Brownfieldy: Černé díry na mapě Česka. Dřímá v nich potenciál k výstavbě až 40 tisíc bytů
Přes 106 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha Hradce Králové, do takové plochy se rozprostírají tuzemské brownfieldy. Téměř 30 procent z těchto ploch je vhodných k bydlení, dalších 39 procent pak lze využít pro komerční výstavbu, tvrdí analýza CzechInvestu.
„V roce 2021 jsme provedli analýzu větších rozvojových brownfieldových území napříč Českou republikou, ve které jsme identifikovali zhruba 70 takových lokalit,“ přibližuje David Petr z CzechInvest.
Největší počet brownfieldů byl podle něj v roce 2021 evidován v Moravskoslezském kraji. Na druhé příčce je pak Liberecký kraj, který rok předtím dominoval a kde počet brownfieldů mírně klesl. V pořadí třetím regionem s největším zastoupením brownfieldů byl Jihomoravský kraj.
„Všechny tyto tři kraje mají velmi výrazné historické predispozice pro vznik brownfieldových lokalit. Na jedné straně je to silné průmyslové dědictví a na straně druhé hraje vliv i historická zkušenost s odsunem sudetského obyvatelstva. I s ohledem na tyto historické vazby se právě tyto tři kraje nejvíce soustředí na tématiku brownfieldů,“ dodává Petr.
Dvě stovky bytů vzniknou na území někdejšího průmyslového areálu Jitona v Českém Krumlově. První obyvatelé by se mohli nastěhovat už v roce 2023. Výstavba nové čtvrti vyjde zhruba na tři čtvrtě miliardy. 
Dvě stovky bytů, restaurace a kanceláře: Brownfield v Českém Krumlově se promění na novou čtvrť
Enjoy
Jaký rozvojový potenciál brownfieldy v sobě aktuálně skrývají? Zhruba 2,5 milionu metrů čtverečních ploch pro bydlení. „Tu, když vydělíme průměrnou rozlohou na jedno obydlí (65,3 metrů čtverečních), tak nám vyjde, že by se na těchto plochách teoreticky dalo postavit 35 až 38 tisíc bytů,“ vypočítává Petr s tím, že v této analýze ale nejsou započteny již připravované projekty typu Bubny nebo Žižkovské nádraží.
A proč se nedaří brownfieldy efektivněji rekultivovat? Podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka jsou to hlavně nejednoznačné nebo často se měnící územní plány a délka stavebního řízení.
„Brownfieldům by také pomohla větší autonomie měst v oblasti plánování, kterou pravděpodobně nepřinese ani nový stavební zákon. Zároveň nám chybí právní vymezení pojmu brownfield a vymezení těchto ploch v územně plánovacích dokumentacích. To by mohlo otevřít cestu k novým nástrojům na podporu revitalizací, nicméně aktuální novela s tímto vůbec nepracuje,“ uzavírá Petr.
Až osm tisíc nájemních bytů by mohlo vzniknout do deseti let na městských pozemcích o rozloze více než 600 tisících metrů čtverečních. Výstavbu iniciuje městská příspěvková organizace Pražská developerská společnost (PDS). Plány představili její ředitel Petr Urbánek a náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (za TOP09). 
Praha plánuje postavit tisíce bytů i nové čtvrti. Pomoci by mohl i soukromý sektor
Money
Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.
Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
