Partneři projektu

Hradil: Těsný výsledek hlasování o sazbách ČNB překvapil

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil
archiv Víta Hradila, užito se svolením
Ivana Pečinková

Sedmičlenná Bankovní rada ČNB dnes čtyřmi hlasy proti třem rozhodla o zvýšení svých základních úrokových sazeb. Klíčová čtrnáctidenní sazba šla z 3,75 na čtyři procenta. Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil v rozhovoru pro Newstream považuje těsný výsledek hlasování za překvapivý. A sazby by podle něj měly jít ještě výš.

Co říkáte tomu, že ČNB rozhodla o zvýšení sazeb převahou pouhého jednoho hlasu?

Je to hodně překvapivé, pro ČNB neobvyklé. Nepamatuji se, že bych kdy byl svědkem tak těsného výsledku hlasování. Možná se tomu blížily výsledky za covidu, ale to byl poměr hlasů tuším pět ku dvěma. Za nynější Bankovní rady ČNB bývaly výsledky sedm k nule či šest ku jedné. Takže je to nezvyklé a překvapivé. I proto, že to zvenčí vypadalo tak, že se na zvýšení o čtvrt bodu shodne drtivá většina rady. Ekonomové si byli jistí, finanční analytici si byli jistí, všichni si byli jistí, že v otázce zvýšení není o čem diskutovat. Dnes se ale ukázalo, že to tak není a že bankovní rada jednotný názor nemá. To ostatně na následné tiskové konferenci potvrdil i guvernér, když zdůrazňoval, že je to pouze otázka jemného doladění, nikoliv začátek éry vysokých úrokových sazeb.

Guvernér Aleš Michl na dotaz novinářů uvedl, že argumentem pro zachování sazeb na stávající úrovni byl v diskusi růst výnosů státních dluhopisů, který „udělá část práce“ za zvýšení sazeb.

To je samozřejmě pravda. I když je třeba vzít v úvahu, že růst výnosů státních bondů je do značné míry dán globálními faktory. Výnosy amerických dluhopisů šly nahoru a táhnou s sebou i ty naše, takže jejich růst za sazby skutečně něco „odpracuje“. Ale částečně je vzestup výnosů i odrazem toho, že trh prostě čeká, že sazby půjdou nahoru i u nás, a proto i dlouhodobé sazby rostou. A v momentě, kdy by od toho dala ČNB ruce pryč a řekla, že sazby zvedat nehodlá, by dlouhé sazby pravděpodobně o něco klesly.

Guvernér ČNB Aleš Michl

Dalibor Martínek: Za zvýšení sazeb si můžeme sami. Utrácení nás baví

Zvýšení úrokových sazeb se očekávalo. O růstu inflace v příštím roce nad tři procenta se mluví dlouhé týdny. Čeká se zdražení energií, ceny služeb rostou přes čtyři procenta, meziroční růst platů v Česku je přes šest procent. Proinflačních tlaků víc než dost, nebyl jediný důvod sazby nezvednout.

Přečíst článek

Guvernér zmiňoval vysoké ceny nemovitostí a bydlení, které se promítají do inflace. A dospěl k závěru, že zvýšení sazeb povede k ochlazení trhu bydlení. Jak to vidíte vy?

O tom není sporu. Vliv vyšších sazeb na trh nemovitostí by měl být příznivý. Ne v tom smyslu, že budou nemovitosti zlevňovat, ale že budou zdražovat pomaleji. I když na druhou stranu zvýšení sazeb sníží dostupnost bydlení, protože většina Čechů financuje jeho nákup hypotékou.

Co říkáte vývoji inflace v říjnu? Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu se v říjnu snížila na 2,4 procenta.

Říjnové číslo nepřineslo nic překvapivého. Potvrdily se jím v podstatě všechny tendence, které jsme pozorovali předtím. Například to, že ceny služeb zůstávají problematické stejně jako celá jádrová inflace, která se drží okolo trojky. A kolem toho oscilují ony z predikčního hlediska nespolehlivé faktory, jako jsou ceny energií. Jejich nespolehlivost ještě zvýšilo vládní rozhodnutí odpouštět část spotřební daně a vrátit se k cenovým stropům u pohonných hmot. Takže se to na cenách energií meziměsíčně projevilo mínusovým znaménkem, ale v meziročním vyjádření u benzínu asi 35procentním plusem. Tohle vše asi bylo očekávatelné. Stejně jako vývoj cen potravin, kde už dochází k obracení trendu, kdy meziměsíčně začínají výrazněji zdražovat. Když to shrnu, inflace v říjnu v podstatě odpovídala tomu, co se od ní čekalo.

