Partneři projektu

Část bývalé Mosilany v Brně má být kulturní památkou

Část bývalé Mosilany v Brně má být kulturní památkou
Profimedia
 ČTK

Ministerstvo kultury rozhodlo, že část areálu bývalé textilní továrny Mosilana v Brně bude kulturní památkou. Památkáři poslali ministerstvu návrh před třemi lety. Nyní mají účastníci řízení termín do konce července pro případné odvolání, řekla mluvčí ministerstva Petra Hrušová.

Mediální zástupce developera Jiří Filip k rozhodnutí ministerstva řekl, že dokument z ministerstva má mnoho desítek stran, který tento týden společnost analyzuje. Zjistí, co všechno má být památkově chráněné, a teprve pak zaujme stanovisko.

Památkáři poslali návrh ministerstvu poté, co developerská společnost Financial Consortium žádala o povolení k demolici celého areálu mezi ulicemi Vlhká, Křenová, Špitálka a železniční tratí, který plánovala přeměnit na moderní obytnou čtvrť. Proti se tehdy postavili nejen památkáři, ale i město. Areál je monumentálním stavebním souborem, který v sobě zahrnuje tři původní tovární areály z 19. a první třetiny 20. století sloučené v roce 1949 do rozlehlého průmyslového celku. Představuje jednu z charakteristických industriálních architektur. „Současně jde o poslední, z převážné části dochovaný komplex z původního početného souboru textilních továren významně dotvářejících podobu Brna v 19. a 20. století,“ uvedli před třemi lety památkáři. Brno tehdy pozastavilo také změnu územního plánu.

Inspektoři památek zasahují
video

Video: Stará věž tvrze oficiálně neexistovala, přesto byla památkou. Nový majitel ji dává opět dohromady

Seriál Inspektoři památek zasahují se tentokrát vydává až k česko-německé hranici, kde leží tvrz, kterou opravuje Petr Jaška. Ten ji přitom zdědil po prarodičích.

Přečíst článek

V reakci na to developer v roce 2022 vtáhl do plánů na budoucnost areálu architekty, kteří měli navrhnout, jak jej přetvořit tak, aby získal nový život a přitom zůstala zachovaná unikátnost lokality. „Vítězný návrh se líbil památkářům i Brnu, my máme možnost brát si různé prvky ze všech architektonických studií,“ řekl Filip.

Po vyřešení památkové ochrany se bude muset developer vypořádat ještě s tím, jak bude vypadat nový územní plán, který by Brno mělo mít hotový příští rok. Podle Filipa bude pro podobu areálu důležité, jaký prostor nakonec zabere nová městská třída, která může z areálu ubrat plochu až jednoho hektaru. Momentálně má developer demoliční výměr na všechny budovy, avšak nemůže bourat ty, které podstupovaly proces prohlášení za památku. V červnu začala demolice komína a je možné bourat i různé pozdější přílepky budov, které nebudou památkově chráněné.

Podle památkářů sice tovární budovy dávno neslouží svému účelu, ale ve světě jsou příklady stovek úspěšných konverzí, kdy budovy zůstanou zachované, majitel je opraví a úspěšně slouží novému účelu. I v Brně několik takových příkladů existuje. Nedaleko jde o některé budovy bývalé Zbrojovky, které se stávají součástí moderního areálu Nové Zbrojovky.

František Hupka (uprostřed) spolu s herci ze seriálu Inspektoři památek zasahují
video

VIDEO: Opravovat památku je ohromná zátěž i relax, říká vlastník zámku v Kopaninách

Každý, kdo jde na zámek v Kopaninách, musí mít cihlu. A není se čemu divit. František Hupka se svou rodinou opravuje zchátralý zámek již dlouhá léta a hodí se mu jakákoli pomoc. A když ne materiální, tak se můžete zúčastnit dobrovolnického dne.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související