Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.
Když se hovoří o dlouhověkosti, veřejnost si často představí inovativní léky, genetiku a špičkovou péči. Realita je ale mnohem osobnější. O délce života ve zdraví rozhoduje především to, co jíme, jak se hýbeme a jak zvládáme stres.
Docent Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy připomíná, že vztah k jídlu není jen otázkou vůle. „Vysokoenergetické nápoje a potrava vyvolávají velmi rychlé uvolňování dopaminu. Je to mechanický proces. Čím víckrát to opakujete, tím víc na tom ujíždíte.“ Mozek si rychlé odměny pamatuje a systematicky je vyžaduje znovu.
Nákupní košík jako zdravotní karta
Dopady jsou podle odborníků viditelné i bez vyšetření. Profesor Michal Vrablík, jeden z autorů Národního kardiovaskulárního plánu upozorňuje na jednoduché, ale výmluvné pozorování. „Koreluje obsah nákupního košíku s tím, jak ten člověk u toho košíku vypadá.“
Levné, vysoce zpracované potraviny a alkohol podle něj dominují tam, kde lidé volí podle ceny a zvyku, nikoli podle zdravotního dopadu. Předsudek, že zdravé jídlo je nutně drahé, považují experti spíše za výmluvu než realitu.
Proč nás průmyslové jídlo nepustí
Výživový specialista Vojtěch Urban vysvětluje, že problém není jen v kaloriích. „Zpracované potraviny potlačují pocit sytosti. Ten objem, do kterého nás pudí, je nesmírný,“ říká.
Zdravější potraviny obsahují více mikroživin, zasytí menším množstvím a stabilizují energii. Jenže lidé zvyklí na rychlý dopaminový efekt zvládají změnu těžko. Abstinenční příznaky se mohou objevit už při omezení kofeinu, natož cukru nebo energetických nápojů.
Zdraví se programuje v dětství
Neurovědkyně Kateřina Veverová z neurologické kliniky 2. LF UK k tématu připomíná, že tělo má vlastní paměť. „Když v mládí tělo naučíte sportovat a jíst zdravě, ten návyk si udrží do vysokého věku.“
Platí to pro metabolismus, svaly i buněčné procesy včetně autofagie, tedy samočištění buněk. Lidé, kteří začnou měnit životní styl až ve středním věku, často narážejí na limity. Tělo není zvyklé, výsledky přicházejí pomalu a motivace rychle mizí.
Rodina je nejsilnější vzor
Zásadní roli hraje rodinné prostředí. Anders upozorňuje, že děti z rodin, které spolu nejedí, mají vyšší výskyt poruch příjmu potravy. „Když nemáte vzor společného stravování, hůř se to spravuje.“
Urban přidává zkušenost z praxe. Když změní návyky rodič, mění je automaticky i děti. Společná jídla, pohyb nebo drobné rituály mají větší dopad než jakékoli poučky.
Léky prodlužují život, styl rozhoduje
Moderní medicína přesto hraje zásadní roli. Farmakoterapie umí snížit rizika a prodloužit život ve zdraví, například léčbou vysokého cholesterolu. Podle Vrablíka ale nejde o samospásné řešení. „Koncept, že se umedikalizujeme ke zdraví, nefunguje.“ Léky mohou rizika tlumit, nikoli nahradit životní styl.
Velké téma představuje prevence neurodegenerativních onemocnění. Léčba zůstává omezená, ale prevence funguje. Aktivní život dokáže nástup obtíží výrazně oddálit.
Veverová popisuje příklad devadesátiletého profesora, který stále sportuje, přednáší a funguje, přestože už má výrazné patologické změny v mozku. Rozhoduje takzvaná kognitivní rezerva budovaná vzděláním, pohybem a mentální aktivitou.
Zásadní faktor dlouhověkosti
Možná nejpřekvapivější závěr nepřišel z medicíny ani z výživy. Anders odkazuje na desítky let trvající harvardskou studii, podle níž jsou nejsilnějším prediktorem dlouhého života kvalitní mezilidské vztahy. Sociální vazby stimulují mozek, snižují stres a podporují fyzické zdraví.
Dlouhověkost tak nevzniká v laboratoři ani v lékárně. Začíná v rodině, v každodenních rozhodnutích a v prostředí, které považujeme za normální. Léky mohou život prodloužit. To, jak ho prožijeme, ale zůstává především na nás.
V aktuální debatě, kde se mimo jiné dozvíte:
Jak bojovat s předsudkem, že zdravé jídlo je automaticky drahé a nedostupné?
Je konzumace slazených a energetických nápojů, alkoholu a vysoce zpracovaných potravin jen špatná volba, nebo už forma závislosti?
Potřebuje člověk velký zdravotní šok nebo diagnózu, aby dokázal změnit své návyky a životní styl?
Do jaké míry formuje zdraví v dospělosti rodina a návyky získané v dětství?
Mohou moderní léky a inovativní léčba vyřešit problém dlouhověkosti, nebo jsou jen doplňkem ke změně životního stylu?
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
