Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Anketa ekonomů: 20 let v EU. Využili Češi všechny možnosti k rozvoji?

Anketa ekonomů: 20 let v EU. Využili Češi všechny možnosti k rozvoji?
Profimedia
Věra Tůmová

Prvního května roku 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie (EU) spolu s další devítkou zemí. Za oněch dvacet let v EU se životní úroveň Čechů v lecčems přiblížila úrovni západní Evropy a v některých parametrech země dokázala předehnat i některé členské země. Například Řecko, Portugalsko či Španělsko. A co se příliš nepovedlo?

Reklama

Nedokázali jsme například podle dat Eurostatu růst tak rychle jako Polsko nebo Litva a ani využít všechny možnosti, které nám členství v EU nabízí. Jak náš vstup do EU hodnotí ekonomové České spořitelny, Komerční banky a Raiffeisenbank si přečtěte v následující anketě.

ANKETNÍ OTÁZKY:

  1. Jak byste zhodnotil/a 20 let od vstupu České republiky do EU? 
  2. Jaká je nyní důvěra investorů v ČR a jak tomu pomohl náš vstup do EU?
  3. Kde vidíte ještě potenciál pro další rozvoj ČR?
  4. Jaká největší pozitiva přinesl vstup ČR do EU obyčejným lidem?

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny 

1. Vstup do EU byl zcela jednoznačně správným, a i z pouhého geografického pohledu logickým krokem. Ve vlastním zájmu jsme tak podpořili projekt, jehož hlavním smyslem vždy bylo a je i nadále posilovat spolupráci členských států a snižovat na minimum hrozbu nového vnitroevropského konfliktu. Všechny ostatní benefity už jsou spíš jen vítanými bonusy. Mezi nimi klíčovým benefitem je účast na jednotném unijním trhu, který zvyšuje konkurenci, a tedy tlačí české firmy k vyšší efektivitě. Další benefity jsou v oblasti snazších studentských výměn, cestování a podobně. Členství v EU také nejspíš dává Česku určité plus v očích investorů. 

A jistě je i určitou brzdou – i když nikoliv dokonalou zábranou – degenerace liberální demokracie. Kdyby naši visegrádští partneři nebyli členy EU, nástup Orbána, Fica a Kaczynského by se nejspíš odehrál dřív. Mimo EU bychom byli schopni samostatněji formulovat své zákony a vyhýbat se občas přehnanému trendu EU k unifikaci a harmonizaci. Český přístup k hospodářské politice je totiž blíž spíš britskému liberálnímu než francouzsko-německému byrokratickému, který v EU dominuje.

Reklama

2. Česko je pro investory velmi bezpečnou a důvěryhodnou zemí. Stačí se podívat například na naši pozici v ratingových žebříčcích. Zčásti jde o příznivý efekt členství v EU, ale klíčová je dle mého soudu česká tendence vyhýbat se v hospodářské politice experimentům a excesům. Česko není ani dramaticky zadlužené, ani s ním necloumá vysoká inflace nebo nedůvěra k domácí měně – a to všechno by nejspíš platilo i bez členství v EU.

3. Zásadním úkolem je zefektivnění školství a veřejné správy. Tím se ekonomice poskytne lepší základ pro to, aby pak sama našla obory, kde se jí bude dařit nejlíp. Na schopnost vládních úředníků odhalovat konkrétní perspektivní obory moc nevěřím.

4. Z přínosů bije do očí nejvíc asi možnost volněji cestovat. Pro obyčejné lidi mnohem důležitější efekty třeba v oblasti geopolitické stability nebo vyšší konkurence jsou ale méně viditelné. Proto můžou mnozí z nás vnímat členství v EU méně pozitivně, než by bylo na místě.

Český premiér Petr Fiala

Fiala: Díky členství v EU jsme dnes mnohem bohatší a bezpečnější zemí

Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Přečíst článek

Kevin Tran Nguyen, ekonom Komerční banky

1. Začlenění ČR do jednotného evropského bloku je jasně pozitivní. Vzhledem k charakteru tuzemského hospodářství jako malé a otevřené ekonomiky je jednotný evropský trh obrovským přínosem, který přispěl k prosperitě tuzemského trhu a umožňuje domácím exportérům daleko lehčí přístup a silnější postavení na globálním trhu. Ovoce jednotného trhu sbírají zároveň i spotřebitelé, kteří díky vyšší konkurenci benefitují z nižších cen a širší nabídky.

Daleko menší bariéry pro pohyb kapitálu zároveň umožňují přísun peněz do tuzemské ekonomiky, které zaštiťují významné investice do strategických oblastí, jako je například infrastruktura, energetika apod. Důkazem jsou i prostředky z fondů EU, které by měly v následujících letech představovat poměrně významný růstový impuls.

