Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Trumpovy škrty dopadly na miliony Američanů. Rodiny končí u potravinových bank

Trumpovy škrty dopadly na miliony Američanů. Rodiny končí u potravinových bank
ČTK
 nst
nst

Trumpova reforma potravinové pomoci připravila o dávky miliony Američanů. Nejtvrdší dopad hlásí Arizona, kde počet příjemců klesl zhruba o polovinu a rodiny stále častěji končí u potravinových bank.

Miliony Američanů přišly po nástupu nové rozpočtové politiky Donalda Trumpa o potravinovou pomoc. Podle agentury Reuters se změny nejrychleji a nejtvrději projevily v Arizoně, kde počet příjemců federálních dávek SNAP, známých jako potravinové poukázky, klesl zhruba o polovinu.

Daňový a výdajový zákon

Za poklesem stojí Trumpův daňový a výdajový zákon, který začal platit loni v červenci. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství přišlo do letošního března o podporu více než 4,7 milionu lidí, tedy přibližně jedenáct procent účastníků programu. Zákon během příštích deseti let snižuje financování SNAP o 187 miliard dolarů, tedy zhruba o 17 procent. Rozšiřuje také pracovní požadavky a vylučuje některé přistěhovalce z nároku na dávky.

V Arizoně změny znamenaly ztrátu podpory pro více než 457 tisíc lidí, včetně téměř 196 tisíc dětí. Stát zároveň patří k těm, které začaly nová federální pravidla zavádět rychleji než jiné. Podle mluvčího arizonského ministerstva hospodářské bezpečnosti Bretta Bezia i expertů na program SNAP je právě to jedním z důvodů tak prudkého propadu.

Guvernérka Katie Hobbsová, demokratka, tvrdí, že Arizona nemá na výběr. Pokud by federální požadavky nesplnila, hrozily by jí podle její kanceláře pokuty ve výši stovek milionů dolarů a o pomoc by mohlo přijít ještě více zranitelných obyvatel.

Bílý dům změny hájí. Mluvčí prezidenta Anna Kellyová uvedla, že reforma SNAP upřednostňuje americké občany a zavádí rozumnější sdílení nákladů se státy, aby se omezilo plýtvání, podvody a zneužívání. Konkrétní příklady ale podle Reuters neuvedla.

Dopad změn popisují i samotní příjemci. Angelica Garciaová, svobodná matka tří dětí z Tucsonu, se na jaře snažila obnovit potravinové dávky. Vyplnila žádost, opakovaně volala na úřad a čekala hodiny v nedostatečně obsazené pobočce. Než jí byly dávky v červnu znovu schváleny, její rodina přišla o dva měsíce podpory a musela spoléhat na potravinové banky a levné základní potraviny. „Vždycky musíte překonávat překážky. Teď ale vláda přidává další,“ řekla Reuters Garciaová.

Škrty se rychle promítly do poptávky po potravinových bankách. Podle organizace Arizona Food Bank Network vyhledalo v dubnu jejich pomoc asi 843 tisíc obyvatel Arizony, což bylo více než počet lidí pobírajících dávky SNAP. Oproti dubnu předchozího roku šlo o nárůst zhruba o osm procent.

Podobnou zkušenost popsala Myriam Floresová, matka sedmi dětí z Phoenixu. Podle Reuters v lednu přišla o 1100 dolarů (více než 23 tisíc korun) měsíčně, když se jí nepodařilo obnovit přístup k dávkám. Uvedla, že trávila hodiny na telefonní lince úřadu, ale hovory se přerušovaly. V době rozhovoru chodila téměř denně do potravinové výdejny, aby měla čím nakrmit děti.

Zpřísněné podmínky

Podle analytiků se problém neomezuje jen na škrty jako takové. Arizonské úřady zpřísnily prověřování žadatelů, aby splnily nové federální standardy a vyhnuly se pokutám. Žadatelé tak musejí dodávat více dokumentů, například výplatní pásky nebo nájemní smlouvy. Přetížený systém ale často nezvládá žádosti včas zpracovat.

Katie Berghová z Center on Budget and Policy Priorities upozornila, že lidé narážejí na přetížené telefonní linky, složitější administrativu a nedostatečnou kapacitu úřadů. Podle ní tak část žadatelů systémem jednoduše propadá.

