Moderní vinařství na Pálavě má v sobě i kus z antiky. A výhled na Dyji
Na Pálavě postavili stodolu. Není ale ledajaká, má antické přesahy. Navíc se v ní neskladuje seno, ale víno. Objekt v zóně CHKO navrhli architekti z brněnského Ateliéru Štěpán. Ten se celosvětově proslavil především díky sakrálním stavbám.
Vinařství je usazeno ve vinici na mírném severovýchodním úbočí Pálavských kopců s výhledem do údolí Dyje s Novomlýnskými nádržemi. Horizontálnost budovy vychází z inspirace okolní krajinou. Nachází se navíc v zóně CHKO, a proto je budova v části zapuštěna do terénu a její střecha na sebe přebírá sklon terénu.
Postavena je z betonu a dřeva. A kromě lokální architektury je inspirována i antikou.
„Objekt vinařství jsem navrhoval po svém pobytu ve Středomoří, odráží se na něm středomořská kultura a slunce. A je to logická spojitost, protože na Pálavě kdysi zakládali vinice Římané. Pavlov a víno jsou jedno a totéž,“ uzavírá architekt Jan Marek Štěpán.
Letos se na tuzemský trh dostane rekordní množství lahví Svatomartinského vína. A jaké bude? „Letošní bílá svatomartinská jsou charakteristická vůní květin, jsou svěží a mládí je v nich skvěle cítit. Svatovavřinecké voní po sušených švestkách a Modrý Portugal je charakteristický zahradním ovocem,“ přibližuje šéf Vinařského fondu Jaroslav Machovec v rozhovoru pro Newstream.
Šéf Vinařského fondu: Letošní Svatomartinské se povedlo. A je ho i rekordní množství
Enjoy
Městské lázně v Riegrových sadech na pražských Vinohradech? Proč ne. Architekt Petr Janda, který mimo jiné navrhl oceňovanou revitalizaci pražských náplavek, přišel s nápadem na využití zanedbaného pozemku poblíž vinohradské Sokolovny.
Lázně v Riegrových sadech? Proč by ne, dokazuje autor kobek na pražské náplavce
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
