Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ulice plné lidí. Do protestů proti Trumpovi se zapojilo přes osm milionů Američanů

pochod No Kings v USA
profimedia.cz
 ČTK

Sobotních shromáždění ve Spojených státech na protest proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings (Žádní králové) jde o rekordní účast, napsala agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly celkem 12 milionů účastníků. V Los Angeles byli podle agentury Reuters zadrženi dva výtržníci kvůli napadení příslušníků bezpečnostních složek.

"Nejméně osm milionů lidí se dnes (v sobotu) sešlo na více než 3300 demonstracích organizovaných ve všech 50 státech," uvedlo hnutí v tiskové zprávě. Americké úřady k tomu zatím neposkytly žádné oficiální údaje. První velká demonstrace loni v červnu přilákala přes pět milionů lidí a v říjnu sedm milionů, dodala agentura AP.

Ve městech Minneapolis, Filadelfie či Boston byli lidé s transparenty s protiválečnými vzkazy a symboly míru v souvislosti s válkou v Íránu, kterou 28. února zahájily Spojenými státy s Izraelem. Desítky tisíc lidí pochodovaly i ulicemi New Yorku, kde akci zahájil herec Robert De Niro, který Trumpa označil za "existenční hrozbu pro naše svobody a bezpečnost".

Přidaly se celebrity

V michiganském Lansingu měl demonstrant transparent s nápisem "Žádní králové, žádné ICE, žádná válka". ICE odkazuje k Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho členovi, který 7. ledna v Minneapolisu zastřelil za volantem jejího vozu 37letou Renée Goodovou. Právě v tomto a nedalekém městě Saint Paul se podle hnutí nacházelo 200 tisíc protestujících. Zpěvák Bruce Springsteen zahrál svou píseň Streets of Minneapolis, kterou napsal na počest Goodové a 37letého Alexe Prettiho, který byl v Minneapolisu zastřelen 24. ledna dvěma agenty Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP).

Protesty byly většinou pokojné, bezpečnostní složky u vazebního věznice Roybal Federal Building v Los Angeles ale musely nasadit slzný plyn kvůli demonstrantům házejícím betonové kostky a další předměty. Losangeleská policie pak podle AP uvedla, že některé lidi zatkla, protože se nerozešli. Reuters podle amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti dodal, že budovu obklíčila zhruba tisícovka lidí a dvě osoby byly zadrženy, protože napadly příslušníky federálních bezpečnostních složek.

Alice Weidel

Evropská krajní pravice chce trumpovskou politiku bez Donalda Trumpa

Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.

Přečíst článek

Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová protestující označila za výplod "levicových finančních sítí", které se těší jen malé podpoře veřejnosti. "Jediní, koho tyto seance 'terapie proti Trumpovi' zajímají, jsou novináři, kteří jsou placeni za to, aby o nich informovali," uvedla podle AP v prohlášení. Americký prezident mezitím hrál golf ve svém soukromém klubu na Floridě, podotkla AFP.

K demonstracím dochází v době, kdy míra podpory pro Donalda Trumpa klesla na 36 procent, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do Bílého domu loni v lednu, vyplývá průzkumu Reuters/Ipsos. Demonstrace proti Trumpovi se konaly také v Římě, Amsterodamu, Madridu a Aténách.

Související

Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimatum na otevření Hormuzského průlivu.

Další eskalace války v Íránu. Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme vaše elektrárny, hrozí Trump

Přečíst článek

Pozemní operace v Íránu je na spadnutí. Trump stále váhá

cvičení amerických mariňáků
profimedia.cz
 ČTK

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil. USA, které s Izraelem od konce února podnikají vzdušné údery proti Íránu, mezitím posilují svou pozici na Blízkém východě.

Trumpova administrativa v posledních dnech vydává prohlášení, že válka se chýlí ke konci, a současně vyhrožuje, že ji ještě vyostří. Zatímco prezident dal najevo ochotu vyjednat ukončení konfliktu, tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý varovala, že pokud Teherán neukončí své jaderné ambice a nepřestane vyhrožovat USA a jejich spojencům, je Trump "připraven rozpoutat peklo". Sám ale podle mluvčí dosud neučinil žádné rozhodnutí a Pentagon mu pouze připravuje možnosti invaze.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zase v pátek řekl, že konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoli měsíců, a že USA nemusí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Server Axios minulý týden napsal, že Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg, jenž slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. Podle WP se také diskutuje o operaci v dalších pobřežních oblastech poblíž Hormuzského průlivu s cílem najít a zničit zbraně, které mohou ohrozit komerční a vojenskou lodní dopravu.

