Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

OBRAZEM: Slavící Klaus, přesvědčující Havel i ochutnávka piv na Žižkově. Připomeňte si vstup Česka do EU

Pálením totalitních symbolů slavili 30. dubna obyvatelé Březinky na Mladoboleslavsku vstup České republiky do Evropské unie (duben 2004)
ČTK

Již dvě dekády je Česko součástí Evropské unie. Dne 1. května roku 2004 to však nebyla jen tato republika, která do společenství vstoupila. Před dvaceti lety šlo o dosud největší rozšíření řad EU. Kromě Česka do nich přistoupily i Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. A jak vypadal poslední rok před vstupem do EU z pohledu Čechů? Prohlédněte si dobovou fotogalerii.

Reklama

Na prvního máje mohly oslavy propuknout naplno. Tedy - jen u některých občanů. V galerii najdete také nesouhlasné projevy se vstupem do EU. Nicméně ti, kteří slavili, si mohli oddychnout. Přípravy pro vstup do EU nebyly vůbec jednoduché. Jak v rozhovoru pro ČTK ostatně vzpomíná Libor Boháč, který v minulosti pracoval na ministerstvu zahraničí a měl na starosti i komunikační kampaň před vstupem Česka do EU v roce 2004.

Od roku 2001 Boháč pracuje v Bruselu, nejprve pracoval na českém zastoupení při EU. Nyní zastává vedoucí pozici v Evropském parlamentu a má na starosti nové technologie a inovace, mimo jiné i pravidla pro užívání umělé inteligence v EP.

FOTOGALERIE: Radost i nesouhlas s EU. Prohlédněte si fotografie z období let 2003 a 2004

Reklama

Na ministerstvu zahraničí začal Boháč pracovat v roce 1998, po studiu zahraničních vztahů na VŠE a právnické fakulty. Nejprve byl v takzvaném koordinačním odboru, který měl na starosti koordinaci české vnitřní politiky v souvislosti s EU. „Vytvořil se tam takový poměrně mladý tým, byli jsme pod myšlenkovou vizí Pavla Teličky, který nás všechny inspiroval. Žili jsme pro to a strašně jsme tomu věřili,“ uvedl Boháč. „Celý ten proces ale nebyl vůbec jednoduchý, ministerstva v té době neměla kvalitní lidi a neměla příliš velké strategické uvažování, jak k věcem přistupovat. Měli jste hlavu, která se snažila hýbat tělem, ale orgány příliš nereagovaly,“ popsal.

Přes koordinační výbor šly například veškeré dokumenty pro Evropskou komisi, tedy nejrůznější národní programy či podklady pro pravidelné zprávy o pokroku země na cestě do EU. „Než Evropská komise sestavila danou zprávu, žádala po každé zemi, aby sama sebe popsala, jaký pokrok udělala. To byly několikasetstránkové materiály, které se vytvářely na základě podkladů z ministerstev, které byly většinou ve velmi špatném stavu. Takže jsme je museli přepisovat,“ uvedl Boháč. „Někdy to byla dost sisyfovská práce, než se vám podařilo všem vysvětlit, co a jak mají dělat,“ dodal. Zlepšení podle něj nastalo až v dalším desetiletí, po roce 2000 a doznívalo za našeho prvního předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009.

Štrasburk, 24. dubna 2024. Debata ČTK Connect s českými europoslanci ve studiu Lobby Set u příležitosti závěrečné plenární schůze končícího Evropského parlamentu.

Čeští europoslanci diskutovali ve Štrasburku. Pro mírová jednání s Ruskem ještě nenastal čas, zaznělo

V sestavě osm na jednu usedli vybraní čeští europoslanci ve studiu Lobby Set ve Štrasburku, aby se u příležitosti poslední plenární schůze ve funkčním období 2019 až 2024 poohlédli za uplynulými lety a probrali některá témata. Všichni přítomní, až na jednu výjimku, kandidují v červnových volbách.