Tucker Carlson

Ztráta pro MAGA. Tucker Carlson se obrátil proti Trumpovi: Republikány už volit nebudu

Tucker Carlson po 35 letech otáčí zády k republikánům. Vlivný konzervativní komentátor tvrdí, že strana zradila vlastní voliče i Ameriku, a Trumpovu válku s Íránem označuje za bod zlomu uvnitř hnutí MAGA.

Přečíst článek

Důvodem zpřísnění je i chybovost programu SNAP. Arizona měla v roce 2024 chybovost 8,84 procenta, což bylo pod celostátním průměrem, ale nad šestiprocentní hranicí, od níž podle nového zákona může stát nést část nákladů na dávky. V případě Arizony by to podle rozpočtových podkladů mohlo příští rok znamenat zátěž přes 201 milionů dolarů.

Propady i v dalších státech

Nová pravidla rozšířila také pracovní požadavky. V Arizoně se nyní vztahují na 14 z 15 okresů, zatímco loni se týkaly jen jednoho. Podle Josepha Palomina z Arizona Center for Economic Progress to spolu s administrativními nároky komplikuje přístup k pomoci lidem, kteří ji potřebují.

Arizona není jediným státem, kde počet příjemců SNAP klesá. Výrazné propady hlásí také Louisiana, Wyoming nebo Virginie. Ve Virginii podle tamního ministerstva sociálních služeb počet účastníků programu za rok do letošního března klesl o 12 procent.

„Hlavním dopadem tohoto zákona na Virginii je, že teď hladoví více rodin, přestože nikdo by hladovět neměl,“ uvedl mluvčí tamního úřadu Michael Pulley.

Související

Zákaz sociálních sítí děti neochrání. Jen vytvoří falešný pocit bezpečí, varují vědci z Brna a Olomouce

Zákaz sociálních sítí pro děti podle českých vědců neřeší skutečná rizika internetu
iStock
 nst
nst

Zákaz sociálních sítí pro děti podle českých vědců neřeší skutečná rizika internetu. Místo plošných zákazů doporučují větší odpovědnost platforem, lepší vzdělávání a podporu rodičů i škol.

Plošný zákaz přístupu dětí k sociálním sítím není podle odborníků účinným řešením. Vytváří jen falešný pocit bezpečí a neřeší skutečná rizika digitálního prostředí. Ve společném stanovisku to uvedli výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci.

Dokument reaguje na aktuální debatu v Česku i v zahraničí. Podpořilo ho více než 20 odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají výzkumem dětí a dospívajících, digitálních médií a rizik v online prostředí.

Podle expertů by se pozornost neměla soustředit na plošné zákazy, ale na větší odpovědnost digitálních platforem, lepší mediální a digitální vzdělávání, podporu rodičů a škol nebo důslednější vymáhání už existujících věkových pravidel pro online služby. Důležitá je podle nich také prevence přímo v digitálním prostoru.

„K vzniku odborného stanoviska nás motivovala velká roztříštěnost debaty, která kolem této problematiky panuje. K tématu se vyjadřuje mnoho neodborníků, laiků nebo lidí, kteří reálně nikdy s adolescenty neprováděli žádný výzkum a ani neznají aktuální studie v této oblasti,“ uvedl David Šmahel z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Zákaz sociálních sítí pro děti není smysluplný

Podle něj mezi odborníky panuje široká shoda, že zákaz sociálních sítí pro děti do 15 nebo 16 let není smysluplný. Současné vědecké poznání podle Šmahela nepřináší dostatek důkazů o tom, že by podobný zákaz zlepšil duševní zdraví dětí.

„Plošný zákaz sociálních sítí pouze vytváří falešný pocit bezpečí a jen naoko navozuje, že jsme děti a dospívající od rizik sociálních sítí ochránili,“ uvedla výzkumnice Michaela Šaradín Lebedíková.

Odborníci upozorňují i na zkušenost z Austrálie. Po zavedení zákazu se tam podle nich děti necítily v online prostředí bezpečněji a část z nich se přesunula na méně bezpečné platformy.

Babiš chce zákaz mobilů ve školách od září 2027. Platit má i o přestávkách

Babiš chce zakázat mobily ve školách. Platit by to mělo i o přestávkách

Mobily ve školách by mohly od září 2027 čekat přísnější pravidla. Návrh podepsaný Andrejem Babišem a Robertem Plagou míří hlavně na děti do konce povinné školní docházky a zákaz by se měl týkat výuky i přestávek.

