Patero nových daní a odvodů. Čím EU políčila na naše peněženky v předloze nového rozpočtu?
Evropská komise chce dramaticky navýšit svůj vlastní příjem z peněz občanů EU – o více než 1000 miliard korun ročně. Chystá totiž nové celounijní daně a odvody, a chce si také brát více peněz z dosavadních příjmů států, třeba z povolenek či z tabáku; pro občany EU jde o další zdražování.
Evropská komise uchystala ve svém včerejším návrhu rozpočtu na léta 2028 až 2034 pro občany členských zemí další zdražení. Chce si totiž mnohem více peněz než dosud brát z toho, co si samy vyberou členské státy a co jim dosud zatím také zůstává pro vlastní potřebu.
Aby toho nebylo málo, navrhuje Evropská komise nové celounijní daně a odvody (viz infografika níže). Dohromady mají její nové daně a nové odvody zajišťovat bruselské kase extra příjem ve výši v přepočtu 1,1 bilionu korun ročně. Jedná se přitom o příjem nad rámec běžných příspěvků států, které do rozpočtu EU přispívají z rozpočtů vlastních. To vše povede k dalšímu zdražování a k dalšímu náporu na peněženky občanů zemí EU.
Přitom to děje v době, kdy bude již v platnosti nový systém emisních povolenek EU pro domácnosti, který už sám o sobě zatíží peněženky domácností v EU v zásadní míře. Vždyť život běžné domácnosti v ČR má do roku 2030 prodražit o více než 80 000 korun ročně.
Včera termínový kontrakt pro rok 2027 na povolenku EU pro domácnosti uzavřel na londýnské burze ICE na ceně 76,44 eura za kus .Cena je citelně výše, než by odpovídalo stropu EU ve výši 45 eur za tunu emisí, a to i když tento strop upravíme o inflaci (strop je stanovený v cenách roku 2020). 
Lukáš Kovanda: Nové občanské povolenky zdraží běžné české domácnosti život o 83 tisíc korun ročně
Názory
K tomu tedy Brusel nyní navrhuje své nové daně a své nové odvody. Které to jsou?
1) Brusel nyní chce mít 30 procent z výnosu emisních povolenek prvního typu. Dosud peníze z povolenek zůstávají cele členským státům, i když výdaje jimi financované jsou dle pokynů Bruselu poměrně přísně účelově vázány.
2) Evropská komise si chce přisvojit také 75 procent výnosu uhlíkového cla. To občanům EU už v nejbližších letech potenciálně zdraží vše od lžičky na pudink po automobil, protože povede například ke zdražení dovážené oceli. Svoji vlastní ocel si EU již zdražuje kupříkladu právě povolenkami prvního typu.
3) Členské státy by měly také Bruselu nové odvádět speciální poplatek z elektroodpadu, který zůstává nerecyklován. Státům pak mohou chybět prostředky jinde, což může přispět k růstu daní, tedy dalšímu zdražování.
4) Nově si chce Brusel brát 15 procent ze spotřební daně z tabákových a příbuzných výrobků výrobků. Toto inkaso mají nyní plně k dispozici členské státy. Nově Brusel chystá celounijně speciálně zatížit také zahřívaný tabák a e-cigarety. Pokud by Evropská komise připravila členské státy o část výnosů tabákové daně, její sazba tak může narůstat ještě o to rychleji, aby členské státy výpadek kompenzovaly. Což znamená ještě výraznější než dosavadní růst ceny tabákových výrobků.
5) V neposlední řadě Brusel navrhuje vlastní firemní daň, uplatněnou jako „daň z hlavy“ na všechny firmy EU s obratem větším, než je 100 milionů eur ročně. Pokud firmy daň přenesou na zákazníky, znamená to další zdražení pro konečného spotřebitele napříč EU. V Česku by se taková daň mohla týkat až 600 největších firem.
Návrh rozpočtu Evropské komise už odmítlo Německo, jemuž vadí jeho nečekaně velký objem takřka dvou bilionů eur, Maďarsko (premiér Viktor Orbán odmítá, aby se z kasy EU platila Ukrajina na úkor unijních zemědělců) či třeba Švédsko. Tomu se zase příčí, aby se o výnos ze svých daní dělilo s Bruselem.
Evropská unie bude po Česku požadovat, aby každý rok odvedlo zhruba osm miliard korun ze spotřební daně přímo do unijního rozpočtu. Tento návrh včera večer zveřejnila Evropská komise jako součást revize Evropské směrnice o spotřební dani z tabákových výrobků. Komise přitom chce členským zemím napřímo nařizovat, jakou sazbu spotřební daně musí na nikotinové výrobky uvalit, píše hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Další zásek do eráru. EU chce po Česku osm miliard korun ročně za daň z tabáku
Politika
Evropská komise představila překvapivě objemný, dvoubilionový rozpočet, europoslanci napříč spektrem ji ale záhy napadli, že si jeho objem nemístně nadsadila.
Lukáš Kovanda: Hádky o rozpočet EU začaly nečekaně brzy. Je nepravděpodobné, že by prošel
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
