Václav Klaus: Nevidím debatu o euru, jen výkřiky některých jedinců
Dvacet let v Evropské unii nepovažujeme za úspěšné období, říká Václav Klaus. Řekl to u příležitosti vydání své nové knihy s názvem O Evropě, 30 let polemiky. Knihu vydal jeho Institut Václava Klause a bývalý prezident ji veřejně uvedl před kamerami v tiskovém centru České tiskové kanceláře.
„Jen jsem vyslyšel většinový názor,“ glosuje Klaus fakt, že on byl v devadesátých letech premiérem, který podal přihlášku do Evropské unie, a zároveň byl prezidentem, který v roce 2003 podepsal společně s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou v řeckých Aténách přístupovou smlouvu do EU. Kdyby to mělo být podle jeho názoru, osobně by do Evropské unie nevstoupil, jak podotkl.
„Přístup do Evropské unie byl jenom jeden z mnoha faktorů, které v uplynulých dvaceti letech probíhaly. Ať už pozitivních, nebo negativních.“ Proto je podle něj „strašně těžké“ izolovat, co bylo přínosem nebo hrůzou a negativem našeho členství v Evropské unii.
Evropa za 20 let zahodila demokratické principy
Podle něj v posledních dvaceti letech došlo k „absolutnímu zelenému poblouznění Západu.“ Před vstupem Česka do EU to neexistovalo. Další důležitou novou skutečností je podle bývalého prezidenta masová migrace. A také „genderismus“ a „multikulturalismus“. Podle Václava Klause došlo k „radikálnímu oslabení demokracie.“ Toto všechno prý znemožňuje hodnotit vliv našeho členství v Evropské unii. „Jsem zděšen z triviálních hodnocení, která kolem sebe nepřetržitě slyšíme.“ Více o jeho názorech na Evropskou unii je prý možné se dočíst v jeho nové knize.
Když Česko před dvaceti lety vstupovalo do EU, bylo jedním z hlavních témat i přijetí jednotné měny euro. Jak bývalý prezident vnímá fakt, že Česko ani po dvaceti letech nepřijalo jednotnou evropskou měnu? „Už jsem před eurem varoval dávno předtím, než euro vzniklo,“ uvedl Klaus při prezentaci své knihy na dotaz newstream.cz. Už tehdy prý podle něj byla společná měna vhodná pouze pro entitu, která měla podobnou ekonomickou výkonnost.
„O tom jsme diskutovali už v polovině devadesátých let.“ Někteří účastníci těchto diskusí podle něj už tenkrát připouštěli, že Evropská unie není optimální jednotnou měnovou zónou. A že spojení jednotlivých měn nezpůsobí zrychlený růst? Tyto úvahy trvaly prý ještě v prvních letech po vzniku eura na přelomu tisíciletí. „Homogenizace Evropské unie nenastala ani po přijetí eura,“ zhodnotil Klaus.
Co říká bývalý prezident na současné oživlé debaty o přijetí eura, které se rozpoutaly v Česku? „U nás se nerozpoutala debata. Nejsem svědkem žádné debaty. Rozpoutaly se politické výkřiky některých jedinců z některých politických stran. To s diskusí o přijetí eura nemá absolutně nic společného.“
Téměř polovinu firemních úvěrů již banky poskytují v eurech a tento podíl nadále roste, půjčit si ve společné evropské měně je totiž levnější. Firmy si začínají navzájem platit eurem a začíná se hovořit o „eurizaci“ tuzemské ekonomiky.
Firmy se vyhýbají koruně. Polovina půjček už je v eurech
Money
Alarmující geopolitická rizika, populismus, kyberzločinnost a nezvládnutí transformace ekonomiky. To jsou podle ekonomických odborníků a šéfů tří největších tuzemských bank nejpalčivější rizika, kterým nyní čelí Česká republika. Opakovaně to zmínili v debatách odborné konference Mastercard Banka Roku a zazněla i obava z rizika znárodňování. Česko by mělo nyní intenzivně snižovat své zadlužení, smysluplně prioritizovat výdaje a maximálně podporovat vědu a vynálezy, upozornila Jana Matesová, bývalá expertka Světové banky.
Matesová: Česko není evropskou štikou, ale vyčkávajícím černým pasažérem
Leaders
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Mojmír Hampl: Důchody požírají třetinu státních výdajů. Příští vláda nesmí snížení valorizací rušit
Leaders
Vedl dvě důchodové komise, tu první v letech 2004 až 2005. Pro Vladimíra Bezděka je to dávnověk, v současnosti je předsedou představenstva investičního fondu Avant, jednoho z největších fondů pro kvalifikované investory na českém trhu. Jeho doménou jsou nyní investice do nemovitostí. Téma penzí se však táhne jeho profesní kariérou. Je členem poradního týmu nastupujícího prezidenta Petra Pavla. Podepíše Pavel nižší zvýšení důchodů, o kterém se už dva dny baví poslanci? Bezděk k tomu jistě řekne své. A co bude s českým penzijním systémem? „Vše směřuje k jedné státní důchodové dávce,“ říká trochu věštecky.
Vladimír Bezděk: Vše směřuje k rovnému důchodu. Každý penzista dostane stejně peněz
Leaders
V Evropské parlamentu jde o to, aby si vás ostatní všimli. Jedině tehdy, když si vás kolegové všimnou, vás začnou brát vážně, zdůrazňuje volební lídr TOP 09, trojka koaliční kandidátky SPOLU a europoslanec Luděk Niedermayer. Voličům chce nabídnout i postoje, za něž se netleská.
Niedermayer: Politika potřebuje otočit kormidlem. Směrem k větší odpovědnosti
Politika
Máme-li prosperovat, musíme se o to snažit ve společenství států, které je nám blízké. A EU vyznává hodnoty, na něž Češi slyší. Ve svém třetím období chci říkat věci jasně. Když uvidím, že je něco blbost, servítky si brát nebudu, říká lídr KDU-ČSL a čtyřka vládního bloku SPOLU Tomáš Zdechovský.
Zdechovský: Migraci v EU je třeba dát nějaký řád
Politika
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
