Termín pro podání daňového přiznání pro OSVČ a zaměstnance s dalšími příjmy se už rychle krátí. Pro elektronické podání, které je navíc pro podnikatele i živnostníky povinné, je totiž nejzazší lhůta letos 2.května. Neplatí jen pro ty, za které daňové přiznání podává jejich daňový poradce nebo advokát, pro které je deadline 1.července 2025. Všem, kteří tyto termíny nestihnou, pak hrozí pokuta od finančního úřadu.
Těsně po velikonočních svátcích je první letošní termín pro odevzdání daňového přiznání. Týká se ale primárně těch, kdo jej podávají v listinné podobě. Ostatní, kteří podávají přiznání elektronicky či prostřednictvím svého daňového poradce, mají čas ještě několik týdnů. Shrňme si, kterých daňových poplatníků se tedy termín 2. dubna 2024 týká a kdy jsou další termíny pro podání daňového přiznání.
Od 1.ledna 2024 vejde v účinnost většina daňových a účetních změn, které schválil Parlament v rámci konsolidačního balíčku vlády. Kabinet Petra Fialy jej navrhl primárně kvůli slibované konsolidaci veřejných rozpočtů. „Množství změn, které vstoupí v platnost, ovšem bude největší za posledních 14 let. Bude to taková daňová revoluce,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz o daňových novinkách Jan Kotala, jeden ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory, která se specializuje na daně a účetnictví.
Od letoška paušální daň může využívat větší počet živnostníků. Mění se ovšem výše zálohy, horní limit a zavádí se tři pásma s různou sazbou daně dle typu činnosti a příjmu. Přihlašování, odhlašování i přestupy na jiné pásmo je třeba ale udělat do 10.ledna 2023.
Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP.
Překvapením je široká podpora daní motivujících k ekologičtějšímu způsobu života.
Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele. Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. Uvedl to místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos soudy upozornily.