2. Důvěru investorů v ČR můžeme aproximovat takzvaným kreditním ratingem, který mezinárodní ratingové agentury pro jednotlivé ekonomiky vystavují a pravidelně ho aktualizují. Na rating se lze dívat jako na komplexní vyšetření ekonomiky v mezinárodním kontextu pohledem z vnějška, zejména pak právě očima investorů. Pod drobnohledem největších ratingových agentur (Fitch, Moody’s a S&P Global) si Česká republika vede vůbec nejlépe v rámci střední a východní Evropy. Na ratingovém žebříčku agentury Fitch se známkou AA – Česká republika sdílí stejnou příčku například s Francií či Velkou Británií. Jedním z přímých benefitů dobrého ratingového ohodnocení je například levnější půjčování na finančních trzích, respektive levnější financování veřejného dluhu. ČR si tak zpravidla dokáže na finančních trzích půjčovat za nižší úroky díky lepší pozici v očích investorů, respektive díky menší očekávané pravděpodobnosti nesplacení dluhu.

V očích investorů je bezpochyby i členství v EU velkým pozitivem. Pozitivní efekt členství v kontextu stability a robustního institucionálního rámce je ostatně explicitně zmíněn i v samotných zprávách ratingových agentur, které doprovázejí každoroční přezkum ratingu. Na důležitost těchto vztahů ukázaly i nedávné rozepře mezi některými členy (Polsko a Maďarsko) a samotnou EU, které během jejich trvání poškodily důvěru investorů kolem tamní ekonomiky, což se projevilo i na finančních trzích. Důsledkem těchto alterací byla například i omezená dostupnost velkého objemu prostředků z EU fondů, které představují pro středoevropské ekonomiky (včetně té naší) poměrně výrazný růstový impuls, když by měly mimo jiné pohánět investice do strategicky důležitých oblastí, jako například dopravní infrastruktura, digitalizace, klimatická transformace apod.

3. Pro další rozvoj ČR nepochybně pomohou i prostředky z EU, které pro země středoevropského regionu představují výrazně pozitivní impuls. V rámci Národního plánu obnovy by finanční prostředky z programu tzv. Nástroje pro oživení a odolnost měly podpořit investice v tuzemské ekonomice a přispět k významným změnám v oblasti digitalizace, fyzické infrastruktury, klimatické změny a tranzice k obnovitelným zdrojům energií apod.

V rámci tuzemského automobilového průmyslu, který je nedílnou součástí české ekonomiky, je zároveň klíčový i posun k elektromobilitě, která je jedním z hlavních strukturálních témat evropského průmyslu. A týká se to nejen samotné domácí výroby aut ale i celého výrobního řetězce, jehož jsou tuzemští průmyslníci součástí, a potažmo tedy i našeho hlavního obchodního partnera, Německa.

4. Jednotný evropský trh je obrovským přínosem pro tuzemské spotřebitele, kteří díky němu a s tím spojené konkurenci mohou dosáhnout na nižší ceny zboží a služeb, jejich nabídka je zároveň daleko širší. Velkým přínosem jsou rovněž rozšířené možnosti na trhu práce a či vzdělání v rámci celé EU. Díky jednotnému působení a silné mezinárodní pozici EU v oblasti regulace a ochrany spotřebitelských práv jsou spotřebitelé zároveň daleko lépe chráněni před neférovými a predátorskými praktikami společností.

Premiér republiky Petr Fiala v Evropském parlamentu

David Ondráčka: O co se hraje v červnových volbách do EU

EU volby jsou důležité, ovlivňují politické mantinely, ve kterých bruselská evropská politika v dalším období pojede. Výzev je spousta a složitých, ekonomických, sociálních i geopolitických, nebo řešit rozšíření unie o nové členy. Do toho se přidává nervozita z možného návratu Trumpa a spolupráce s USA, a krátkodobě třeba už v červenci, jak bude EU předsednicky řídit Orbán.

Přečíst článek

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

1. V roce vstupu Česka na jednotný evropský trh dosahovala ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele v PPS 81 % průměru EU (27) a 66 % úrovně Německa. Ekonomická výkonnost ČR byla sice v našem regionu střední a východní Evropy nejvyšší, ale zaostávali jsme tehdy za Řeckem, Portugalskem či Španělskem. Za 20 let se podařilo zvýšit životní úroveň o 10pb na 91 % průměru EU a vůči Německu o 12pb na 78 %. Ze všech zemí, které přistoupily spolu s námi do EU, dosahuje vyšší úrovně pouze Malta a Kypr. Ačkoliv si Česko i nadále drží prvenství mezi zeměmi Visegradské čtyřky (V4) v ekonomické úrovni a je stále výrazně nejblíže průměru EU (Polsko 80 %, Maďarsko 76 %, Slovensko 73 %), dohánění je u těchto zemí ale značně rychlejší, u Polska téměř +30procentních bodů, přičemž se ekonomická úroveň Polska za posledních 20 let zvýšila 1,5krát, Česka jen o 7/8. 

Ačkoliv se tak česká ekonomika od vstupu do EU výrazně přibližuje ekonomické úrovni členských států EU, mnohé regiony spíše zaostávají, polovina z nich se dokonce vzdaluje. Praha je tahounem české konvergence k průměru EU, když významně převyšuje zbytek republiky a rozdíly se spíše dále zvětšují. Od vstupu Česka do EU vzrostla o více než 120 % a jako významná evropská metropole dosahuje přes 200 % průměru zemí EU. I přes dynamický rozvoj Prahy nejvyšší přírůstek zaznamenal Jihomoravský kraj s Brnem, který od roku 2004 vzrostl o 130 %, tedy více než Praha. Nejpomaleji konvergujícím regionem je pak kraj Karlovarský (+61%).  

