Kalifornský guvernér Gavin Newsom tvrdí, že Donald Trump na něj kvůli možné prezidentské kandidatuře poslal ministerstvo spravedlnosti. Federální agenti podle něj obcházejí jeho okolí a hledají záminku k vyšetřování.
Newsom uvedl na síti X, že Trump nařídil, aby vůči němu a manželce Jennifer Newsomové zahájilo ministerstvo spravedlnosti vyšetřování. Demokrat Newsom tvrdí, že důvodem je to, že zvažuje ucházet se o křeslo prezidenta Spojených států.
Kvůli tweetům to prý není
„V posledních dnech federální agenti ťukají na dveře rodinných přátel a bývalých zaměstnanců. Ne kvůli tomu, že by našli zločin, ale jednoduše se nějaký snaží najít," řekl Newsom. Uvedl, že agenti prochází roky staré dokumenty a žádají předložení různých listin. „Donald Trump po mně nejde kvůli mým nepříjemným tweetům, ale kvůli tomu, že zvažuji kandidovat na prezidenta,“ uvedl.
Today, my wife & I joined Donald Trump’s hit list. He has directed his Department of Justice to investigate us. They have not found a crime - they are simply trying to find one.
He isn't coming after me because of mean tweets, but because I am considering running for President.… pic.twitter.com/tVYk3WUvO8
„Nejzkorumpovanější prezident v americké historii“
Newsom označil republikána Trumpa za nejzkorumpovanějšího prezidenta v americké historii. Dodal, že Spojené státy nepatří Trumpovi a že bude bojovat proti jeho bezpráví.
Trump s Newsomem se střetávají opakovaně. V minulosti se tak dělo mimo jiné kvůli Trumpově rozhodnutí vyslat Národní gardu do Los Angeles v souvislosti s protiimigračními raziemi či způsobu, jakým se Newsom vypořádal s lesními požáry v Kalifornii. Trump guvernéra také označil za člověka s nízkou inteligencí, když zmínil jeho dyslexii.
V Kalifornii se letos v říjnu budou konat guvernérské volby. Newsom, který je v úřadu druhé funkční období, se již o další mandát ucházet nemůže. Média proto dlouhodobě spekulují, že se bude ucházet o prezidentskou nominaci Demokratické strany pro volby v roce 2028. Newsom zatím uvádí, že možnost zvažuje.
Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj jsou ochotni udělat kroky k ukončení války. Průlom ale zatím nepřichází: Moskva trvá na územních požadavcích a odmítá ukrajinský návrh zastavit boje na současné linii.
EU rozšířila sankce proti Rusku o dalších 81 osob a subjektů. Nová opatření míří na vojensko-průmyslový komplex, stínovou flotilu, propagandisty i lidi spojené s pronásledováním Alexeje Navalného.
Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.
V Evropě probíhá ekonomická transformace, která sice přitahuje mnohem méně pozornosti veřejnosti než digitalizace, energetická politika nebo umělá inteligence, ale pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu kontinentu může být stejně důležitá. Jedná se o rostoucí problém nástupnictví v podnicích, tedy o mezigenerační transfer rodinných společností.
V mnoha evropských zemích tvoří rodinné firmy 60 až 90 procent všech společností a zaměstnávají značnou část pracovní síly. Tyto podniky jsou často hluboce zakořeněny v místních ekonomikách, průmyslových dodavatelských řetězcích a regionálních komunitách a jejich zánik může mít tvrdý dopad. Dnes však celá generace zakladatelů současně dosahuje důchodového věku a v příštím desetiletí bude třeba zajistit nástupnictví ve stovkách tisíc evropských podniků. Ve střední Evropě, kde dnešní struktura rodinných firem vznikla během několika málo let po roce 1990, je tento problém možná ještě citlivější.
video
Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda
Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.
