Zajímá nás
Karel Diviš: Nerad, ale jsem pro sektorovou daň. Lidem se musí s účty za energie pomoci
Další z občanských kandidátů na prezidenta Karel Diviš v těchto dnech objíždí náměstí měst a sbírá podpisy pro svou prezidentskou kampaň. Zatím není řazen mezi favority voleb, ale jak říká „…chtěl bych vyhrát, a postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám.“
Možnou slabinou Diviše může být jeho menší veřejná známost. Na druhou stranu přináší důležitá témata jako je důraz na vzdělanost nebo rozvoj regionů. Jeho specialitou je takzvaná e-armáda.
Diviš se prezentuje jako „skutečná“ změna oproti současného stavu, kdy na nejvyšší post usedají zasloužilí politici. Podobně jako jiní kandidáti si uvědomuje, že prezidentská kampaň se povede v době vrcholící energetické krize. Diviš se považuje za spíše pravicově smýšlejícího člověka, ale jak říká, za současné situace by byl, s těžkých srdcem, pro sektorovou daň.
Jaké jsou vaše priority pro prezidentský úřad?
Mám v hlavě takové tři základní vize pro Českou republiku. Za prvé, česká ekonomika by měla být postavená na vzdělanosti. Za další bych byl hrozně rád, aby mnohem větší prostor dostaly regiony a regionální ekonomika. Jako důležité téma vidím také posílení obranyschopnosti naší země pomocí moderních technologií.
Co se týká školství, tak by se toho mělo změnit hodně. Všichni se shodují, že by se měla udělat školská reforma, která se pořád nedaří. Myslím, že by do školství měly přitéct další prostředky, přestože učitelé dostali přidáno. Učitelské povolání by mělo zvýšit svou prestiž, aby bylo vnímáno na úrovni lékaře nebo právníka. Důležité je také mít plán dlouhodobého vzdělávání učitelů, aby se změnila forma i obsah toho, co se naše děti učí. Větší pravomoci by měli dostat ředitelé škol.
Lidé by si měli uvědomit, že je potřeba se vzdělávat celoživotně. Také nevidím důvod, aby byly rozdíly v prostředcích na žáka v jednotlivých regionech. Proč by měly mít děti jinou startovací pozici podle toho, v kterém kraji se narodí? To se musí srovnat.
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
Mluvil jste o podpoře regionů a regionální ekonomiky. Jak by to mělo podle vás vypadat?
Mým snem je, aby to bylo podobně jako v Rakousku. Vidíte tam lokální živnostníky, lokální spolky, sportovní kluby. Všechno tam funguje. Jsem z České Lípy, a nelíbí se mi, že to v šest večer bývá město duchů a takových míst je celá řada. Navažme to na školství, vytvořme startupové inkubátory a inovační centra. Zajistěme lidem, aby měli důvod v regionech žít, zakládat tam rodiny.
Co znamená vaše téma e-armáda, co si pod tím představit?
Je to posílení obranyschopnosti naší země pomocí technologií. Patří sem například kybernetická bezpečnost, vývoj a výroba různých bezpilotních systémů, dronů. Dnes to vidíme v přímém přenosu na Ukrajině, jak jsou tyto systémy důležité. Nepotřebujete statisícové armády. Potřebujete být technologicky napřed.
Pokud by se všechny tři vize, o kterých jsem mluvil, podařilo spojit, a prezident k tomu může přispět, obrovsky posílíte ekonomiku naší země. Dáte prostor duálním technologiím. Co se vyvine pro armádu, dá se využít v průmyslu, školství a jinde. A zároveň jste silnější pro své spojence v NATO, Evropské unii či kdekoliv jinde. Naše země má na to být ve světové špičce. A technologie mají výhodu, že je můžete rozprostřít kdekoliv po republice, IT nezná hranice. Bylo by dobré mít vzdělanostní ekonomiku, zaměřit se na nějaký strategický cíl, který posílí naši národní suverenitu i regionální ekonomiku.
Bývalý lékař, nyní již čtyři roky senátor Marek Hilšer sám sebe považuje za „občanského“ kandidáta na prezidenta. Vyzdvihuje, že nikdy nebyl v žádné politické straně, a že za ním nestojí žádná velká korporace. Tím se cítí být nezávislý. Fakt, že senátoruje, také vnímá jako výhodu. Když v minulých prezidentských volbách kandidoval, neuměl si prý představit, jak je složité prosazovat konkrétní myšlenky legislativním procesem. Nyní je poučený. Stal se tedy, podle svého mínění, ještě vhodnějším kandidátem na prezidenta, než byl před čtyřmi roky, kdy získal hlas téměř půl milionu voličů.
