studio QARTA Architektura.
Továrna Chirany v Modřanech se promění na lofty. Ceny těch menších začínají na šesti milionech
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
