Brizolit aneb Černý mor stavebnictví se vrací. Pracovat s ním ale umí málokdo
Brizolit byl v době před rokem 1989 velmi oblíbeným povrchem nových domů i rekonstruovaných fasád. Módní trend však v devadesátých letech vymizel a mnozí jej z domů začali odstraňovat a nahrazovat modernějšími materiály, které se na trh s otevřením trhu dostaly. Navíc jej památkoví architekti a další odborníci začali označovat jako "černý mor historických fasád". Nanesením brizolitové omítky se totiž často řešilo poškození často historicky a architektonicky hodnotné štukované zdobené fasády. Brizolit v těchto případech představoval rychlé a jednoduché řešení. Starou štukovanou omítku tak stačilo místo složitého restaurování osekat až na základní zdivo a omítnout touto minerální škrábanou omítkou.
Když nyní někdo nyní na Brizolit vzpomene, tak hlavně v souvislosti s filmovou hláškou Heleny Růžičkové, která jí v roli staré Škopkové řekla sousedům při vzájemném soupeření, kdo je lepší: „Když vy přistavíte, tak my to poženeme o štok. Když vy břízolit, tak my kachličky. A když vy inženýrku, tak my... To budete koukat!“.
Brizolit, břízolit nebo též břizolit pamatují zejména starší stavebníci, dodnes se s ním však setkávají několikrát denně i mladí lidé. „V postsocialistických zemích se stal stavebním fanoménem nejen vesnických domků, a stále jím v řadě případů zůstává. Žádnou omítku s tak dlouhou životností totiž ještě nikdo jiný nevynalezl, ” uvádí firma Keimfarben.
Dlouhá tradice
„Brizolit je tvrdá cementová omítka, která dostala jméno podle místa svého vzniku a původní výroby - Horní Bříza nedaleko Plzně, v roce 1912,” hovoří o tradici omítky, která je na trhu více než 110 let, Petr Müller, produktový manažer technické malty firmy Weber. Díky technologickému pokroku a rozšířeným možnostem prý brizolitová omítka nachází stále nové a nové fanoušky nejen při rekonstrukcích, ale také při stavbě moderních domů.
Fasádníků, kteří v dnešní době práci s Brizolitem znají, je ovšem méně než šafránu. „Lze hovořit doslova o několika firmách napříč republikou. Přitom ještě v 90. letech nahození Brizolitu uměl každý vyučený zedník. Ti jsou ale dnes již v důchodu nebo na stavby spíše dohlíží, než aby sami fasádnické práce prováděli,” vzpomínají na doby největší slávy zástupci oslovených firem.
Ke sta tisícům majitelů pozemků a staveb se hledají majitelé, kteří mají už jen několik týdnů se o svoje nemovitosti přihlásit. Pokud tak neučiní v lednu propadnou státu.
Když se nenajdou vlastníci, propadnou státu. Jde o desítky tisíc nemovitostí
Reality
V minulosti byla barevná škála brizolitové omítky omezená na přírodně bílou, šedou, okr a terakotu. „V současnosti se ovšem břízolitová omítka Weber vyrábí ve více než 100 barevných odstínech. Navíc, sice ne každá, ale existují druhy, které jsou vhodné i na zateplovací systémy z izolačních desek," dodává manažer.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
