Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.

Když se hovoří o dlouhověkosti, veřejnost si často představí inovativní léky, genetiku a špičkovou péči. Realita je ale mnohem osobnější. O délce života ve zdraví rozhoduje především to, co jíme, jak se hýbeme a jak zvládáme stres.

Docent Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy připomíná, že vztah k jídlu není jen otázkou vůle. „Vysokoenergetické nápoje a potrava vyvolávají velmi rychlé uvolňování dopaminu. Je to mechanický proces. Čím víckrát to opakujete, tím víc na tom ujíždíte.“ Mozek si rychlé odměny pamatuje a systematicky je vyžaduje znovu.

Nákupní košík jako zdravotní karta

Dopady jsou podle odborníků viditelné i bez vyšetření. Profesor Michal Vrablík, jeden z autorů Národního kardiovaskulárního plánu upozorňuje na jednoduché, ale výmluvné pozorování. „Koreluje obsah nákupního košíku s tím, jak ten člověk u toho košíku vypadá.“

Levné, vysoce zpracované potraviny a alkohol podle něj dominují tam, kde lidé volí podle ceny a zvyku, nikoli podle zdravotního dopadu. Předsudek, že zdravé jídlo je nutně drahé, považují experti spíše za výmluvu než realitu.

Proč nás průmyslové jídlo nepustí

Výživový specialista Vojtěch Urban vysvětluje, že problém není jen v kaloriích. „Zpracované potraviny potlačují pocit sytosti. Ten objem, do kterého nás pudí, je nesmírný,“ říká.

Zdravější potraviny obsahují více mikroživin, zasytí menším množstvím a stabilizují energii. Jenže lidé zvyklí na rychlý dopaminový efekt zvládají změnu těžko. Abstinenční příznaky se mohou objevit už při omezení kofeinu, natož cukru nebo energetických nápojů.

Zdraví se programuje v dětství

Neurovědkyně Kateřina Veverová z neurologické kliniky 2. LF UK k tématu připomíná, že tělo má vlastní paměť. „Když v mládí tělo naučíte sportovat a jíst zdravě, ten návyk si udrží do vysokého věku.“

Platí to pro metabolismus, svaly i buněčné procesy včetně autofagie, tedy samočištění buněk. Lidé, kteří začnou měnit životní styl až ve středním věku, často narážejí na limity. Tělo není zvyklé, výsledky přicházejí pomalu a motivace rychle mizí.

Rodina je nejsilnější vzor

Zásadní roli hraje rodinné prostředí. Anders upozorňuje, že děti z rodin, které spolu nejedí, mají vyšší výskyt poruch příjmu potravy. „Když nemáte vzor společného stravování, hůř se to spravuje.“

Urban přidává zkušenost z praxe. Když změní návyky rodič, mění je automaticky i děti. Společná jídla, pohyb nebo drobné rituály mají větší dopad než jakékoli poučky.

Léky prodlužují život, styl rozhoduje

Moderní medicína přesto hraje zásadní roli. Farmakoterapie umí snížit rizika a prodloužit život ve zdraví, například léčbou vysokého cholesterolu. Podle Vrablíka ale nejde o samospásné řešení. „Koncept, že se umedikalizujeme ke zdraví, nefunguje.“ Léky mohou rizika tlumit, nikoli nahradit životní styl.

Velké téma představuje prevence neurodegenerativních onemocnění. Léčba zůstává omezená, ale prevence funguje. Aktivní život dokáže nástup obtíží výrazně oddálit.

Veverová popisuje příklad devadesátiletého profesora, který stále sportuje, přednáší a funguje, přestože už má výrazné patologické změny v mozku. Rozhoduje takzvaná kognitivní rezerva budovaná vzděláním, pohybem a mentální aktivitou.

Zásadní faktor dlouhověkosti

Možná nejpřekvapivější závěr nepřišel z medicíny ani z výživy. Anders odkazuje na desítky let trvající harvardskou studii, podle níž jsou nejsilnějším prediktorem dlouhého života kvalitní mezilidské vztahy. Sociální vazby stimulují mozek, snižují stres a podporují fyzické zdraví.

Dlouhověkost tak nevzniká v laboratoři ani v lékárně. Začíná v rodině, v každodenních rozhodnutích a v prostředí, které považujeme za normální. Léky mohou život prodloužit. To, jak ho prožijeme, ale zůstává především na nás.

Podívejte se na předchozí dva díly debaty

V aktuální debatě, kde se mimo jiné dozvíte:

Jak bojovat s předsudkem, že zdravé jídlo je automaticky drahé a nedostupné?