Přečíst článek

Dodnes fungující internetové stránky

Následně se Boháč začal rovněž specializovat na komunikační strategii. „Začali jsme vytvářet komunikační prostředky, aby se česká veřejnost tehdy v roce 1998, 1999 dozvěděla, co je to Evropská unie, proč do ní chceme vstoupit, co nám to přinese,“ uvedl. Tehdy založili mimo jiné dodnes fungující internetovou stránku Euroskop (dnes se jmenuje Tvoříme Evropu - pozn. red.) a vyráběli i různé brožury.

„Také jsme objížděli republiku, někdy to byly větší akce, jindy jsme si postavili stánek u supermarketu a odpovídali na dotazy lidí, kteří chtěli něco vědět o EU,“ vzpomněl Boháč. Část lidí to zajímalo, jiní si na nich podle něj vybíjeli zlost, kterou měli na tehdejší vládu. Důležité bylo taky dát dohromady potřebnou terminologii týkající se EU, která v řadě oblastí neexistovala.

VIDEO: Jak o vstupu do EU informovala TV NOVA?

V roce 2001 se uspěl ve výběrovém řízení a dostal se na stálou misi při EU v Bruselu. Na starosti měl ze začátku vztahy s novináři a Evropský parlament. Tehdy už se naplno rozjelo vyjednávání o vstupu Česka do EU, které podle Boháče nebylo vůbec jednoduché.

„I z naší strany tam bylo možná trochu nepochopení, jak to všechno funguje. Všichni tomu říkali negociace, ale reálně to bylo setkání, kde seděl hlavní vyjednavač ze země X a proti němu velvyslanec z předsednické země a víceméně mu sděloval, kde jsou konkrétní problémy tak, jak je identifikovaly jednotlivé členské státy. Negociace se ale vedly na úrovni pracovních skupin a Coreperu, tedy velvyslanců při EU,“ popsal.

Český premiér Petr Fiala

Fiala: Díky členství v EU jsme dnes mnohem bohatší a bezpečnější zemí

Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Přečíst článek

Zásadní problémy pro EU? Temelín, Benešovy dekrety a situace Romů

Většinou se vše předjednávalo na jiných úrovních a vyjednavači potřebovali mít dobré podklady a detailní analýzy, pokud chtěli nějaké výjimky. „Vzhledem ke stavu české státní správy v té době to někdy bylo velmi obtížné, což se ukázalo ex post. Některé věci vybublaly až dodatečně a byla to pak výborná věc, která se dala kritizovat. Říct, že naši vyjednavači zklamali. Že Pavel Telička to nevyjednal. Ale nemohl. Ministerstva byla tehdy těmi místy, kde se měly identifikovat problémy, a pak ve spolupráci s vyjednavačem se mohla najít strategie, jak přesvědčit Komisi a členské státy o nějakém přechodném období, či o krátkodobé či dlouhodobé výjimce. Všichni se učili za pochodu,“ zavzpomínal na dobu těsně před vstupem do EU Boháč.

Vztahy s Evropským parlamentem (EP) byly tehdy rovněž zajímavé, mnohé země se nechávaly slyšet, jak jim záleží na rozšíření, ale byly i státy, které s tím měly problém. „Česka se z hlediska EP týkaly tři zásadní problémy: Temelín, Benešovy dekrety a situace Romů. Přišli většinou němečtí či rakouští europoslanci a říkali, že není možné, aby do EU vstoupila země, která porušuje lidská práva a právo na vlastnictví. Vysvětlovali jsme jim to pořád dokola, ale někteří to nechtěli pochopit,“ uvedl český úředník v Bruselu.

Po čtyřech letech na české misi se Boháč rozhodl v Bruselu zůstat, protože ho evropská témata zajímala. Účastnil se několika konkurzů a nakonec dostal nabídku z EP pracovat tam jako právník-lingvista. „Nebyla to úplně práce, kterou jsem si představoval, ale řekl jsem si proč ne. A nakonec jsem toho nikdy nelitoval, protože jsem se naučil, jak funguje Evropský parlament zevnitř a všechna zákoutí legislativních procedur,“ řekl. Znalosti z této oblasti využil i při prvním českém předsednictví v roce 2009, když se načas vrátil na tehdy už stálé zastoupení ČR při EU.

