Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.

Íránský režim nepadl, zato infrastruktura na Blízkém východě utrpěla řadu škod, stejně jako světová ekonomika. A samozřejmě v první řadě krveprolití. Jestli zbrklý výpad Donalda Trumpa do Íránu není příkladem zbytečné války, pak co jiného by to bylo?

Donald Trump se pravděpodobně plánuje z konfliktu stáhnout, což je v tomto nepřehledném scénáři dobrá zpráva. Uvidíme, jak se události vyvinou, ale trhy na oznámení reagují pozitivně. Naděje je i v ekonomice velmi ceněný artikl. Nicméně i přesto nelze čekat, že se ze dne na den vrátíme do normálu, stejně jako konfliktem vyhnané ceny.

„I kdyby... zítra nastal mír, v dohledné budoucnosti se k normálu stejně nevrátíme,“ uvedl ještě před americkým oznámením eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen. Zničená infrastruktura, ztracené investice i další škody v dodavatelském řetězci a globálním systému se ze dne na den neopraví. Ekonomika se bude hojit měsíce, možná v některých ohledech i roky. Pravděpodobně se ani v případě ideálního scénáře, který je v případě vrtochů Donalda Trumpa nejistý, nevyhneme vyšším cenám, ať už pohonných hmot či dalších věcí.

Trump: Válku s Íránem ukončíme do tří týdnů

Politika

USA chtějí brzy ukončit útoky na Írán. Trump mluví o týdnech. „Dokončujeme tu práci“, řekl americký prezident.

ČTK

Přečíst článek

Poučení z ropných šoků

Co s tím? Moc dělat nemůžeme. Eurokomisař nabádá, abychom méně jezdili autem a méně létali. „Pracovat z domova, pokud je to možné, snížit rychlostní limity na dálnicích o deset kilometrů za hodinu, podporovat veřejnou dopravu, zavést střídání vjezdu osobních vozidel... rozšířit sdílení vozidel a zavést úsporné jízdní styly,“ dodal další tipy.

Klíčová bude ale i dlouhodobá reakce. Ekonomický dopad konfliktu bývá v médiích srovnáván s pandemií koronaviru, ale pro historika je možná zajímavější srovnání s ropnými šoky v 70. letech minulého století. Ty totiž kromě problémů přinesly kvalitativní změnu ekonomiky. Následovala racionalizace energetiky, výroby i spotřebitelského chování, třeba přechod k méně energeticky náročným technologiím. Například Američané se začali odvracet od velkých a silných aut, které „žraly“ nesmyslné litry paliva a skoro i trávu kolem silnice...

Válka s Íránem štěpí NATO. USA zvažují změnu vztahů

Politika

Washington kritizuje spojence z NATO za nedostatečnou podporu v konfliktu s Íránem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluví o nutnosti přehodnotit smysl aliance.

ČTK

Přečíst článek

Racionalizace by měla přijít i nyní. V našem případě by to mohl být přechod na alternativní zdroje, abychom nebyli tak závislí na cenách ropy a plynu. Zelená politika není jen ekologická, ale i strategická. Je vidět, že třeba Čína, ačkoli je zároveň největším znečišťovatelem, profituje z konkurenceschopné sítě alternativní energie. Příklad si můžeme vzít i ze Španělska, byť to jako slunná země má lepší předpoklady pro energetiku založenou na obnovitelných zdrojích.

Všichni si přejeme nižší ceny, ale návrat k „fosilnímu normálu“ bychom vyhlížet neměli.

Další komentáře Karla Pučelíka

Na první pohled drobná změna v kalendáři může mít překvapivě velké důsledky. Kratší školní rok může podle analýzy českou ekonomiku připravit o miliardy.

Krácení školního roku o dva dny připraví českou ekonomiku o 2,2 miliardy korun. Stovky tisíc rodičů musí neplánovaně řešit hlídání nebo využít home office.

Školní vyučování ve školním roce 2025/2026 podle rozhodnutí vlády skončí již v pátek 26. června 2026. Pro rodiče to může znamenat komplikace, protože se letní prázdniny fakticky prodlužují o dva pracovní dny (pondělí 29. 6. a úterý 30. 6.), se kterými původní harmonogramy nemusely počítat.

V Česku je přes milion žáků základních škol. Zhruba polovinu z nich tvoří žáci prvního stupně. Takže přibližně 350 tisíc tuzemských domácností je rozhodnutím vlády zkrátit školní rok o dva dny obzvlášť dotčeno. Rodiče budou muset v řadě případů zajistit dětem hlídání. Nejen to dá vzniknout makroekonomickým ztrátám.

Lukáš Kovanda: Kde vzít peníze na úplnou mimořádnou valorizaci důchodů? Ať vláda zruší dva státní svátky

Názory

Vláda Petra Fialy (ODS) by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Na home office přejde asi 40 až 60 tisíc rodičů a neplacené volno si vezme asi 10 až 30 tisíc rodičů. Jde o modelový odhad postavený na tom, že home office využívá asi pětina zaměstnanců a že u dvoudenního výpadku většina ostatních spíše sáhne po dovolené nebo rodinné výpomoci – například umístění dítěte „k babičce“ – než po neplaceném volnu.

Firmy přijdou o výkon

U rodičů na home office nevzniká firmám plná dvoudenní ztráta, protože část práce odvedou. Dává smysl počítat s poklesem produktivity o 30 až 50 procent. Při denním nákladu práce zhruba 2 831 korun na zaměstnance vychází pro 40 až 60 tisíc rodičů a dva dny ztráta firem asi na 68 až 170 milionů korun. Střední scénář je zhruba 113 milionů korun. To je ztráta výkonu firem, nikoli přímý výpadek mezd rodičů.

Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky

Názory

Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Výpadek příjmů rodičů

V případě neplaceného volna je kalkulace přímočařejší: průměrná hrubá mzda 49 215 korun měsíčně odpovídá asi 2 344 korun za pracovní den.

Při 10 až 30 tisících rodičů a dvou dnech neplaceného volna vychází celkový výpadek jejich příjmů asi na 47 až 141 milionů korun. Střední scénář, tedy 20 tisíc rodičů, znamená zhruba 94 milionů korun. Reálně se ztráta bude blížit 100 milionům korun, protože mzdy dále rostou.

Při aplikaci středních scénářů se celková krátkodobá ztráta pro českou ekonomiku pohybuje kolem 210 milionů korun.

Výrazně větší jsou však dlouhodobé dopady. Vyjdeme-li z metodiky IDEA při CERGE-EI, která odhaduje ztrátu lidského kapitálu při výpadku výuky, dvoudenní omezení by odpovídalo přibližně 20 miliardám korun budoucích ztracených výdělků současných žáků.

Takové číslo by ale bylo pro poslední dva dny školního roku nadsazené. Konzervativnější odhad proto mluví o zhruba dvou miliardách korun. Celkové ztráty, současné i budoucí, lze tedy odhadnout na zhruba 2,2 miliardy korun.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup