Lidé považují za nejlepšího porevolučního prezidenta i nadále Václava Havla. Druhý nejlepší je nově nynější prezident Petr Pavel, který od minulého hodnocení z letošního jara předstihl Václava Klause. Čtvrtou příčku obsadil Pavlův předchůdce Miloš Zeman. U současné hlavy státu lidé hodnotí pozitivně hlavně vystupování na veřejnosti a to, jak reprezentuje české zájmy v zahraničí. Při známkování jako ve škole by dostal horší dvojku. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila agentura STEM/MARK.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Případů, kdy se kvůli politikům krčilo právo v koutě, není v historii České republiky zrovna málo. Prezidentské abolice či milosti, ač nemusely být svou nespravedlností tak do očí bijící jako aktuální případ šéfa lánské obory, vyvolaly bouřlivé diskuse už v éře Václava Havla i Václava Klause. Hlavy státu ale nebyli jediní politici, kteří s právními mantinely nakládali podle vlastní libosti.
V Česku v prvním čtvrtletí přibylo 5799 firem, zhruba o 1000 víc než ve stejném období loňského roku. Vzniklo 10 312 podniků, meziročně o 1️⃣9️⃣ procent víc. Zaniklo 4513 firem, o tři procenta méně než před rokem. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Japonské akcie dnes 📈 posílily a jejich hlavní index Nikkei 225 poprvé v historii uzavřel obchodování nad psychologicky významnou hranicí 60.000 bodů. Za růstem stál optimismus ohledně firemních zisků, náladu na trhu podpořila i zpráva o novém návrhu na ukončení konfliktu na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters.
Ceny ropy zahájily týden dalším 📈 růstem. Trh reaguje na zprávy, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem nepostupují, zatímco Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Severomořská ropa Brent krátce po 8:30 středoevropského letního času vykazovala nárůst o více než dvě procenta a blížila se ke 108 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala téměř dvě procenta a nacházela se nad 96 dolary za barel.
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce 📈 zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Investice do jaderných zbraní se 📈 zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace, varují v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.
Někdejší americký prezident Barack Obama na síti X 👎 odsoudil případ střeleckého útoku na galavečeři s korespondenty Bílého domu, kde byl přítomen prezident Spojených států Donald Trump s dalšími členy vlády. Podle Obamy nemá násilí v demokracii místo.
Izraelské údery na jihu Libanonu si za dnešek vyžádaly 1️⃣4️⃣ mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