Jaký další vývoj inflace očekáváte v dalších měsících? Skončí regulace cen pohonných hmot, na občany a firmy znovu padne placení příspěvku na obnovitelné zdroje energie.

Pokud se nepletu, stát bude v placení příspěvků na OZE i nadále pokračovat. Ale v otázce vlivu na inflaci to, zda budou či nebudou pokračovat, nehraje žádnou roli. Do roční inflace se totiž už bude promítat odpadnutí těch poplatků, čili snížená srovnávací základna, takže číslo inflace půjde opticky nahoru. Odhaduji, že v listopadu by mohla inflace dosáhnout asi 2,7 procenta, na konci roku tří procent. A na začátku příštího roku, kdy se seběhnou ony regulatorní změny, kdy přestanou směrem dolů kvůli snížené srovnávací základně působit ty převzaté poplatky za OZE, kdy zároveň přijdou nové ceníky energií, které avizují energetické firmy, a k tomu přibude očekávaný růst cen u potravin, se může inflace dostat hodně vysoko. Vůbec bych se nedivil, kdyby v prvních měsících roku začínala čtyřkou.   

Sídlo ČNB

Michl se pustil do boje s drahotou. ČNB zvýšila úroky

Česká národní banka pod vedením Aleše Michla zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rozhodnutí však prošlo nejtěsnější možnou většinou, když pro něj hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl ujišťuje, že nejde o začátek dalšího cyklu zdražování peněz. Nová prognóza ČNB ale přináší varování: inflace má příští rok zrychlit na 3,2 procenta, zatímco česká ekonomika poroste pomaleji, než se dosud čekalo. Někteří ekonomové navíc připouštějí další zvýšení sazeb.

Přečíst článek

Budou dnes stanovené sazby na zvýšenou inflaci stačit?

Intuitivně si myslím, že to stačit nebude, že by sazby měly jít ještě výše. Ale vnímám velmi silné přesvědčení bankovní rady, že už další zvyšování nechce. To je patrné už i z toho hlasování. A pánové Seidler a Frait teď v rozhovorech uváděli, že pokud dojde ke zvýšení sazeb, bude to jen jednorázovým vyladěním, že nepřepokládají, že by to byl začátek nového cyklu zvyšování. A to dnes zopakoval i guvernér.

Bylo by podle vašeho názoru potřebné zvýšit sazby ještě do konce roku?

To ne. To by bylo hodně ukvapené. ČNB už má před sebou jen jedno zasedání. Počkal bych na nový rok, až se seběhnou všechny ty faktory. Víme, že lednová inflace je klíčová, protože se v ní odrazí všechny ty novoroční změny ceníků, a tak obvykle zjistíme, jak silný je ten inflační tlak od obchodníků a výrobců. Takže bych si počkal na to, až bude lednové číslo inflace, které už bankovní rada coby předběžný odhad bude na únorovém zasedání mít k dispozici. Takže únor mi přijde jako ideální moment se rozhodnout, zda sazby ponechat, či zvýšit.

Čtyřka už bankám nestačí. Nejlepší spořicí účty v listopadu

Ještě nedávno se čtyřprocentní úrok na spořicím účtu vyjímal. Teď už bankám přestává stačit. Podzim přinesl další přepisování sazebníků, čtyřprocentních nabídek přibývá a nejvyšší úročení už dosahuje dokonce 5,2 procenta ročně. Banky přitom o úspory klientů svádějí stále ostřejší boj. Kde vám v listopadu dají nejvíc a jaké háčky se za lákavými úroky skrývají?

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

ČNB

Michl má prst na spoušti. Zvýšení sazeb může přijít už v listopadu

Přečíst článek

Zvedne Michl poprvé sazby? V ČNB se schyluje k bitvě mezi inflací, Babišem a Hormuzským průlivem

Přečíst článek

Michl se pustil do boje s drahotou. ČNB zvýšila úroky

Sídlo ČNB
ČTK
Veronika Kudrnová
vku

Česká národní banka pod vedením Aleše Michla zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rozhodnutí však prošlo nejtěsnější možnou většinou, když pro něj hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl ujišťuje, že nejde o začátek dalšího cyklu zdražování peněz. Nová prognóza ČNB ale přináší varování: inflace má příští rok zrychlit na 3,2 procenta, zatímco česká ekonomika poroste pomaleji, než se dosud čekalo. Někteří ekonomové navíc připouštějí další zvýšení sazeb.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Přestože finanční trhy tento krok očekávaly, samotný průběh rozhodování přinesl překvapení. Pro zvýšení sazeb totiž hlasovali pouze čtyři členové sedmičlenné bankovní rady, zbývající tři chtěli ponechat úroky beze změny.

Neobvykle těsný výsledek hlasování odhalil rozdílné názory centrálních bankéřů na to, jak výrazně je potřeba zpřísnit měnovou politiku. Zatímco část rady považuje vyšší sazby za nezbytnou pojistku proti návratu inflace, další členové zřejmě dávají přednost vyčkávání. Guvernér Aleš Michl po jednání zdůraznil, že zvýšení úroků bylo preventivním krokem, nikoli začátkem nového cyklu jejich růstu.

„Necháváme si všechny možnosti otevřené. Chceme mít všechno podloženo daty, soustředit se, aby dlouhodobě inflace byla nízká,“ uvedl Michl na tiskové konferenci.

Podle guvernéra bylo cílem rozhodnutí především utlumit inflační očekávání a zabránit tomu, aby se zdražení energií postupně přeneslo do dalších cen v ekonomice. Centrální banka přitom bude nadále pozorně sledovat dopady konfliktu na Blízkém východě, který představuje významné riziko pro ceny energií i další vývoj inflace.

ČNB je rozdělená. Další zvýšení sazeb není jisté

Poměr hlasování čtyři ku třem podle analytiků ukazuje, že bankovní rada není v otázce dalšího zpřísňování měnové politiky jednotná. Ačkoli finanční trhy zvýšení sazeb očekávaly, předpokládaly výrazně přesvědčivější podporu uvnitř rady.

„Čekalo se, že shoda na zvýšení sazeb bude mezi bankéři výraznější,“ uvedl portfolio manažer společnosti Codya Milan Hanousek.

Podobně hodnotí výsledek analytik Patria Finance Dominik Rusinko. Těsné hlasování podle něj ukazuje na rozpolcenost uvnitř bankovní rady v otázce potřeby dalšího zpřísňování měnové politiky. Portfolio manažerka Amundi CR Markéta Jelínková zase předpokládá, že po nynějším zvýšení mohou sazby zůstat na současné úrovni delší dobu.

Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada dnešním krokem pouze doladila přísnost měnové politiky. Další rozhodnutí podle něj budou záviset na nových ekonomických datech a vyhodnocení dosavadních opatření.

Ještě před zasedáním přitom hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš upozorňoval, že pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb roste. Pokud by inflace začátkem příštího roku překročila čtyřprocentní hranici, mohla by podle něj ČNB přistoupit k dalšímu zvýšení základní sazby na 4,25 procenta.

Inflace se vrátí nad tři procenta. ČNB výrazně zhoršila prognózu

Zásadní novinkou čtvrtečního jednání je také nová makroekonomická prognóza. Centrální banka v ní výrazně zvýšila odhad inflace pro příští rok. Zatímco ještě v srpnu předpokládala, že spotřebitelské ceny v roce 2027 porostou v průměru o 2,5 procenta, nyní očekává inflaci 3,2 procenta.

Podle analytika Patria Finance Dominika Rusinka je zhoršení inflačního výhledu logickým důsledkem současného vývoje.

„V příštím roce podle nás zrychlí růst cen energií a po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin. Jak vysoko inflace vystoupá, bude záviset především na dalším vývoji cen energií,“ uvedl Rusinko.

Aktuální čísla přitom na první pohled nevypadají dramaticky. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziroční inflace v říjnu zpomalila ze zářijových 2,5 na 2,4 procenta. Ekonomové však upozorňují, že jde pravděpodobně o dočasné uklidnění před další vlnou zdražování.

Hlavním rizikem zůstávají energie. Podle Bureše by jejich ceny mohly v roce 2027 meziročně vzrůst o více než deset procent. Po letošním poklesu se navíc očekává opětovné zdražování potravin, především masa a mléčných výrobků.

„Ceny plynu na současných úrovních by inflaci poslaly začátkem příštího roku ke čtyřem procentům a v celoročním průměru ke 3,4 procenta,“ upozornil Bureš.

Pro letošní rok ČNB předpokládá průměrnou inflaci 2,1 procenta, tedy o desetinu procentního bodu vyšší, než uváděla její předchozí prognóza. V roce 2028 by pak zdražování mělo zpomalit na 2,3 procenta.

Ekonomika zpomalí víc, než ČNB čekala. Hrozí stagflační vývoj

ČNB v nové prognóze snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu z dosavadních 2,2 na 1,7 procenta. Výhled pro rok 2027 upravila z 2,7 na 2,5 procenta. Stejné tempo růstu očekává také v roce 2028.

Česká ekonomika tak podle centrální banky poroste pomaleji, než se dosud předpokládalo, současně však bude čelit vyšší inflaci. Právě tato kombinace představuje pro měnovou politiku nepříjemné dilema. Vyšší úrokové sazby totiž pomáhají tlumit cenové tlaky, zároveň ale zdražují financování podniků a domácností a mohou brzdit hospodářský růst.

„Vyznění prognózy je v zásadě stagflační, na jedné straně vyšší výhled inflace, na druhé straně slabší hospodářský růst,“ uvedl Rusinko.

Ani nová prognóza však podle některých ekonomů nemusí plně zachycovat rizika, která českou ekonomiku čekají. Analytik společnosti Citfin Miroslav Novák považuje výhled ČNB vzhledem k okolnostem dokonce za překvapivě optimistický. Sám očekával v příštím roce ještě vyšší inflaci a o něco slabší hospodářský růst.

Obchodní centrum - ilustrační snímek

Čechům rostou mzdy i chuť utrácet. Příští rok ale může být všechno jinak

Češi dál utrácejí, ale jejich nákupní apetit už není tak dravý. Maloobchodní tržby v září meziročně vzrostly o 4,1 procenta, přesto zaostaly za očekáváním ekonomů. Skutečný boom však zažívají internetové obchody, jejichž tržby vyskočily o 14,5 procenta. Pomáhají jim rostoucí mzdy a podle části odborníků také nová cla na levné zásilky z Číny. Obchodníci už vyhlížejí mimořádně silné Vánoce, ekonomové ale varují, že příští rok může Čechům chuť utrácet zkazit inflace.

Přečíst článek

Michl varuje před mzdami i rostoucím zadlužováním

Vedle drahých energií vidí centrální banka rizika také uvnitř české ekonomiky. Podle Michla zůstává problémem přetrvávající jádrová inflace, která se drží na zvýšených úrovních, a pokračující rychlý růst mezd.

Guvernér upozornil rovněž na možnost zrychlení růstu množství peněz v ekonomice v souvislosti se silnějším úvěrováním domácností i vládních institucí. Takový vývoj by mohl podpořit domácí poptávku a tím zkomplikovat návrat inflace k dvouprocentnímu cíli.

Podobná rizika zdůrazňuje také hlavní analytik České bankovní asociace Jaromír Šindel. Podle něj česká ekonomika stále čelí domácím inflačním tlakům, které nesouvisejí pouze s dražšími energiemi.

„To odráží pokračující pokulhávání růstu mezd a platů za produktivitou. Uvolněnější fiskální politika bez strukturálních změn centrální bance práci neulehčuje,“ uvedl Šindel.

Bankovní rada tak bude muset v příštích měsících pečlivě vyvažovat riziko návratu vysoké inflace s hrozbou dalšího zpomalení ekonomiky. Samotné zvýšení sazeb na čtyři procenta podle Michla neznamená, že centrální banka chce v jejich růstu automaticky pokračovat.

Čtyřka už bankám nestačí. Nejlepší spořicí účty v listopadu

Ještě nedávno se čtyřprocentní úrok na spořicím účtu vyjímal. Teď už bankám přestává stačit. Podzim přinesl další přepisování sazebníků, čtyřprocentních nabídek přibývá a nejvyšší úročení už dosahuje dokonce 5,2 procenta ročně. Banky přitom o úspory klientů svádějí stále ostřejší boj. Kde vám v listopadu dají nejvíc a jaké háčky se za lákavými úroky skrývají?

Přečíst článek

Koruna zůstává klidná. Trhy čekají, co ČNB udělá dál

Finanční trhy zvýšení základní sazby na čtyři procenta očekávaly, a proto na rozhodnutí ČNB koruna výrazněji nereagovala. Podle nové prognózy centrální banky by navíc česká měna měla v příštích letech zůstat relativně stabilní.

Letos i v příštím roce ČNB předpokládá průměrný kurz 24,30 koruny za euro. V roce 2028 očekává mírné posílení na 24,20 koruny za euro. Proti předchozí prognóze je přitom nový výhled kurzu na letošní i příští rok o deset haléřů silnější.

Pozornost investorů se nyní přesouvá k dalším zasedáním bankovní rady a novým údajům o inflaci. Právě vývoj spotřebitelských cen na přelomu roku může rozhodnout o tom, zda se základní sazba na čtyřech procentech stabilizuje, nebo zda centrální bankéři přistoupí k dalšímu zvýšení.

Čtvrteční rozhodnutí tak sice přineslo očekávané zdražení peněz, současně ale ukázalo, že uvnitř ČNB nepanuje shoda na tom, jak daleko bude potřeba v boji s inflací zajít.

Související

Zvedne Michl poprvé sazby? V ČNB se schyluje k bitvě mezi inflací, Babišem a Hormuzským průlivem

Přečíst článek
Peníze, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: ČNB zvažuje zvýšení sazeb. Některým Čechům zdraží hypotéka o 70 tisíc ročně

Přečíst článek