Veřejné debaty se často soustředí na dědické daně, ale ty již nejsou takovou překážkou, jakou bývaly dříve. Většina evropských zemí zavedla velkorysé daňové úlevy, které jsou speciálně navrženy tak, aby usnadnily převody rodinných podniků. Francouzský režim Dutreil poskytuje 75procentní osvobození pro převody podniků, které splňují podmínky. Německo umožňuje za určitých podmínek úlevu ve výši 85 procent, nebo dokonce 100 procent. Belgie nabízí velmi příznivé regionální režimy a Itálie často osvobozuje převody rodinných podniků téměř úplně. Česká republika od roku 2014 nemá dědickou daň vůbec, v Polsku a Maďarsku sice existuje, ale i zde jsou rodinné transfery od ní téměř vždy osvobozeny.
Skutečnou výzvou tak nejsou dědické daně, ale absence nástupců, nedostatečné plánování a demografické stárnutí Evropy.
Děti často pokračovat nechtějí
Mnoho zakladatelů předpokládá, že jejich děti budou v podnikání přirozeně pokračovat. Příslušníci mladší generace se však často vydávají jinými profesními cestami nebo dávají přednost kariéře v oblasti technologií, financí, poradenství či u velkých korporací. Mnoho malých a středních podniků je také vysoce závislých na osobě zakladatele.
Daňové systémy jsou složité a špatná příprava může vést k významné daňové zátěži nebo správním sporům. Majitel často ztělesňuje vedení společnosti, vztahy se zákazníky, technickou odbornost, důvěru dodavatelů a bankovní kontakty. Nástupnictví tedy není pouhým transferem podílů, ale převodem celé sítě osobních vztahů a manažerských, finančních i obchodních znalostí.
ADAX Fond firemního nástupnictví SICAV uzavřel poslední hospodářský rok s vynikajícím zhodnocením pro své investory. Třída A od milionu korun dosáhla zhodnocení 15,45 procenta, třída C od 10 milionů korun vykázala zhodnocení 22,41 procenta. Fond rovněž významně navýšil objem aktiv. V následujícím období ADAX plánuje akvizice dalších společností.
Podnikatelé odkládají diskuse o odchodu do důchodu a převodu vlastnictví, protože se jedná o emocionálně náročné téma. V důsledku toho majitelé podniků často dosáhnou věku nástupnictví bez adekvátních struktur řízení, rozvoje managementu, akcionářských dohod nebo daňové přípravy. Nečekané onemocnění nebo úmrtí pak může vyvolat narušení provozu, rodinné konflikty, nebo dokonce kolaps jinak zdravé společnosti.
A konečně, generační transfer vytváří napětí v rodinách, které vlastní podniky. To může vyvolat tlak na likviditu, zejména pokud samotný podnik nemá dostatek hotovosti na odškodnění sourozenců, kteří se na řízení nepodílejí. Výsledkem je často nucený prodej, roztříštěnost vlastnictví nebo dlouhotrvající rodinné spory.
Firmy mohou mizet, i když jsou zdravé
Demografický vývoj tento problém ještě více prohlubuje. Populace Evropy rychle stárne, zatímco počet mladých podnikatelů v mnoha regionech klesá. Země jako Německo, Itálie, Rakousko a některé venkovské oblasti Francie a Španělska již čelí nedostatku potenciálních nástupců pro životaschopné malé a střední podniky. Ekonomové stále častěji varují, že mnoho ziskových podniků může zmizet nikoli proto, že jsou ekonomicky slabé, ale jednoduše proto, že se pro ně nenajde žádný nástupce.
Důsledky neúspěšného nástupnictví tak sahají daleko za hranice jednotlivých rodin. Jak EU, tak národní státy proto hledají různá řešení. Na evropské úrovni jde například o programy Interreg, pro poradenské služby a digitální nástupnické platformy je poskytován přístup k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (ERDF), překvapivě se zde angažuje i Erasmus a k dispozici je celá řada dalších, především regionálně orientovaných programů.
Podobné programy poskytují i národní vlády a velmi aktivní jsou také Eurochambres a mnoho národních obchodních a průmyslových komor. Stejně jako v jiných případech však tyto programy často trpí nižší efektivitou a administrativní náročností.
