Dalibor Martínek: Čísla mluví jasně. Byty zdražují víc, než se čekalo
Fakt, že se trh s nemovitostmi loni po dvouletém spánku probral, je známý. V uplynulém týdnu však bankovní asociace spolu s datovou společností Flat Zone přinesly podrobné informace o tom, co se loni dělo v rezidenční oblasti. Takže tady je výběr z jejich čísel.
Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v průměru o 10,7 procenta. Prodeje nemovitostí vzrostly o 34 procent, u novostaveb o 51 procent. To poslední číslo vypadá jako obrovské, ale je třeba vnímat, že se porovnává s rokem 2023, kdy ještě doznívalo „zamrznutí“. Základní úroková sazba klesla ze sedmi procent na 6,75 až v prosinci roku 2023.
U starých bytů vzrostla v Česku cena o deset procent, v Praze o 18 procent. Ceny novostaveb rostly v průměru o osm procent, v hlavním městě o devět procent. Rodinné domy v regionech nezdražovaly, v Praze ceny stouply o 15 procent. Ve velkých městech přetrvává stav, kdy se staví mnohem méně nových bytů, než by bylo potřeba.
Hlavním důvodem, proč se staví málo bytů, proč se na ně vytvářejí pořadníky a jejich cena roste, není překvapivě neochota politiků. Hlavním problémem je infrastruktura ve městech, myslí si Tomáš Pardubický, akcionář developerské společnosti Finep. Města podle něj nemají dost peněz, aby stavěla dopravu, parkování, vodovodní řady, kanalizaci, energetické sítě. Vidí dvě možná řešení. Buď změnit rozpočtové určení daní a víc podpořit velká města, kam se lidé stěhují za prací. Nebo zajistit výstavbu infrastruktury ze strany státu. V současnosti přitom města tlačí na investory, aby sítě a vybavení financovali sami. Ti pak zvýšené náklady logicky promítnou do cen bydlení.
Ceny bytů se do deseti let zdvojnásobí, říká Tomáš Pardubický z Finepu
Reality
Poptávka násobně převyšuje nabídku, a nic moc nového se s tím nestane ani v letošním roce. Podle informací Newstreamu je situace na stavebních úřadech stále zaseklá, přestože ministr Kupka vymyslel na podzim, po konci ministra Bartoše v čele ministerstva pro místní rozvoj takzvaný bypass. Tedy, že se nové žádosti mohou od Nového roku podávat opět i v papírové verzi, nikoliv jen digitálně. Úředníci však nestíhají vyřizovat nashromážděné podněty.
Loni bylo v Praze povoleno přes osm tisíc bytů. Což je sice výrazný meziroční nárůst, ale pořád to není kýžených deset tisíc, což by odpovídalo ročnímu přírůstku počtu obyvatel hlavního města. Proto je v Praze, ve středních Čechách a ve velkých městech růst cen nejvyšší. V Praze jsou ceny starších bytů čtyřikrát vyšší než například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji.
Podobný vývoj lze čekat i letos. Cestou není pouze zdigitalizovat povolovací řízení, ale je nutné ho také výrazně zjednodušit. Zatím se však v Česku mluví, a to doslova pouze mluví, jen o digitalizaci. Ta však není všespásná, a navíc se s novou digitální platformou, pokud vznikne, budou muset úředníci nějaký čas sžívat. Nyní se mluví o implementaci nového řešení v roce 2027, ale mezitím budou volby a vše bude patrně jinak.
Na ceny bydlení, vlastního i nájmů, v letošním roce to nebude mít žádný vliv. Nových bytů je málo, ceny i letos porostou, možná ještě rychleji nájmy. A odliv lidí z Prahy do středních Čech bude pokračovat, ceny tam také porostou. Nemovitost, zlatá loď. Dostupnost bydlení bude stále horší, ceny i letos poletí nahoru.
Další komentáře Dalibora Martínka
Ceny bytů, ať už nových nebo starších, lámou rekordy, ukazují data poradenské společnosti Knight Frank.
Byty se zmenšují a ceny rostou. V Praze stojí bydlení od deseti milionů výš
Reality
Většina bohatství v Česku byla vytvořena skrze nemovitosti. Lidé kupovali za 30, 40, 50 tisíc korun metr čtvereční, který má dnes hodnotu 100, 120 tisíc. A to ze svého dali jen zlomek, vypočítává v novém díle seriálu Jiný peníze spolumajitel Crestylu Omar Koleilat.
Omar Koleilat: Pro normální lidi je hypotéka nejlepší investice. A není drahá ani teď
Newstream TV
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.