Přečíst článek

Rodiče podle stanoviska potřebují hlavně praktické a srozumitelné informace. Měli by vědět, jak s dětmi o online světě mluvit, jak nastavovat hranice a jak rozpoznat rizikové situace. Zároveň je podle odborníků nutné, aby se lépe dodržovala stávající věková pravidla pro online služby.

Stanovisko za Masarykovu univerzitu podpořili také odborníci z Ústavu pedagogických věd a Institutu pro psychologický výzkum. Za Univerzitu Palackého se na něm podíleli experti z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti.

„Cílem nemá být vytlačit děti z digitálního prostředí, ale zajistit, aby digitální prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, přiměřené jejich věku a podléhalo jasným pravidlům,“ uvádí stanovisko.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Z nedostatku je přebytek. Ropa po dohodě USA s Íránem rychle zlevňuje

Hormuzský průliv
ČTK
 nst
nst

Ropa po otevření Hormuzského průlivu rychle zlevňuje. Na trh míří miliony barelů z Perského zálivu, Brent spadl pod 74 dolarů a obchodníci začínají řešit opačný problém než během války: přebytek nabídky.

Ropný trh se po znovuotevření Hormuzského průlivu rychle otáčí. Zatímco ještě nedávno obchodníci řešili nedostatek dodávek, nyní podle agentury Bloomberg přibývá známek převisu nabídky. Do Evropy i Asie míří miliony barelů ropy, které během konfliktu uvázly v Perském zálivu, a ceny se dostávají pod tlak.

Severomořská ropa Brent ve středu poprvé od začátku války klesla pod 74 dolarů za barel. Ve čtvrtek kolem 07:30 středoevropského letního času se prodávala už zhruba za 72,60 dolaru. Americká lehká ropa WTI ve středu spadla pod 70 dolarů a ve čtvrtek ráno se obchodovala kolem 69,45 dolaru za barel.

Donald Trump

Překvapivá slova z Bílého domu. Trump uznal Zelenského výkon proti Rusku

Donald Trump překvapivě uznal, že Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede „celkem dobře“. Při jednání se šéfem NATO Markem Ruttem ale znovu ostře kritizoval alianční spojence, kteří ho podle něj zklamali během války s Íránem.

Přečíst článek

Známky přebytku

Podle obchodníků trh minimálně krátkodobě vykazuje známky přebytku. Jedním z nejvýraznějších signálů jsou rekordní slevy u angolské ropy, která se v některých případech prodává téměř o deset dolarů za barel levněji než Brent.

„Teď je možné koupit barel ropy se slevou oproti dodávce v budoucnu kvůli slabší asijské poptávce po blízkovýchodních druzích ropy. Znovuotevření průlivu probíhá dobře a rychle,“ uvedl pro Bloomberg TV analytik komoditního trhu Daan Struyven ze společnosti Goldman Sachs.

Na trh se nyní vracejí dodávky, které blokovala válka a napětí v Perském zálivu. Podle Bloombergu míří do Evropy nejméně šest supertankerů s celkovým nákladem 12 milionů barelů ropy ze Spojených arabských emirátů a Ománu.

Ceny tento týden srazila také 60denní výjimka ze sankcí, kterou Washington poskytl Teheránu po úvodních mírových jednáních. Írán krátce před získáním americké licence na vývoz ropy odeslal do Asie 30 milionů barelů. Spojené arabské emiráty v posledních týdnech prodaly prostřednictvím tendrů zhruba 60 milionů barelů a část dodávek nově míří do Evropy nebo Afriky místo tradičních asijských odběratelů.

Analytici ale upozorňují, že situace není ve všech regionech stejná. Některé oblasti zůstávají kvůli nízkým zásobám zranitelné. „Asijské rafinerie mají dostatek ropy minimálně do srpna a barely uvolněné po otevření Hormuzského průlivu pouze zvyšují převis nabídky, aniž by Čína vykazovala silnější poptávku,“ uvedla analytička June Gohová ze společnosti Sparta Commodities.

Mezinárodní agentura pro energii už minulý týden předpověděla výrazný přebytek ropy v roce 2027. Část současné nadprodukce ale může podle analytiků skončit ve strategických rezervách.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související