Marek Hilšer: Nechtěl bych, aby se Evropa stala jakousi kolonií Číny
Prezidentské volby 2023
Lehká doba nás nečeká
Máte velké vize, ale Čechy letos trápí energetická krize. Co by měl stát dělat, aby Češi neupadli do energetické chudoby?
Velkou chybou je, že jsme jako stát přišli o strategické statky, čímž myslím především rafinérie. Abych hned nekritizoval, je dobře, že se vláda pokouší získat podíl v terminálech na zkapalněný plyn. Jsem jednoznačně příznivcem, aby se dostavěly nebo obměnily Dukovany a později i Temelín. Je to paradox. Umíme vyrobit poměrně levně a docela dost elektrické energie, ale sami si ji draze nakupujeme. Neustále se mě na náměstích lidé ptají, jak je to možné.
Jsem spíše pravicově smýšlející člověk. Ale v době, kdy tradiční recepty pravicové politiky nefungují, tak byť s velice těžkým srdcem musím říct, že asi nebude jiná cesta, než například zavést nějakou sektorovou daň třeba pro energetický průmysl. Tyto firmy vydělávají obrovské peníze. A lidem se musí nějak pomoci, ti nemohou za to, že ze dne na den rostou ceny energií o stovky procent.
Jaké je vaše poselství pro milion Čechů, před kterými stojí hrozba energetické chudoby a exekucí?
Řeknu to natvrdo. Obávám se, že v době, kdy bude vrcholit prezidentská volba, nás bude čekat doslova náraz do zdi kvůli energetické krizi a inflaci. Pokud bych byl v takové chvíli prezidentem, rozhodně bych častěji vystupoval. Snažil se lidi povzbudit a působil bych na vládu. Musím souhlasit s názorem, že vláda svým způsobem zaspala, zejména komunikačně. Byla sice zaměstnána ukrajinskou krizí, ale Češi často říkají, že se na ně pozapomnělo. Nevidí žádný jasný vládní scénář podpory. Když jsem mluvil o sektorové dani, to není úkol na pár dnů. Takže je potřeba hledat jiná řešení, třeba odpuštění DPH za energie, posílení kurzu koruny. Nebude to vůbec lehké. Lidé na tom nebudou dobře.
Lepšího kandidáta než sebe nevidím
Jak koncipujete vaší prezidentskou kampaň, objíždíte města, sbíráte podpisy?
Už vedu kontaktní kampaň. Jezdím po celé České republice. Je to časově a fyzicky náročné, ale to si nestěžuji, s tím jsem počítal. Ale někdy se mi stane, že lidově řečeno odpadnu, když přijedu z nějakého výjezdu. Ale chci v tom pokračovat. Na jednu stranu mě to nabíjí, protože kontakt s lidmi nenahradí žádné sociální sítě. Je nabíjející, když vidím, že lidé mým vizím rozumí a souzní s nimi. A chtějí změnu, protože je skutečně čas na změnu.
Jste připraven i na tvrdou kampaň, plnou pomluv a polopravd, kterou by proti vám mohl vést některý z kandidátů?
Umím si to představit. A myslím, že jsem na to připraven. Samozřejmě, nikdy jsem v takové situaci nebyl. Ale jsem sportovec, do osmnácti let jsem hrál vrcholový fotbal. Každý, kdo sportuje, ví, že musí být připraven na tvrdý boj, na porážky i vítězství. A já se nemám čeho obávat. Vždy říkám i s troškou nadsázky, že když kandiduji na prezidenta, tak nejdu něco ukrást nebo někoho zabít. V nejhorším se nestanu českým prezidentem, ale to se dá přežít. Ale chtěl bych vyhrát. A postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám. Když bude někdo lepší než já, budu mu klidně i fandit. Ale nikoho takového nevidím.
Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu na prezidenta republiky. Do voleb jde s heslem „Vraťme Česku řád a klid“. U příležitosti zahájení jeho volební kampaně připomínáme rozhovor, který Pavel poskytl Newstreamu v rámci letního speciálu Kafe s prezidentem. 
