Digitalizace stavebního řízení: audit odhalil zásadní chyby
S digitálními systémy stavebního řízení měli úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim kvůli tomu skončil v kabinetu tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice.
První pracovní verze auditu odhalila několik zásadních chyb v projektové části digitalizace stavebního řízení. Kvůli porušení pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek, pak podle auditu nebude možné proplatit celkovou částku z Národního plánu obnovy (NPO). Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy, který má pracovní verzi auditu k dispozici.
S digitálními systémy stavebního řízení měli úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim kvůli tomu skončil v kabinetu tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice. Bartoš vyjádřil nad nezávislostí a objektivitou auditu pochybnosti a uvedl, že systém nyní funguje bez problémů.
Pozdní start
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) mělo podle auditu zpracovaného advokátními kancelářemi Portos a MT Legal začít s výběrem firem dříve. Bylo totiž zjevné, že se práce na digitalizaci nestihnou. Vzhledem k nesplnění některých milníků je podle auditorů ve hře i možnost sankce ze strany Evropské komise. Její výši nelze jednoduše stanovit, horní hranice by ale mohla být podle auditorů až 13,7 miliardy korun.
MMR uvedlo, že se jedná o pracovní verzi auditu, který prochází standardním vnitřním připomínkovým řízením. „Zpráva bude dokončena v příštím týdnu, kdy její závěry a následné kroky ministerstvo představí veřejnosti. V tuto chvíli auditní zprávu nemůžeme více komentovat,“ řekla serveru mluvčí ministerstva Karolína Nová.
Podle zprávy vůbec neexistoval analytický tým ministerstva, který by nový systém zkoumal. Zároveň nebyly obsazené některé klíčové pozice nutné pro vznik takto komplexního systému, přičemž ministerstvo tuto absenci nijak nezdůvodnilo. Nové podobě stavebního řízení se na MMR věnoval odbor digitalizace a informačních systémů, jehož vedoucím byl Petr Klán. Toho současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) po nástupu označil za slabé místo ve vývoji a Klán následně úřad opustil.
Bartoš: Systémy běží
Při zadávání zakázky také podle auditu ministerstvo nedodrželo nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu. MMR se poté, co se pod vedením Bartoše rozhodlo přijít s novou podobou systému, dostávalo do střetů s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten zakázal plnění smlouvy na vznik části systému od firmy InQool. MMR ale následně rozhodlo té samé firmě zadat zakázku znovu, a to takzvaně skrze jednací řízení bez uveřejnění. Také toto rozhodnutí ÚOHS zrušil. Audit v tomto směru dal rozhodnutí antimonopolního úřadu za pravdu a uznal, že byl proces zadání druhé zakázky zahájen neoprávněně.
Bartoš se dnes večer ve vyjádření pro ČTK pozastavil nad tím, že jako bývalý ministr neměl možnost se k auditu vyjádřit a s jeho obsahem se na rozdíl od některých médií nemohl seznámit. Audity podle něj jsou vypovídající, pokud je zajištěná jejich nezávislost, objektivita a kvalita. "U auditu, který zadala vláda, teprve uvidíme jeho kvalitu a nezávislost, či zda jde o volební kampaň za peníze daňových poplatníků," uvedl exministr s tím, že zatím se přiklání spíše ke druhé variantě.
„Pro mě je klíčové, že digitalizace a všechny systémy běží, což dokládají i tvrdá data,“ dodal Bartoš. Vláda podle něj za půl roku projekt nedotáhla a místo toho rozpoutala chaos.
Vláda po Bartošově odvolání následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala na něj novou zakázku. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, ve kterém budou stavební úřady moci souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení.
Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco průmyslová výroba mírně klesla. Lednová statistika tak potvrzuje již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu, komentuje čerstvá data ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
České stavebnictví „je na koni“, průmysl ovšem stále klopýtá
Money
Půl roku po konci ministra Ivana Bartoše a půl roku před volbami, stavební řízení v Česku stále nefunguje. Byty se nestaví a bydlení zdražuje. Situace se pod novými ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem nezlepšila, naopak, dochází k další erozi klíčového systému, povolování staveb, na kterém záleží výstavba v Česku. Jednotlivé programy spolu stále nekomunikují, úředníci stavebních úřadů odcházejí. Na situaci si stěžují jak stavitelé, tak obce. Ministerstvo problémy také vnímá, řešení stále nemá.
Stavební úřady jsou v troskách. Systémy nefungují, nestaví se byty, a úředníci prchají
Reality
Z vicepremiéra a šéfa strany se stal vyvrhel a vyděděnec. Ivan Bartoš prožil hodně těžký rok. Zpackal digitalizaci povolování staveb, následně, patrně kvůli předvedené neschopnosti prohrál krajské volby. Čestně odstoupil z vedení Pirátů, dva dny poté ho premiér Fiala vykopnul z vlády.
Loser roku: Bartoš, pirát, který ztroskotal
Politika
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
