Česko má nejvíc průmyslových ploch na obyvatele ve střední a východní Evropě

Česká republika má nejvíce průmyslových a logistických ploch v přepočtu na 1000 obyvatel ze všech států regionu střední a východní Evropy (CEE). Zároveň z nich má nejmenší neobsazenost, vyplývá z analýzy realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

Podle odborníků z různých odvětví to může dokazovat atraktivitu českého prostředí pro investory, betonová zástavba má ale také negativní dopad na místní životní prostředí. Názory obcí se v tomto směru liší. Na jedné straně může výstavba podle Svazu měst a obcí (SMO) přinést na území nové pracovní možnosti, zároveň však může snižovat místní kvalitu ovzduší, dopravy a infrastruktury.

Oživení realitního trhu lze očekávat v druhé polovině příštího roku

Reality

Oživení českého realitního trhu lze očekávat v druhé polovině příštího roku. Záviset ale bude hlavně na snižování úrokových sazeb. Z vyjádření odborníků vyplývá, že lze očekávat meziroční zvýšení investic do nemovitostí do 15 procent. Nejvíce by se mohlo dařit odvětví maloobchodních a rezidenčních nemovitostí. Naopak pokles zájmu bude zřejmě na trhu s průmyslovými nemovitostmi a také kancelářemi, které se v Česku nyní dostavují.

ČTK

Přečíst článek

Celková rozloha průmyslových a logistických prostor v regionu střední a východní Evropy ke konci roku 2023 činila téměř 61,5 milionu metrů čtverečních. Česko se na této ploše podílí 19 procenty, tedy 11,7 milionu metry čtverečními. Podle analýzy Cushman & Wakefield má ČR těchto ploch 1104 metrů čtverečních na 1000 obyvatel, nejvíce z celého regionu.

Podle prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenky Klapalové Česko bylo, je a bude atraktivní lokalitou pro umístění poptávek vázaných nejen na automobilový průmysl, který dominuje místnímu trhu. Uznává ale, že se jejich výstavba v ČR musí zefektivnit a není nutně potřeba nových ploch.

"Z pohledu obchodních a investičních příležitostí spojených s rostoucí zvýšenou poptávkou bychom měli i nadále intenzivně směřovat k zajištění připravenosti nových projektů. Nemusíme vždy ale stavět na ornici s bonitou první až druhé třídy. Můžeme se zaměřit na revitalizaci průmyslových objektů v atraktivních lokalitách s dobrou dostupností pro pracovní sílu a odpovídající infrastrukturou," dodala Klapalová.

Shoda na ochraně půdy

V tomto směru s ní částečně souhlasila také vedoucí programu Krajina v environmentálním hnutí Duha Eliška Vozníková. Úkolem státu je podle ní zajistit, aby výstavba nových hal nevznikala na nejkvalitnější půdě, jak je tomu doposud. Zároveň je podle ní nezbytné, aby nové i stávající areály podporovaly inovace a udržitelné technologie.

"Půda, která je zalita betonem, je pro pěstování, vsakování vody a jakoukoliv další ekologickou funkci trvale ztracená. Vedle toho je tu ještě otázka vnějších dopadů staveb, které samy o sobě produkují emise a odpady a budou využívat současné či potřebovat nové dopravní trasy. Je nezbytné, aby developeři respektovali zákony, nesnažili se je obcházet a komunikovali s místními obyvateli," řekla Vozníková.

Postoj českých měst a obcí k výstavbě průmyslových parků se může podle SMO lišit. Některé mohou podle mluvčí svazu Alexandry Kockové vidět výstavbu průmyslových parků jako příležitost k vytvoření nových pracovních míst, podpoře ekonomického rozvoje a přílivu investic. Na druhé straně jsou města a obce, které mohou mít obavy z negativních dopadů výstavby a mohou se obávat ztráty zemědělské půdy, zvýšení dopravní zátěže, či neúnosného zatížení místní občanské vybavenosti.

Celková plocha a míra neobsazenosti industriálních ploch v zemích CEE (čtvrté čtvrtletí 2023, zdroj: Cushman & Wakefield)

Země	Celková plocha (v metrech čtverečních	Míra obsazebnosti (v %)	Podíl na celkových plochách v CEE (v %)	Plocha na 1000 obyvatel
Česko	11 707 500	1,8	19	1104
Polsko	31 695 300	7,4	52	862
Maďarsko	5 090 600	7,7	8	522
Slovensko	3 999 100	3,6	7	735
Rumunsko	7 003 500	4,9	11	367
Bulharsko (pouze Sofie)	1 991 800	2,3	3	287