Boj se suchem. Pískovna na Lounsku instalovala uzavřený vodní okruh
Pískovna Velká Černoc na Lounsku prošla modernizací provozu. Lokalita na kopci je proslulá suchem, a proto se investice zaměřila především na minimalizaci spotřeby vody a recyklaci.
Společnost České štěrkopísky nainstalovala ve Velké Černoci novou třídičku a také kalovou čistírnu, která umožnila vytvořit uzavřený vodní cyklus. Součástí infrastruktury jsou nově také dvě velké akumulační nádrže, které dohromady pojmou 200 kubíků srážkové vody. Těžaři již dříve vybudovali v jílovém podloží pískovny umělý příkop pro zavlažování rostlin a napojení zvěře.
Jak se těží štěrkopísek
Velká Černoc je jedinou velkou pískovnou v trojúhelníku mezi Žatcem, Podbořany a Rakovníkem. Zpomalení stavebního trhu v minulých letech se jí prakticky nedotklo, a to kvůli dálničnímu boomu na dálnicích D6 a D7 a s ním souvisejícím přetížení pískoven v nejbližším okolí. Velká Černoc je také klíčovým dodavatelem kameniva pro betonárny na Žatecku a Rakovnicku.
Konkrétní návrhy dílčích rekultivací je třeba podle Českého báňského úřadu vypracovat ve spolupráci se specialisty na hodnocení krajinného rázu, biology a v úzké spolupráci s obcemi a místními iniciativami.
Těžba uhlí na Bílině skončí o dva roky dřív, než byl plán. ČEZ se dohodl se státem
Trhy
„V první sezoně nová zařízení zažívají doslova křest suchem. Funguje to výborně, pereme štěrkopísek s minimální spotřebou a doslova v pískovně točíme vodu dokola,“ uvedl Martin Šindelář, vedoucí pískovny Velká Černoc ze společnosti České štěrkopísky.
Na jaře společnost České štěrkopísky významně pokročila v rekultivacích vytěžené oblasti. Na ploše více než jednoho hektaru nechala zasadit dvanáct tisíc mladých borovic. Probírka a dosadba předcházejícího úseku byla minimální, protože zvolený druh stromu dobře snáší místní jílovito-písčité podloží. Příští rok by měla lesnická rekultivace pokračovat na dalších dvou hektarech.
Sotva se situace s výstavbou dopravní infrastruktury stabilizovala, vzniká problém. Dochází totiž zásadní surovina, kterou stavaři k realizaci nových silnic a dálnic potřebují - štěrkopísek. Situace v jeho těžbě se může v příštích pěti až deseti letech stát kritickým problémem pro české stavebnictví.
Dálničním stavbám hrozí nedostatek štěrkopísku. Lomy zavírají a novou těžbu blokují úřady i obyvatelé
Zprávy z firem
Štěrkopísek z pískoven patří vedle stavebního kamene z kamenolomů mezi základní stavební suroviny. Kvůli ubývání ložisek a nepříznivému postoji dotčených obcí a obyvatel k otevírání nových lokalit přitom do budoucna hrozí nedostatek těchto materiálů. Z předběžných prognóz vyplývá, že do deseti let skončí více než polovina aktivních ložisek. Na Žatecku a Rakovnicku může být situace ještě kritičtější. Zatímco v současnosti funguje v Karlovarském kraji sedm a v Ústeckém dvaadvacet pískoven, do nové dekády už vstoupí oba regiony s pouhými třemi.
Pro příští rok bude v ČR připravena k zahájení výstavba 90 kilometrů dálnic, pro rok 2027 to bude více než sto kilometrů. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda podle něj dělá všechny kroky k tomu, aby v roce 2033 byla v Česku dokončena základní dálniční síť.
Příští rok bude v Česku připravena k zahájení výstavba 90 kilometrů dálnic, uvedl ministr Kupka
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