Je konzumace slazených a energetických nápojů, alkoholu a vysoce zpracovaných potravin jen špatná volba, nebo už forma závislosti?

Potřebuje člověk velký zdravotní šok nebo diagnózu, aby dokázal změnit své návyky a životní styl?

Do jaké míry formuje zdraví v dospělosti rodina a návyky získané v dětství?

Mohou moderní léky a inovativní léčba vyřešit problém dlouhověkosti, nebo jsou jen doplňkem ke změně životního stylu?

Ještě nedávno patřil mezi miláčky Wall Street, dnes má za sebou propad o desítky procent. Výrobce sportovního oblečení Lululemon hledá nové tempo růstu a investoři řeší, zda současná cena představuje atraktivní příležitost, nebo spíše varovný signál.

Před dvěma lety byly akcie kanadské značky sportovní módy Lululemon jednou z hvězd amerického trhu. Firma těžila z boomu domácího cvičení i rostoucí obliby stylu athleisure. Rok 2025 však přinesl výrazný obrat. Z historických maxim nad 511 dolary akcie klesly pod 180 dolarů a odepsaly více než polovinu své hodnoty.

„Covidové akcie“

Podle analytiků nejde o jednorázový výkyv, ale o souhru makroekonomických tlaků a vnitřních problémů firmy. „Akcie Lululemon jsou typickým zástupcem tzv. covidových akcií a dnes se nachází na úrovních před boomem, který během pandemie zažily,“ říká analytik XTB Tomáš Cverna. Propad podle něj souvisí především se zpomalením růstu tržeb, slabšími prodeji na klíčovém americkém trhu a opakovaným snížením výhledu ze strany managementu.

Chyba za 40 miliard dolarů. Jihokorejská kryptoburza omylem rozeslala statisíce bitcoinů

Money

Jihokorejská kryptoměnová burza Bithumb přiznala závažné selhání svých interních systémů, které ji vystavilo riziku sabotáže a vedlo k fatální chybě při propagační akci. Místo 620 tisíc wonů (8700 korun) omylem rozeslala zákazníkům přibližně 620 tisíc bitcoinů.

nst

Přečíst článek

Zatímco v minulých letech si investoři zvykli na dvouciferné tempo růstu, aktuální odhady počítají jen s několika procenty ročně. „Pro roky 2026 až 2028 se očekává růst tržeb v rozmezí čtyř až šesti procent ročně,“ upozorňuje hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek. Slabší dynamika se promítá také do ziskovosti. Hrubá marže by měla klesnout z dřívějších úrovní kolem 59 procent ke zhruba 55 procentům, provozní marže pak z více než 30 procent k 22 až 24 procentům. To se projeví i poklesem zisku na akcii v roce 2026.

Na marže podle Cverny tlačí vyšší náklady i silná konkurence v segmentu sportovní módy. Trh proto přehodnocuje očekávání dlouhodobého růstu, což vedlo k citelnému snížení valuace společnosti.

Silná značka, ale citlivý titul

Analytici se nicméně shodují, že nejde o existenční problém. Lululemon zůstává ziskovou firmou se silnou značkou, stabilním cash flow a nízkým zadlužením. „Volné cash flow by se mělo i v dalších letech pohybovat mezi 1,2 až 1,5 miliardy dolarů ročně,“ uvádí Míšek.

Valentino Garavani oblékal šlechtu i filmové hvězdy. Končí éra velkých návrhářů

Leaders

Ve věku 93 let zemřel Valentino Garavani, tvůrce ikonických rób pro slavné tváře Hollywoodu i globální smetánky. S mužem, který dal vzniknout globální značce s vlastním jménem, končí éra světové módy, která byla pro mnohé zlatým věkem.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Výzvou je především americký trh, který podle odborníků naráží na určitou míru saturace, zatímco spotřebitelé jsou citlivější na cenu. Klíčové proto bude, zda se firmě podaří obnovit růst v zahraničí a stabilizovat marže.

Současná cena akcií podle analytiků už odráží značnou část negativních scénářů. Konsenzuální cílová cena se pohybuje kolem 210 dolarů, což znamená přibližně dvacetiprocentní růstový potenciál. „Současné ocenění je výrazně nižší než v minulých letech, což může být příležitost pro investory, kteří věří v obnovení růstu,“ říká Cverna.

Zároveň však upozorňuje, že titul zůstává citlivý na další vývoj spotřebitelské poptávky i konkurenční tlak – a právě tyto faktory jsou dnes velmi obtížně předvídatelné.