Semilská proměna. Z chátrající přádelny vznikne kulturní centrum
Rodinná firma Fabrika 1861 zahájila rekonstrukci Nové přádelny. Semilský brownfield se díky ní změní na kulturní centrum. Rekonstrukce si vyžádá půl miliardy korun a potrvá do konce letošního roku. Veřejnosti se pak otevře v druhé polovině příštího roku.
Chátrající průmyslový objekt z 19. století se promění na multifunkční kulturní centrum se zaměřením na výtvarné umění, vzdělávání a společenský život. Rodinný podnik Fabrika 1861 na rekonstrukci kromě vlastních prostředků využije i evropskou dotaci ve výši 258 milionů korun.
„Rekonstrukcí Nové přádelny navazujeme na více než 160letou historii místa, které je symbolem industriálního dědictví regionu. S ohledem na architektonický význam objektu a jeho historickou hodnotu jsme kladli důraz na maximální šetrnost vůči původní stavbě. Nechceme bourat, ale navracet život, protože i zapomenuté budovy mohou být plné budoucnosti. Naším cílem je vytvořit centrum, které nabídne kvalitní zázemí pro současné umění i komunitu,“ uvedl při zahájení rekonstrukce kulturní ředitel společnosti Fabrika 1861 Sebastian Kuršel, který rodinnou firmu vede spolu s bratry Adamem a Jakubem.
Industriální historie jako inspirace
Nová přádelna je součástí rozlehlého areálu z roku 1861, který býval centrem textilního průmyslu v Podkrkonoší. Její architektura nese stopy secesního stylu a bohatou industriální historii, sahající až k továrníkovi Franzi Schmittovi, který komplex založil a dbal i na reprezentativní hodnotu stavby.
Bývalá přádelna se změní na kulturní centrum
„Rekonstrukce Nové přádelny je rozsáhlým technickým zásahem, který zahrnuje nejen obnovu historických konstrukcí, ale i instalaci nových rozvodů a vybudování moderního technického zázemí. Součástí projektu jsou rovněž opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti. Například zateplení střešního pláště, výměna výplní otvorů a instalace nového systému vytápění,” popsal projekt Kuršel s tím, že se počítá i s využitím fotovoltaické elektrárny přímo na střeše objektu, která bude zásobovat areál vlastní elektrickou energií. Tato opatření mají zajistit dlouhodobou udržitelnost provozu kulturního centra a minimalizovat jeho ekologickou stopu.
Odhalením sochy zahradníka zahájila provoz první část rekonstruované usedlosti Cibulka. Jde o kavárnu s velkým venkovním prostorem s herními prvky. Celý miliardový projekt má být hotový v příštím roce.
Nadace Vlčkových již rozdělila 144 milionů. Fungovat začíná i usedlost Cibulka
Filantropie
Multifunkční kulturní centrum Nová přádelna nabídne devět velkorysých víceúčelových sálů o celkové ploše přes 12 000 metrech čtverečních. Ty budou sloužit nejen výtvarným umělcům v oborech malířství, sochařství a fotografie, ale také pro konání koncertů, výstav, konferencí nebo firemních akcí.
Továrna na kulturu
Ve Fabrice najdou své místo nejen etablovaní autoři, jejichž díla mají mezinárodní přesah. Prostor dostávají i mladí umělci. Mezi nimi je například Sebastian Wojnar, figurální sochař, který zde pracuje na jednom z nejrozsáhlejších projektů českého sochařství. Nově přibydou také díla švédského fotografa Erika Johanssona, známého svým originálním přístupem k vizuálním kolážím. V budoucnu budou do projektu systematicky zapojováni i další talentovaní výtvarníci, pro něž Fabrika vytváří prostor pro tvorbu, inspiraci i prezentaci.
„Záměrně propojujeme umění, architekturu a veřejný prostor. Věříme, že právě v takovém prostředí mohou vznikat nové kulturní impulzy – nejen pro region, ale i pro širší evropský kontext. Zároveň tím navazujeme na historický význam místa, které bylo vždy centrem dění,“ uzavírá Kuršel.
Tovární budova Chirana v Modřanech se začala měnit. Vzniknout v ní má 133 loftových bytů různých velikostí a dispozic. Proměnu pro COOPERA Development, což je joint venture KKCG Real Estate Group a Alma Development, navrhlo studio QARTA Architektura.
Továrna Chirany v Modřanech se promění na lofty. Ceny těch menších začínají na šesti milionech
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
