Zajímá nás
Sankce proti oligarchům jsou chabé, čelí jim pouze polovina z dvacítky nejbohatších Rusů
Sankce západních zemí namířené proti ruským oligarchům mají otřást jejich postavením a přimět je, aby využili svůj vliv a přiměli prezidenta Vladimira Putina změnit své válečné plány. Jenže z dvaceti nejbohatších Rusů se dosud uvalené sankce týkají jen poloviny z nich, přičemž na žádném sankčním seznamu EU, USA či Británie nejsou hned čtyři z pěti nejmovitějších ruských boháčů, spočítala agentura Bloomberg.
Pokus izolovat Rusko od mezinárodních financí a vytvořit tlak na prezidenta Vladimira Putina. To byly důvody toho, že Velká Británie uvalila sankce na deset z dvaceti nejbohatších ruských miliardářů a Evropská unie na devět. Naproti tomu USA sankcionovaly pouze čtyři. Na všech třech seznamech jsou pouze tři muži, přičemž čtyři z pěti nejbohatších mužů Ruska nejsou sankcionováni nikde.
Bez sankcí kvůli válce na Ukrajině je dosud stále polovina z 20 nejbohatších Rusů, takže skupina superbohatých a mocných miliardářů může volně působit po celém světě bez zákonných omezení. Celkem byli sankcemi zasaženi magnáti v celkové hodnotě nejméně 200 miliard dolarů z doby před začátkem války. Přesto seznam těch, kdo jsou blokováni – a kdo ne – odhaluje spletitý vzor přeshraničních sankcí, který ušetřil mnoho Rusů s obchodními zájmy na klíčových globálních trzích, ukazuje analýza Bloomberg News.
Česká republika dosud zmrazila majetek za stovky milionů korun ruským občanům a firmám, na které se vztahují sankce EU uvalené na Moskvu po invazi na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že stát v tom postupuje razantně, limituje ho ale současná legislativa. Vláda proto chystá změnu zákonů, které úřadům uvolní ruce.
Fiala: Česko již zmrazilo majetky Rusů za stovky milionů
Politika
V čele žebříčku nesankcionovaných je nejbohatší muž země Vladimir Potanin, metalurgický magnát, jehož majetek měl podle indexu miliardářů agentury Bloomberg 18. února hodnotu 30 miliard dolarů. 18. únor byl posledním dnem, kdy Bloomberg aktualizoval data ještě před uvalením prvních sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu. Nejbohatším sankcionovaným Rusem na seznamu je Alexej Mordašov, hlavní a ovládající akcionář Severstalu, čtvrtého největšího ruského výrobce oceli. Jeho aktiva zmrazila Evropská unie 28. února a Spojené království o dva týdny později.
Proč se vyhnuli sankcím?
Energetický mogul Leonid Michelson, ocelářský magnát Vladimir Lisin a předseda ropného gigantu Lukoil Vagit Alekperov patří k dalším nejbohatším Rusům, kteří nebyli sankcionováni. Všichni vlastní významné podíly veřejně obchodovaných společností působících ve vysoce zpolitizovaném obchodním prostředí Ruska (viz. grafika níže). Alekperov přitom jen za dva týdny invaze a propadu burz přišel v přepočtu o 411 miliard korun, což je zřejmě důvodem, proč jako jeden z mála oligarchů vystoupil proti válce na Ukrajině.
Experti na sankce tvrdí, že rozhodnutí nepostihovat některé z nejbohatších ruských mužů je alespoň částečně spojeno s jejich zásadními podíly v rozsáhlých společnostech zabývajících se energetikou, kovy a hnojivy, což jsou důležité obory pro západní země. „Existují důvody, proč jít po některých oligarších a proč některé držet v klidu,“ říká John Smith, který do května 2018 vedl sankční jednotku amerického ministerstva financí Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) a nyní je partnerem v advokátní kanceláři Morrison & Foerster ve Washingtonu.
Ruští oligarchové hledají útočiště před západními sankcemi. Kromě Dubaje je vítá i Turecko. Obě dvě země ale deklarují, že vše musí probíhat "v souladu s mezinárodním právem".
Turecko pružně reaguje: Láká ruské oligarchy a jejich peníze
Money
„Může to být buď proto, že vlády nevěří, že dotyční jsou blízko rozhodování Kremlu, nebo že může být na začátku příliš obtížné je sankcionovat. A vlády chtějí připravit plán než zmáčknou spoušť,“ dodal.
> > > > > Vše o ruské invazi na Ukrajině čtěte zde < < < < <
„Primárním cílem sankcí musí být to, abychom jimi ublížili jejich cíli více než sami sobě,“ říká Smith. „Když mluvíme o plynu, Evropa stále potřebuje Rusko. USA a jejich spojenci budou velmi pečlivě hledat, jaké produkty z Ruska mohou být pro nás a společnosti ze třetích zemí téměř nezbytné a budou se snažit negativním dopadům předejít,“ míní.
Rovnější mezi rovnými
Příkladem je právě nejbohatší Rus Vladimir Potanin, který zbohatl v 90. letech a je jedním z prvních ruských oligarchů – a zůstává bez sankcí. Je jedním z několika magnátů, kteří hráli hokej s Putinem a pomohli Kremlu uspořádat olympiádu v Soči v roce 2014. V důsledku invaze sice přišel o prestižní pozice v amerických kulturních institucích, ale mnohé překvapil tím, že kritizoval plány Kremlu zmocnit se majetku zahraničních společností stahujících se z ruského trhu.
Švýcarsko udělalo první krok k zabavování majetku Rusů sankcionovaných kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Z prvního soupisu majetku dotyčných oligarchů, který nechala zpracovat švýcarská vláda, vyplývá, že Rusové na sankčních seznamech mají v alpské zemi majetek za více než šest miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
První účet Švýcarů pro sankcionované Rusy: Vily za šest miliard dolarů
Politika
Potanin ovšem vlastní 36 procent těžebního giganta Norilsk Nickel, což z něj činí největšího akcionáře ve společnosti, která produkuje asi 10 procent rafinovaného niklu a 40 procent celosvětové produkce palladia – klíčového pro výrobu polovodičů, kterých bylo již před válkou nedostatek.
Stejně tak druhý nejbohatší Rus Michelson není sankcionován, ačkoli má rozsáhlé obchodní vazby na Gennadije Timčenka – miliardáře tak blízkého Putinovi, že byl mezi prvními, na které USA v roce 2014 po anexi Krymu uvalily sankce. Michelson ale vlastní asi čtvrtinu společnosti Novatek, největšího nestátního výrobce plynu v Rusku a hlavního dodavatele do Evropy, zatímco Timčenko vlastní v Novateku 23,5 procenta. Součet jejich podílů se tak blíží hranici 50 procent, kterou Spojené státy používají k vyvolání sankcí vůči společnostem.
Ruský miliardář a stále ještě majitel fotbalové Chelsea Roman Abramovič nemá chvíli klidu. Poté, co na něj uvalila sankce Evropská unie a Velká Británie, se nad jeho bohatstvím stahují mračna i ve Spojených státech. A pokud by na něj americká vláda sankce v podobě zmrazení majetku uvalila, v prvé řadě by v sankčních sítích skončila jeho megavila za 50 milionů dolarů ve vyhlášeném horském středisku Aspen v Coloradu.
V USA si brousí zuby na Abramovičovu megavilu za 50 milionů dolarů, začínají se rojit zájemci
Leaders
Nejbohatším oligarchou, jehož jméno se ocitlo na všech třech seznamech EU, USA a Británie, je Ališer Usmanov. Vlastní 49 procent společnosti USM, která ovládá výrobce oceli a železné rudy Metalloinvest. Většinu svých nemovitostí a dalšího majetku ale již převedl do svěřenských fondů, takže není veden jako majitel, uvedla Usmanovova mluvčí. Tento krok zkomplikoval vládní snahy zablokovat jeho majetek včetně jeho 156 metrů dlouhé jachty Dilbar, která nyní chřadne v německém Hamburku. Usmanov jako jeden z prvních oligarchů přišel o svou jachtu v ceně 600 milionů dolarů (13,8 miliard korun), kterou na začátku března zabavily německé úřady.
Budou sankce účinné?
Měsíc po invazi je Rusko zemí čelící největším sankcím na světě. Zmrazení rezerv centrální banky a vyhození některých bank z mezinárodního platebního systému SWIFT poškodilo rubl a způsobilo, že země balancovala na pokraji platební neschopnosti. Analýza tisíců záznamů o sankcích od agentury Bloomberg však ukazuje, že mezi sankcemi uloženými USA, Spojeným královstvím a EU jsou výrazné rozdíly.
Majetek ruských oligarchů není kvůli ruské invazi na Ukrajinu už nikde v Evropě v bezpečí. Úřady se zaměřily na luxusní vily, jachty i private jety ruských miliardářů. Jejich nejnovějším „úlovkem“ je jedna z největších jachet na světě, 130 metrů dlouhá loď Crescent, která má patřit šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi, píše Reuters.
Šéf Rosněfti přišel o další ze svých jachet. Po Francii zabavovalo také Španělsko
Politika
Celkově USA zmrazily majetek 852 lidem, Evropská unie 775 osobám a Spojené království 982. Mnohé z těchto sankcí se však nepřekrývají. Zatímco Spojené království i EU uvalily sankce na téměř 550 lidí, společný základ s USA je obtížnější.
Dokonce i odborníci mají potíže s rozplétáním vláken a tvrdí, že rozdíly by mohly podkopat účinnost sankcí. „Rozhodně nikde nevidím jediný vzor,“ říká George Vološin, expert na sankce, který sleduje Rusko jako ředitel pařížské Aperio Intelligence. „Stále si nemyslím, že politici jsou z hlediska strategie na stejné vlně, i když tvrdí, že mají určitou koordinaci,“ podotkl.