Naše Family Office učí rodiny pečovat o jejich bohatství, aniž by ztrácely vlastnická práva k majetku
V devadesátých letech budovala první základy novodobé české podnikatelské tradice, dnes vytváří struktury rodinného majetku, které by měly fungovat ještě za dvě stě let. Řeč je o první generaci českých podnikatelů. A té se už velmi aktuálně týkají otázky nástupnictví. Předávání majetku je přitom stále ještě opomíjeným a často zcela okrajovým tématem, které mnozí nechávají na poslední chvíli. Představou o vlastní nezranitelnosti a nesmrtelnosti totiž podle Martina Hanzlíka z MONECO Family Office jen tak něco neotřese.
Existuje však ještě jedno řešení, které se nebojím označit „profláknutým“ slovem tržní. Pokud nástupník neexistuje nebo na něm není v rodině shoda, případně pokud rodina ztrácí orientaci na trhu a při vedení firmy, specializované investiční fondy mohou nabídnout odkup podniku za dohodnutou cenu a zajistit jeho kontinuitu a další rozvoj.
Takové fondy aktivně vyhledávají a investují do firem, které jsou byznysově perspektivní, ale jejichž současní vlastníci potřebují efektivní pomoc s dalším technologickým a obchodním rozvojem, který odpovídá potřebám současného trhu, a nakonec také s nástupnictvím. Stávající majitelé mohou ještě po určitou dobu s fondy spolupracovat a na chodu firmy se podílet.
Drtivá většina firem s nástupnickým problémem tak nezaniká. Naopak se mohou dynamicky rozvíjet, udržet, či dokonce zvyšovat, zaměstnanost a přispívat k ekonomickému rozvoji regionu, ve kterém působí.
Autor je prezidentem ADAX, fondu firemního nástupnictví, a prezidentem Eurochambres.
Související
Karel Pučelík: Švýcaři odmítli populační strop. Dobře udělali
Praha schválila výstavbu nového školního kampusu v Dolních Měcholupech za 1,16 miliardy korun. Areál pro 1170 dětí a studentů nabídne mateřskou, základní i střední školu a má ulevit přetíženým kapacitám v rychle rostoucí části metropole.
V pražských Dolních Měcholupech vznikne nový školní areál, kde bude mateřská, základní i střední škola s celkovou kapacitou 1170 žáků. Areál bude koncipován jako vzdělávací kampus, který nabídne mimo jiné venkovní učebny, sportoviště nebo jídelny. Projekt za zhruba 1,16 miliardy korun bez DPH schválili pražští radní. S výstavbou by mohli dělníci začít na začátku příštího roku.
Dolní Měcholupy, které jsou na jihovýchodě hlavního města, patří mezi nejmenší městské části Prahy. Žije zde zhruba 4100 obyvatel. Jsou v městském obvodu Prahy 10 a ve správním obvodu Prahy 15.
Podle města má investice dlouhodobě posílit kapacity školství v rychle se rozvíjející části metropole, kde už nyní dochází k rostoucímu tlaku na místa ve školkách i základních školách. Areál má zajistit dostupnost vzdělávání pro místní obyvatele i spádové oblasti Prahy 10.
Nový kampus má zahrnovat pavilony jednotlivých stupňů škol, přičemž mateřská škola nabídne čtyři třídy pro 120 dětí, základní škola 27 tříd pro 810 žáků a střední škola osm tříd pro 240 studentů. Areál dále nabídne i venkovní učebny, sportoviště, jídelny, tělocvičny i další zázemí. Budovy budou bezbariérové.
Nedostatek kapacit ve školách je v Praze dlouhodobým problémem, který se týká jak okrajových městských částí, tak širšího centra metropole. Souvisí zejména s rostoucí bytovou výstavbou a zvyšujícím se počtem obyvatel, který vytváří tlak na školská zařízení.
Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku
Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.
Výrazným problémem je zejména nedostatek míst na středních školách, především gymnáziích, kde dlouhodobě počet uchazečů převyšuje nabídku volných kapacit. Situaci navíc zhoršuje i dojíždění studentů ze Středočeského kraje, které kapacity pražských škol dále zatěžuje. Město kromě výstavby nových škol řeší situaci také rozšiřováním stávajících zařízení, přístavbami a modernizací areálů.
Základní školy zřizují městské části, na starosti mají také mateřské školy. Pražský magistrát pak zřizuje střední, vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Po desetiletí příprav začala na Albertově výstavba prvního vědeckého centra století
