Černý dům? Fasáda se odkazuje na díru, která tu dlouho zela
Při návrhu domu do Moravského Krumlova architekti striktně respektovali objem a tvar domu, který na tomto místě v minulosti stával. Radikálně ho ale od okolní zástavby odlišili barvou. Černou na fasádu studio CL3 nezvolilo náhodou.
„Černá barva nebyla vybrána náhodně. Je v ní skryta symbolika ‚díry’. Novostavba vyplňuje díru po původním domu, který nebyl několik let obýván. Zatímco do ulice dům působí uzavřeným dojmem, do zahrady se naopak plně otvírá prostřednictvím velké prosklené plochy,“ přibližuje architekt Radek Pasterný.
Černou barvu, tu mám jak fasáda, tak i střecha, rozbíjí dřevěné obložení. „Volba materiálů a barev, je provokativně řešena v kontrastním provedení,“ dodává architekt Pasterný.
Dům si můžete detailně prohlédnout v následující galerii.
I interiéru dominují decentní materiály, na podlaze cemnetové stěrky, pohledové betony na stropě a bílá výmalba na stěnách.
Dům, jeho stavba vyšla na pět milionů korun, je vytápěn pomocí tepelného čerpadla systému země-voda, které dokáže nejen v zimě topit, ale v létě pasivně dům chladí. Dále v objektu funguje řízená rekuperace vzduchu.
Radek Pasterný vystudoval fakultu architektury VUT v Brně. Návrhům drobných staveb a projektování se věnoval již během studií na fakultě. Tehdy začal volně spolupracovat s Davidem Burešem a Romanem Galem, s nimiž oficiálně založil roce 2021 atelier CL3.
Návrh na podobu nového železničního mostu na Výtoni, který vzešel z architektonické soutěže, vzbuzuje bouřlivé diskuse nejenom na sociálních sítích. Objevují se i hlasy, že lepší by bylo zachovat ten původní. Replika, která vzešla z pera kanceláře 2T engineering, by měla spojit levý a pravý břeh Vltavy už v roce 2028.
To je vtip, ne? Reagují na projekt nového mostu pod Vyšehradem odborníci
Reality
Na Pálavě postavili stodolu. Není ale ledajaká, má antické přesahy. Navíc se v ní neskladuje seno, ale víno. Objekt v zóně CHKO navrhli architekti z brněnského Ateliéru Štěpán. Ten se celosvětově proslavil především díky sakrálním stavbám.
Moderní vinařství na Pálavě má v sobě i kus z antiky. A výhled na Dyji
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