Petr Pavel: Vraťme Česku řád a klid. Chci být prezidentem, který mírní vášně
Leaders
Prezident má výlučné kompetence, jako je jmenování členů bankovní rady ČNB nebo soudců. Přemýšlel jste o tom, jak byste k těmto úlohám přistupoval?
Jsou to dvě velice významné kompetence. Často to lidé i novináři podceňují, když říkají, že prezident nemá žádné pravomoci. Na to vždy říkám, podívejte se, když byl Aleš Michl jmenován guvernérem, jak to zahýbalo kurzem koruny. Rozhodně bych nechtěl jmenovat soudce nebo členy bankovní rady nijak náhodně. Pokud se stanu prezidentem, budu obklopen týmem poradců. Určitě bych byl v kontaktu jak se Soudcovskou unií, tak s bankéři. Nemůžete tahat členy bankovní rady nebo soudce jako králíky z klobouku.
O vztahu Česka k Rusku se nerozhoduje ve Strakovce
Jste pro euro?
Mám českou korunu rád, takže bych to nechal, jak to je. Z druhé strany nepůjdu na barikádu, pokud by se zavádělo euro. Argumentů bylo vyřčeno tisíc na obě strany. Momentálně se nám koruna hodí, protože je to nástroj měnové politiky, která může brzdit inflační krizi, ale nemyslím, že je to téma pro prezidentskou kampaň.
Jaký má mít Česko vztah k Rusku?
Jsme pevně ukotvení v rámci Severoatlantické aliance a v rámci Evropské unie. Tím má být determinována naše zahraniční politika. Nic bych na tom neměnil. Ve vztahu k Rusku je klíčové, aby Evropská unie postupovala jednotně. Nemůže s Putinem komunikovat jednou ten, podruhé onen. Evropa musí postupovat ve shodě se Spojenými státy jednotně. To je jediná šance, jak konflikt na Ukrajině zmírnit nebo ho zastavit.
Prezident Zeman rozvíjel vztahy s Čínou, což se úplně nepovedlo. Jaký by byl váš přístup?
Zobecnil bych to. Pokud někde neprobíhá to, co nyní na Ukrajině, tak každá sebevědomá suverénní země by se měla snažit udržovat ekonomické a diplomatické vztahy se všemi zeměmi světa. Čína sice nepatří mezi demokraticky vyspělé systémy, ale to neznamená, že bychom ji měli úplně vytěsnit. Čína pravděpodobně brzy bude světovou ekonomickou velmocí číslo jedna. Určitě je dobré s ní udržovat dobré diplomatické styky a pomáhat exportu i importu. Ale v tuto chvíli to pro mě není prioritní téma.
V druhém díle seriálu Kafe s prezidentem přinášíme rozhovor s bývalým rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou. Ve svých šestapadesáti letech už má za sebou osm let v čele Univerzity Karlovy, největší a nejvýznamnější tuzemské vysoké školy. Je ověnčen tituly jako prof, MUDr, MBA, DrSc. a několika dalšími. V kolika organizacích působí na významných funkcích ani nelze spočítat.
Tomáš Zima: Mám schopnost dávat lidi dohromady, spojovat je. A nikdy jsem nedělal křivárny
Politika
Bude vás v kandidatuře na prezidenta podporovat vaše rodina?
Moje rodina a nejbližší okruh přátel samozřejmě věděl poměrně dlouhou dobu dopředu, na co se chystám. Zvažovali jsme to, ale všichni lidé, kteří mě znají, tak vědí, že nakonec vždy udělám rozhodnutí podle sebe. Což neznamená, že jim nenaslouchám. Jinak je známo, že jsem rozvedený a mám dva kluky. Nechci, aby jakýmkoliv způsobem vstupovali do kampaně. Prezidentský úřad je důležitá práce, ale rodina by měla zůstat rodinou. Upřímně řečeno, pokud jde o malé děti, vysloveně se mi příčí, aby byly zatahovány do politické kampaně, ale je to věc názoru každého rodiče.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová je vystudovaná ekonomka, takže se logicky cítí být silná v kramflecích v ekonomických otázkách. Má jasné názory na to, jak by se mělo řešit zdražování energií. Šla by cestou zvyšování daňových slev. Obává se, že drahé energie zasáhnou i lidi, kteří takový problém dosud nemuseli řešit.
Danuše Nerudová: Příspěvek na energie by neměl být jednorázový. Lidé platí složenky každý měsíc
Prezidentské volby 2023