2. Členství v EU zvyšuje atraktivitu trhů skupiny V4 i mezi cíle přímých zahraničních investic (PZI). Během posledních dvou desetiletí se mezi investičními partnery zemí V4 objevila i řada nečlenských států EU. Porovnáme-li zahraniční investice do skupiny V4 od jejich vstupu do EU, i přes rozdílná tempa růstu zaznamenáváme u všech pozitivní vývoj. V případě Česka se příliv přímých zahraničních investic zvýšil ze 4 miliard EUR v roce 2004 na téměř 9,4 miliardy EUR v roce 2022, což představuje vysoký nárůst o 134 %, ač v relativním srovnání se státy V4 je nejnižší. Ve stejném časovém horizontu dosáhlo Maďarsko růstu PZI o 146 %, Slovensko o 226 %, a Polsko dokonce o 296 %. Nejvýznamnější zahraniční investoři u nás pocházejí ze zemí západní Evropy, kam odchází i největší část dividend. Během let 2014-2022 odešlo nejvíce výnosů do Nizozemí, s odstupem následuje Německo, Lucembursko, Rakousko a Francie. Z hlediska odvětvové struktury je největších výnosů dosahováno ve finančních službách a pojišťovnictví, odkud na dividendách v relativním vyjádření odtéká drtivě nejvíce. Poté následuje až s výrazným odskokem výroba motorových vozidel a dopravních prostředků.

3. V hodnocení agentury Standard and Poor´s si ČR od roku 2004 polepšila dokonce o 3 příčky (z A- na AA), což je největší posun v rámci celé V4. Oproti ostatním zemím V4 je Česko vnímáno jako země s nižším rizikem, což příznivě ovlivňuje podmínky financování jak na úrovni státu, tak i pro soukromý sektor. České firmy tak mají (až na výjimečné období v současnosti odeznívajícího cenového šoku) přístup k levnějšímu kapitálu, což jim může poskytovat určitou konkurenční výhodu. Třebaže dosažený rating ČR je povzbudivý, řada ekonomických výzev ale stále zůstává. Výzvou zůstává potřeba nadále se soustředit na investice do vzdělávání a dovedností, zvláště v kontextu celkového přechodu ČR z ekonomiky založené na výrobním sektoru směrem k ekonomice založené na znalostech. Přes pokračující snahu o odstranění překážek v rámci jednotného vnitřního trhu, pak také oblast služeb stále zůstává nedokončenou výzvou integrace ČR do EU.

4. První přínosem našeho vstupu do EU je svoboda pohybu. Už nemusíme mít pasy, když chceme jet v rámci EU kamkoliv, jezdíme jen s občankou. Lidé si mohou nakupovat, kde chtějí, a i běžný nákup mohou udělat za hranicemi ČR. Mohou si zajet třeba na Slovensko, do Polska nebo do Rakouska a nemusí sebou brát ani pas ani čekat na pasové kontrole. Nejen mladí lidé také mohou dnes cestovat svobodně za studiem kam chtějí a otevřely se jim díky vstupu do EU velké možnosti nejen v Evropě, ale po celém světě. Stejně tak mají Češi otevřený i trh práce, ač to zrovna velké množství Čechů nevyužívá, tak ale ten otevřený trh práce tu je a je tak možné svobodně vycestovat a pracovat i studovat mimo ČR. Dalším pozitivní dopad je také třeba v bankovním sektoru. Poplatky, které se platí na účtech jsou nyní minimální a běžné účty jsou často zadarmo.

Díky vstupu do EU se nám také jednoznačně zvedla životní úroveň, a to i s ohledem na cenovou hladinu. Můžeme si dovolit kupovat věci nejen doma, ale i v zahraničí a můžeme tam jet na nákup i vícekrát. Můžeme v průměru jezdit i častěji na dovolenou do zahraničí. A to mimo jiné i proto, že zboží doma u nás přestávají být nejlevnější, a tak se nám vyplatí i jet na dovolenou, protože 14 dní na dovolené třeba ve Španělsku nám může vyjít z hlediska potravin a návštěv restaurací levněji než stravování doma. Bez vstupu do EU bychom takový nárůst životní úrovně rozhodně nezažili, byl by podstatně pomalejší. Vstup do EU byl také výrazný impuls a pomohl nám se zapojit do globálních výrobních řetězců. EU nám také pomohla vyrovnat se šokem z ukrajinského konfliktu, protože přišli prostředky z EU z fondů. Poskytly státu prostředky, které pak mohla zpětně alokovat do ekonomiky. A díky takovéto finanční solidaritě v EU a evropským fondům, na které se složily všechny země EU, se mohou naše regiony rozvíjet.

20 let v EU. Podívejte se, jak probíhaly oslavy vstupu:

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme