Kladivo na ruské miliardáře. Speciální účetní týmy mají odhalit a zabavit jejich majetek na Západě
Západ půjde po majetku ruských oligarchů. Sestaví zvláštní úderné týmy finančních specialistů, kteří se budou snažit zabavit jachty a paláce superboháčů, Putinových spojenců.
V tomto týdnu to ještě tak nevypadalo. Druhý nejbohatší Rus, Alexej Mordašov, jenž se momentálně plaví na jachtě za 11 miliard korun kolem Seychel, si soukromým tryskáčem Bombardier odletěl „na skok“ do Moskvy. Na „koordinační schůzku“ ruského prezidenta Vladimira Putina s oligarchy. Do exotiky Indického oceánu se Mordašov vrátil ještě téhož dne. S tím však může být brzy konec.
Evropská komise navrhne lídrům EU odpojit vybrané ruské banky od globálního platebního systému SWIFT, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru. Server agentury Bloomberg rovněž upozorňuje, že Bidenova administrativa aktivně zvažuje zmrazení rezerv ruské centrální banky.
Evropa přitvrzuje: Dohodla se na vyřazení Ruska ze systému SWIFT
Politika
Představitelé Spojených států, EU a další západní spojenci včera dojednali balík dosud nejrazantnějších sankcí vůči celé ruské ekonomice, ale také vůči její oligarchii. Jsou to právě oligarchové, kteří de facto udržují Putinův režim. Ten je odměnou za jejich loajalitu „nechává na pokoji“ a nijak neohrožuje jejich rozsáhlý majetek, získaný většinou krajně pochybným způsobem při rozpadu sovětského impéria v 90. letech.
Účetní úderky
Západ by v rámci sankcionování oligarchů měl vytvořit speciální úderné týmy finančních či právních specialistů, kteří budou rozkrývat spletité struktury, často napojené na málo transparentní daňové ráje, skrze něž ruští superboháči svůj majetek drží. Ryba smrdí od hlavy. Sám Putin oficiálně vlastní jen jeden byt a tři automobily. Objevují se ale spekulace, že je ve skutečnosti nejbohatším člověkem nejen v Rusku, ale také na světě.
Jisté je jedno. Putinova moc je taková, že o majetek může připravit i ty nejzámožnější ruské oligarchy, pokud mu nebudou po vůli. To demonstroval už v polovině „nultých let“ případ Michaela Chodorkovského a jeho Jukosu. Superboháč Chodorkovskij nakonec skončil v žaláři. To bylo většině ostatních oligarchů dostatečným varováním, že s Putinem se „do křížku“ pouštět nemají. Takže také mu kdykoli budou po vůli, zejména, půjde-li o něco, co je pro vládce Kremlu zásadní. Tím pádem má Putin silný vliv, byť nepřímý, na majetek celé ruské oligarchie.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na zamrazení rezerv ruské centrální banky, píše Bloomberg. Ta tak přichází o stovky miliard dolarů.
Západ stiskl „finanční jaderné tlačítko“. USA a EU se dohodly se zmrazení rezerv ruské centrální banky
Názory
Čas rozbíjet skořápky
Po včerejšku však oligarchům vůbec poprvé hrozí, že je o majetek může připravit také někdo jiný než Putin, a sice Západ. Ne snad, že by s takovou možností vůbec nepočítali. Právě proto sami často přímo prakticky nic nevlastní, jako Putin, a svůj majetek ovládají přes mezinárodní spleť skořápkových firem a řetězců v daňových rájích či další struktury, které jim na míru připravují velmi dobře placené týmy mezinárodních právních kanceláří a dalších finančních, daňových či účetních specialistů.
Právě proto musí Západ vytvořit ony speciální úderné týmy, podobné týmům pro odhalování finanční kriminality, které po majetku nejbohatších Rusů půjdou, a nakonec jejich jachty či luxusní nemovitosti typu těch centru Londýna, „Londongradu“, zřejmě v celé řadě případů zmrazí a de facto zabaví.
Oligarchům tak dnes zvoní nepříjemný „alarm“. Západu sice může trvat měsíce, než jejich majetek odhalí a zabaví, ale život se jim nepochybně velmi ztíží už hned teď. Musí ještě usilovněji hledat cesty, jak svůj majetek skrýt. A musí také hledat způsoby, jak uchránit vysokou životní úroveň svých nejbližších, třeba dětí. Tato „zlatá mládež“ často studuje na neprestižnějších západních univerzitách a za peníze oligarchických „papá“ vede vysoce nákladný život. Cílem včera dojednaného sankčního balíčku by mělo být zasažení majetku využívaného právě třeba i touto „zlatou mládeží“, včetně znemožnění jejího dalšího studia.
Čeští miliardáři v čele s Ivo Lukačovičem ze Seznamu či Martinem Hájkem z Livesportu již vybrali na ukrajinské uprchlíky prostřednictvím twitterové Aukce pomoci přes 260 milionů korun. Téměř polovinu – v pondělí dal spoluzakladatel Centrum.cz a investor Ondřej Tomek a jeho firmy, což je dosud nejvyšší částka od jednotlivce. Pořadatelé akce vyzývají, aby jakoukoli částkou přispěl každý.
Výzva miliardářů na pomoc uprchlíkům vynesla přes čtvrt miliardy. Půlku dal zakladatel Centrum.cz Tomek
Leaders
>>>>>> Aktuální dění na Ukrajině sledujte v našem on-line speciálu <<<<<<
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
