Partneři projektu

Karel Pučelík: Zmrzačená „turbokuřata“ za pár korun. Dánsko chce konec krutých chovů

Karel Pučelík: Zmrzačená „turbokuřata“ za pár korun. Dánsko chce konec krutých chovů
iStock
Karel Pučelík

Levné kuřecí maso má svou odvrácenou tvář. Zmrzačená zvířata, která sotva unesou vlastní váhu, umělé osvětlení a život zkrácený na pouhých několik málo týdnů. Záběry z dánských drůbežáren vyvolaly takové pobouření, že tamní vláda chce zakázat chov rychle rostoucích „turbokuřat“ v celé Evropské unii. Jenže proti lepším podmínkám pro zvířata stojí tvrdá ekonomická realita. Kolik utrpení jsme ochotni přehlížet kvůli levnému masu v supermarketech?

Dánskou společnost šokovaly záběry z chovů kuřat, která končí na jejich stolech. A to natolik, že vláda chce tento způsob zakázat doma i v celé Evropě. Produkce „tubokuřat“ je sice rychlá a efektivní, ale zvířata žijí svůj jepičí život v hrozných podmínkách. A ani spotřebitel by neměl být z levného masa moc nadšený.

„Je cosi shnilého ve státě dánském“, konstatuje Hamlet ve slavné Shakespearově hře. Tentokrát to ale není dánský princ, kdo na něco nepěkného upozorňuje, ale dánská veřejnoprávní televize TV 2. Ta totiž odvysílala dokument, který pomocí skryté kamery přiblížil místní chov brojlerů. Následná vlna znechucení pronikla až do nejvyšších vládních kruhů.

Pekelně drahé hovězí nutí McDonald’s měnit strategii. Peče kuřata

Nejslavnější fastfoodový řetězec světa na domácím americkém trhu strádá a snaží se své zákazníky i investory uklidnit novým menu. To mnohem víc než doposud sází na kuřecí maso. Důvod je přitom prozaický - peníze.

Přečíst článek

Není se čemu divit. Kuřata, jejichž jediným životním úkolem je skončit na talíři, tráví svých málo dní v hrozných podmínkách průmyslového chovu. Žádný volný výběh, tráva nebo čerstvý vzduch, ale hala a umělé osvětlení. V této souvislosti je nutné zmínit ještě jedno klíčové slovo, a to je rychlost.

Že brojleři často za svůj nuzný život nepoznají, jak vypadá sluneční svit, je vcelku známá věc. Problém je ale i v tom, že se jim nemusí dostávat ani tmy. Dokument sleduje chov hybridní linie Ross 308 v severním Jutsku. Tato kuřata jsou známá tím, že dokážou za velmi krátký čas nabývat velké hmotnosti. Z 50 gramů na dvě kila to prý zvládnou za 33 dní.

Aby se jejich růst urychlil, producenti (farmáři používat nebudu, abych farmáře neurážel) vytvářejí „vhodné podmínky“. Například jim nechávají pouze tři hodiny tmy denně, což je samozřejmě nepřirozené, ale kuřata přitom víc žerou. Je to i zakázané, ale evidentně se to děje.

Zakladatel Ambiente Tomáš Karpíšek

Hospodská revoluce dostala medaili. Karpíšek ukázal, že gastronomie je víc než byznys

Česká gastronomie už dávno není jen svíčková, knedlíky a dobře načepované pivo. Je to svébytný byznys, řemeslo i součást národní kultury. Státní vyznamenání pro zakladatele Ambiente Tomáše Karpíška tak má větší význam než ocenění jednoho úspěšného restauratéra. Je také uznáním oboru, který za posledních třicet let prošel mimořádnou proměnou.

Přečíst článek

Blafy na naše stoly

Tato metoda chovu „turbokuřat“ se pochopitelně musí někde odrazit. Nejenže je to vůči zvířatům kruté, ale je to pro ně i nezdravé. Studie potvrzují, že takto rychlý růst vede často k velkému tlaku na klouby a kosti, takže když „jdou“ kuřata na porážku, mnohdy sotva chodí nebo úplně sedí. Jejich těla to jednoduše nedávají.

A co na to spotřebitel? Maso turbokuřat nemusí být nutně nezdravé, ale rozhodně není nejkvalitnější. Na chuti je to znát, může třeba jaksi zdřevěnět a ztuhnout, případně se v něm prý objevují pruhy tuku. A když se kuře nemůže hýbat, zvyšuje se riziko onemocnění. Už mnohokrát se diskutovalo o tom, jak je průmyslové kuřecí maso „napíchané“ antibiotiky. Ta už se k podpoře růstu nepoužívají, ale k léčbě chorob kuřat ano. Není těžké si představit, že u kuřete ve volném chovu je riziko chorob a následné léčby antibiotiky nižší než u nešťastného turbokuřete z Jutska.

Nic naplat. Společnost funguje tak, že kdo na to má, vyrazí si pro nedělní pečínku někam na farmu nebo do „fancy“ obchodu či řeznictví. Ten, kdo tuto možnost nemá, je odkázaný na supermarket a průmyslové chovy. Tady už mnohdy nejde o kvalitu, ale co nejvyšší objem výroby za nejnižší cenu. Inu, dost by mě zajímalo, jestli by si majitelé podniku z Jutska pochutnali na vlastním zboží.

Marek Raditsch z Kampa Parku

Marek Raditsch: Vařil jsem pro krále i hollywoodské hvězdy. K pokoře jsem se musel provařit

Vařil pro norského krále, Brada Pitta i Kim Kardashian. Když ale dnes dostane otázku, kam zajít v Praze na dobré české jídlo, odpověď je překvapivá: Nikam. Šéfkuchař legendárního Kampa Parku Marek Raditsch si totiž o současné gastronomii nedělá iluze. Vadí mu předražené restaurace, kuchaři bez základů i posedlost michelinskými hvězdami. Za menu za pět set eur dostanete pár soust a ještě máte být nadšení, říká bez obalu.

Přečíst článek

Prosadí Dánové zákaz?

Dánové jsou na politické otázky kolem chovu zvířat citliví. Velkým tématem je dlouhodobě i blahobyt vepřů, kteří je v tamějším zemědělství důležitou položkou. Nyní se ale do vládních jednání a tiskovek dostali zmínění brojleři.

Sociálnědemokratický ministr pro přírodu a blahobyt zvířat (ano, Dánsko je tak civilizovaná země, že i zvířata mají svého ministra) Christian Rabjerg Madsen chce extrémně rychlý chov kuřat zakázat. Bude tomu předcházet ekonomická a právní analýza, protože – nepřekvapivě – se najde i řada oponentů. Ti tvrdí, že dánští chovatelé nebudou konkurenceschopní.

Madsen ale jen u toho skončit nechce. Iniciativu chce přenést na půdu Evropské unie a zákaz prosadit i tam. Lehké to mít ale nebude. Ne všichni Evropané smýšlí o zvířatech (a bohužel i o lidech) tak jako Dánové, takže argumentů o konkurenceschopnosti a „střelbě do vlastní nohy“ na této větší scéně určitě přibyde.

A co u nás? O tom, že bychom kuřatům svítili 21 hodin denně, informace nejsou, ale i v Česku se chová stejné plemeno, které rychle roste. Způsob je podobný jako v Dánsku – haly bez běžného přístupu ven, rychlý výkrm a antibiotika k léčbě. Asi bychom si tom měli také popovídat.

Když Dánsko potká Japonsko. V centru Prahy otevřela výjimečná třípatrová restaurace Sticks’n’Sushi

Na pražskou gastronomickou scénu vstoupil další dlouho očekávaný zahraniční hráč. Dánsko-japonský koncept Sticks’n’Sushi, který vznikl před více než třiceti lety v Kodani, otevřel svou první českou restauraci na Jungmannově náměstí.

Přečíst článek

Související

Praha místo Londýna. Čupr zvažuje miliardový burzovní debut Rohlíku doma

Přečíst článek
Filip Šuba z Marina Ristorante

Nejlepší barista světa může být z Česka. Do světového finále postoupil Filip Šuba

Přečíst článek
Protein v jogurtu, tyčince i hotovém nápoji. Boom potravin s vysokým obsahem bílkovin má svou cenu

Proteinová krize dorazila do Česka. Není dost syrovátky, fitnesáci si připlatí stovky navíc

Přečíst článek