Velmi pravděpodobné místo nasazení

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že do oblasti Blízkého východu vyšle až 10 tisíc dalších vojáků. Čerstvé síly, které by nejspíše sestávaly z pěchoty a obrněných vozidel, by doplnily zhruba 5000 příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, již byli do oblasti vysláni už dříve. Podle listu Wall Street Journal není jasné, kde přesně na Blízkém východě mají být tyto jednotky nasazeny, je ale pravděpodobné, že budou působit v dosahu Íránu a ostrova Charg.

Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že 62 procent respondentů je rozhodně proti nasazení pozemních jednotek v Íránu, zatímco pro se vyslovilo 12 procent dotázaných. Za první měsíc současné války na Blízkém východě zemřelo 13 amerických vojáků: šest po pádu letadla v Iráku, šest po útoku bezpilotního letounu na kuvajtský přístav a jeden po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii. Odvetné údery proti americkým cílům v nejméně sedmi blízkovýchodních zemích pak zranily přes 300 amerických vojáků.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Související

Ropná rafinérie v Saudské Arábii

Blízký východ je na hraně katastrofy. Saúdská Arábie hrozí vojenským zásahem proti Íránu

Přečíst článek
Ceny pohonných hmot výrazně rostou

Lukáš Kovanda: Paliva byla v roce 2012 „dražší“ než dnes. Přesto vláda daně nesnižovala

Přečíst článek

Týden tradera: Geopolitika hýbe trhy. USA jednají s Íránem, SpaceX míří na rekordní IPO

NASA SpaceX Falcon 9
ČTK
Kryštof Míšek

Spojené státy připravily patnáctibodový plán, jehož cílem je ukončit konflikt s Íránem. Už na začátku minulého týdne se objevily zprávy o možných jednáních, která by mohla vést k zastavení vzájemné palby. Prezident Donald Trump následně oznámil pozastavení plánovaných útoků na Írán, což signalizuje možný posun v konfliktu.

Krátce před tímto oznámením ale došlo k neobvykle silnému nárůstu obchodních objemů u futures na index S&P 500 a ropu, což vyvolalo podezření z možného obchodování na základě neveřejných informací. Americký index S&P 500 se poté rychle vrátil na dohled hranice 6700 bodů.

Navrhovaná dohoda mezi USA a Íránem počítá především s výrazným uvolněním sankcí výměnou za omezení íránského jaderného programu. Klíčovým bodem je úplné zrušení sankcí vůči Íránu a zároveň garance, že nebudou znovu jednostranně zavedeny, což je pro Teherán zásadní podmínka. Spojené státy by zároveň podpořily rozvoj civilního jaderného programu, například výrobu elektřiny.

Írán by na oplátku souhlasil se zmrazením svého jaderného programu v jasně definovaném rámci. Obohacený uran by mohl být zachován pouze v omezeném množství a pod přísným dohledem. Součástí dohody má být také závazek, že nebude vyráběn materiál vhodný pro jaderné zbraně a že veškerý obohacený materiál bude postupně předán Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.

Investice v době války

Blízký východ a burzy krvácejí. Válka má jen pár akciových vítězů

Když na ulicích teče krev, je příležitost nakupovat. Tak zní slavné investiční pravidlo. A akciové tituly téměř ve všech sektorech na konflikt na Blízkém východě skutečně reagovaly značným propadem. Pokles akcií se nevyhnul ani těm, u nichž se očekával růst. A kdo na aktuálním vývoji skutečně vyhrál?

Přečíst článek

Širší ekonomický problém

Konflikt přitom rychle přerůstal v širší ekonomický problém. I v případě pozitivního vývoje se očekává, že dopady na ceny energií a poškození exportní infrastruktury budou mít dlouhodobější charakter.

Vedle geopolitického vývoje se zároveň blíží jedna z největších očekávaných událostí na finančních trzích. Společnost SpaceX Elona Muska by mohla brzy vstoupit na americkou burzu. Hodnota firmy se aktuálně odhaduje na 1,25 bilionu dolarů, přičemž podle dostupných informací by mohla získat více než 75 miliard dolarů nového kapitálu. Pokud by se plán podařil, valuace společnosti by mohla vzrůst až na 1,75 bilionu dolarů.

Takový objem by překonal dosavadní rekord IPO společnosti Saudi Aramco z roku 2019, která tehdy získala 29,4 miliardy dolarů. Očekává se, že půjde o jednu z klíčových událostí roku, která může přilákat velké množství investorů na akciové trhy.

Související

Írán

Týden tradera: Blízký východ děsí investory. Ceny energií prudce rostou

Přečíst článek
Protesty proti válce v Íránu

Týden tradera: Úder na Írán rozkolísal světové trhy. „Index strachu“ je na maximu

Přečíst článek
Na „soft landing“ zapomeňte. Přichází politické i tržní otřesy

Týden tradera: Na „soft landing“ zapomeňte. Přichází politické i tržní otřesy

Přečíst článek
Doporučujeme