Zajímá nás
Dalibor Martínek: Chtěli by snad nového českého prezidenta vybrat soudci?
Karel Diviš sem, Denisa Rohanová ven. Karel Janeček nikam. Soudci nejvyššího správního soudu nám předvedli dokonalou prezidentskou rošádu. Schválně jsem napsal slovo nejvyšší s malým písmenem na začátku. Měsíc před veřejnou volbou přeházet kandidáty, jedny vyhodit, druhé vrátit do hry, za to si soud nezaslouží velké en.
Soudci zamíchali s kandidáty, takže přesně měsíc před prezidentskou volbou se nám sestava změnila. A my, voliči, vlastně nevíme, z jakých kandidátů si máme vybírat. Přibude ještě nějaký kandidát? A kdy? Den před volbami?
Být kandidátem na prezidenta, třeba jako Karel Diviš, a být na měsíc vyřazen z provozu, a potom vrácen rozhodnutím soudu, připadal bych si jako blázen.
A to ještě není konec této bláznivé show nazvané prezidentské volby. Ve hře jsou ještě další soudci. Ústavní. Na ně se obrací jak Karel Janeček, tak Denisa Rohanová. Není se jim co divit. Takže další soudci budou posuzovat, který kandidát je připuštěn a který ne? Kdy se dozvíme výsledek? Týden před volbami? Nebo jeden den?
Strašný zmatek kolem voleb prezidenta
První otázkou je, zda přímá volba prezidenta vůbec měla vzniknout. Podle mnoha právníků je její vznik jakýmsi klínem do českého právního řádu. Přímo volený prezident, jak vidíme posledních deset let, se utrhnul ze řetězu našeho trpce a dlouho budovaného systému demokratické správy země. Jak nám předvedl Miloš Zeman, prezident může dělat všelijaké lotroviny, ale český právní řád na něj nedosáhne.
Lednových prezidentských voleb se zúčastní také podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů, a naopak Rohanovou, podpořenou členy bývalé Poslanecké sněmovny, do voleb pustilo. V obou případech vnitro podle soudu chybovalo. Podnikatel Karel Janeček kandidovat nemůže, soud jeho podnět zamítl.
Diviš je zpátky v boji o Hrad. Rohanová naopak z prezidentského klání vypadla
Politika
Když se prezident volil ještě ve sněmovně, a naposledy tam vyhrál Václav Klaus, měli jsme aféru s údajnou kulkou v obálce pro jednoho z poslanců. Tím se poslanci zabývali dlouhé měsíce. Proti současnému stavu, kdy do takzvaně otevřených voleb zasahují soudy různého řádu, to byla ještě přehledná situace.
Teď tady máme zmatek, kdy měsíc před volbami nevíme, kdo vlastně bude kandidovat. Nebo proč někteří kandidáti vypadli. Rozhodli to jacísi soudci, kteří použili jakási nečitelná kritéria. Přepočítali podpisy, hledali chybovost. Ať už je metodika nebo přístup soudců k volbě jakýkoliv, je zarážející, že o volbě prezidenta rozhodují měsíc před vlastní volbou soudci.
Proč mají o budoucím prezidentovi rozhodovat právě oni? Proč vyřazují kandidáty a jiné vracejí do hry. Když tady před deseti lety vznikla z nejasného důvodu přímá volba prezidenta, všichni očekávali, že si prezidenta zvolí občané. Náš systém volby prezidenta je však nepřehledný a nejasný.
Soudy mají být třetí nohou systému. Vedle moci zákonodárné a výkonné. Zdá se však, že se posouvají do polohy moci výkonné. Myslí si snad soudci a soudkyně, že jsou o tolik napřed, že by mohli tento náš stát řídit?
Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
