Partneři projektu

Architekt si pro sebe postavil dům. Inspirací mu bylo baroko a kostely

Dům Oskar
BoysPlayNice, užito se svolením
Petra Nehasilová

Dům Oskar, tak ho pojmenovali jeho majitelé, stojí v ohromné zahradě s barokní stodolou v sousedství zámku Kamenná Lhota.

Dům Oskar, pojmenovaný po kosmopolitním skladateli Oskaru Nedbalovi, který v sousedním zámku zkomponoval operetu Polská krev, si pro sebe a svoji rodinu postavil architekt Jan Žaloudek. Zahrada, na níž stojí, původně náležela k sousednímu zámku Kamenná Lhota. A silný nádech historie je tu cítit na každém kroku. Pozemek o ploše přes osm tisíc metrů čtverečních je plný staletých stromů, je tam torzo barokní stodoly a také kamenná zeď.

Vzhled domu je podmíněn hned několika faktory, tím nejvýznamnějším je bezpochyby to, že stavební pozemek je kulturní památkou. Dům je proto usazený tak, aby nezastiňoval sousední zámek. „Formální mi byla kaple-sakrální stavba, která ve vesnici chybí,“ vysvětluje majitel a architekt domu.

Dům jako kostel

Inspirace sakrální architekturou je jasně patrná v interiéru, kde hlavní prostor překvapí velkoryse zaklenutým stropem, jehož výška dosahuje sedmi metrů. Další parafrází chrámové architektury je dvoumetrové kruhové okno prorážející jižní štít domu nebo kuchyňský ostrůvek z indické žuly evokující oltář.

Návrh respektuje tradiční podélnou formu domu se sedlovou střechou, odkazuje se na tvarosloví lokálních hospodářských objektů. Perforované zdivo s otvory pro prostup světla a vzduchu, které lze nalézt v okolních historických objektech, je hlavním výrazovým prostředkem stavby.

Lokálnost respektoval architekt i výběrem materiálů, jako je bílá štuková omítka nebo pálené keramické tašky. Dřevěné stínící panely jsou z nabílené české jedle a smrku.

Celým domem se prolíná dřevěný a kamenný nábytek na míru podle návrhu architekta, ať už se jedná o postele a skříně z masivu nebo černou žulovou lavici v chodbě či noční stolky ze stejného materiálu.

Výjimečný dům, vyšel na 18 milionů korun, chtějí jeho majitelé sdílet s ostatními buď formou klasického pronájmu nebo uměleckých rezidencí, pop upů a workshopů.

Rezidence U Milosrdných

U Anežského kláštera stojí nový bytový dům. Nájem začíná na 45 tisících

Více než pětadvacet let trvalo, než atraktivní proluku u Anežského kláštera zaplnil dům. Původně tu měl stát Fránkův „Maršmeloun“, který neprošel. Nakonec ho nahradila bytovka, kterou rovněž navrhl Zdeněk Fránek.

Přečíst článek

Františkánský klášter v Santa-Lucia di Tallano

Nejlepší architektura v Evropě? Třeba klášter na Korsice, ale i my ji máme. V Ostravě

Nejprve to byl hrad, posléze klášter františkánů, díky konverzi se ale historický areál proměnil na kulturní centrum. Slouží místním i turistům. Rekonstrukce francouzského studia se dostala do výběru nejlepší evropské architektury.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Rekonstrukce vily na Vinohradech

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Přečíst článek
Horská chalupa na Kukačkách

Za pár týdnů k hotové chalupě: Moderní technologie mění krkonošskou architekturu

Přečíst článek
Rekonstrukce domu ze 70. let v Plzni

OBRAZEM: Rodinný domek v Plzni ze 70. let přetvořili architekti na zmenšeninu Tugendhatu

Přečíst článek