„Naše předsednictví se tehdy odehrávalo před koncem legislativního období Evropského parlamentu, byl velký nápor na to všechno zvládnout, jeli jsme jako dráha,“ zavzpomínal Boháč na dojednávání kompromisu ohledně mnoha unijních předpisů, kdy na jedné straně v takzvaných trialozích stojí právě předsednictví v Radě EU. Spolu s ním jednají Evropská komise a vyjednavači EP. Na konci března 2009 ovšem přišel pád tehdejší vlády Mirka Topolánka.

„To byl velký šok pro všechny a mělo to negativní dopad. Všichni si přečetli, že padla česká vláda a EU zůstala ve štychu, protože ji nemá kdo řídit na politické úrovni. Takže už se to s námi táhlo a to, že za námi zůstalo 72 dojednaných dohod, to už nikdo neřešil,“ dodal Boháč, který letos povýšil a od 1. ledna se stal ředitelem pro publikace, inovace a data management.

Anketa ekonomů: 20 let v EU. Využili Češi všechny možnosti k rozvoji?

Prvního května roku 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie (EU) spolu s další devítkou zemí. Za oněch dvacet let v EU se životní úroveň Čechů v lecčems přiblížila úrovni západní Evropy a v některých parametrech země dokázala předehnat i některé členské země. Například Řecko, Portugalsko či Španělsko. A co se příliš nepovedlo?

Přečíst článek

Kdy bude Euro? Za šest let, věří někteří

Vstupem do EU se Česko zavázalo přijmou společnou měnu euro. Ani po dvaceti letech od vstupu do EU to však úplně nevypadá, že by se našincům chtělo přesedlávat z české koruny. Ačkoliv signálů o tom, že by se v tuzemsku mohlo - a hlavně chtělo - platit společnou evropskou měnou pomalu přibývá. Třetina malých a středních firem a podnikatelů se domnívá, že euro se v Česku začne používat do roku 2030. Dalších 28 procent očekává vstup Česka do eurozóny nejpozději do roku 2035. V součtu to představuje většinových 61 procent, vyplývá z aktuálního průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi více než 400 respondenty.

Optimističtější jsou podle průzkumu menší a středně velké firmy s obratem do 40 milionů korun, naproti tomu větší podniky se přiklánějí spíše až k roku 2035. „Přeji si to každý den, ať už euro tady je. Velkou část kupuji za eura a kvůli konverzi přicházím o fůru peněz,“ uvedl majitel výrobce pečeného müsli Janova pec Jan Král.

Václav Klaus: Nevidím debatu o euru, jen výkřiky některých jedinců

Dvacet let v Evropské unii nepovažujeme za úspěšné období, říká Václav Klaus. Řekl to u příležitosti vydání své nové knihy s názvem O Evropě, 30 let polemiky. Knihu vydal jeho Institut Václava Klause a bývalý prezident ji veřejně uvedl před kamerami v tiskovém centru České tiskové kanceláře.

Přečíst článek

Dalších přibližně 16 procent firem a podnikatelů očekává přijetí eura do roku 2040 a později. Naproti tomu 23 procent dotazovaných má za to, že euro v Česku nebude nikdy. „Já v tom velkou výhodu nevidím, ale my z hlediska eura jsme spíše importéři než exportéři, takže nejsem pro přijetí,“ uvedl jednatel společnosti Hydraulics ze Zlínska Libor Kráčalík.

Více než polovina firem a podnikatelů, 52 procent, přitom neočekává, že by jim přijetí eura nějak významně zjednodušilo život. „Já to nedokážu posoudit, ale pokud jsem měl možnost vidět, jak se podniká v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku a pokud by se stejné podmínky nastavily u nás, tak by to asi mělo být jednodušší,“ míní řezbář a rytec Jiří Rücker.

Diskuse kolem eura se v Česku zintenzivnila poté, co v novoročním projevu prezident Petr Pavel uvedl, že je načase euro přijmout. Při dotazování na přijetí eura v Indexu očekávání firem na podzim 2021 byla ještě většina firem a podnikatelů, tehdy 67 procent, proti přijetí eura.

Reklama

Související

Ondráčka: Západní Balkán patří do Evropské unie

David Ondráčka: Západní Balkán patří do Evropské unie, je to v našem zájmu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme