Vítězství konzervativce Nawrockého je studenou sprchou pro premiéra Tuska
Liberálové si od prezidentských voleb slibovali osvobození snah o výraznější reformy, ale vítězství konzervativního kandidáta Karola Nawrockého slibuje spíše pokračování paralyzované vlády Donalda Tuska. Co se v Polsku změní a co nikoliv?
Polsko má za sebou bouřlivou noc, která pro liberálnější vládní tábor skončila hořce. Ačkoli se kandidát Občanské platformy a primátor Varšavy Rafał Trzaskowski po zveřejnění prvního exit pollu prohlásil za vítěze, vítězství mu nakonec proklouzlo mezi prsty a těsně vyhrál kandidát konzervativního opozičního uskupení Právo a spravedlnost Karol Nawrocki.
Výsledek je studenou sprchou zejména pro premiéra Donalda Tuska, protože to znamená, že ho čekají stejné - ne-li i výrazně větší - problémy, jak musí řešit s nynějším prezidentem Andrzejem Dudou, taktéž konzervativcem. Cesty k prosazení výraznějších reforem se povětšinou liberálně laděnému kabinetu velmi zužují.
Co vlastně o budoucím prezidentovi víme? Ve vrcholné politice je dvaačtyřicetiletý historik nováčkem, nikdy nezastával žádnou výraznější volenou funkci. Veřejnosti je Karol Nawrocki znám jako ředitel Ústavu národní paměti, což je něco jako polská varianta ÚSTR, takže s politikou přece jen nějakou zkušenost má.
Každopádně ale je Nawrocki člověk „zvenčí“, který umí využít nynější nálady namířené proti establishmentu a elitám. Nawrocki tak je jakýmsi „trumpovským“ kandidátem, americký prezident ho už dokonce letos přijal v Bílém domě, aniž by byl vůbec někam zvolen.
Prázdná hesla, okázalá gesta, hra se strachem. Vypadá to, že volební kampaň nabídne padesát odstínů populismu. Moc seriózních témat jsme se zatím nedočkali, a pokud ano, hrají jen vedlejší roli.
Karel Pučelík: Dobrá kampaň aneb Populismus s lidskou tváří
Názory
Proti Rusku, ale ne pro Ukrajinu
Přesto nelze reálně očekávat, že se polská politika v následujících měsících nějak výrazně změní. Minimálně ne v zahraniční politice, ve které bude mít nadále hlavní slovo Tuskova vláda. Navíc v Polsku vesměs existuje konsenzus, že je třeba postupovat proti Rusku důsledně. Pro konzervativce to ale neznamená, že je nutné podporovat Ukrajinu jako takovou, a tak se staví rezervovaně k její integraci do západních struktur. Samotný Nawrocki se nechal slyšet, že je „zklamaný prezidentem Zelenským v mnoha ohledech“. Nebude tedy překvapením, pokud prezident bude tu a tam okopávat kotníky Zelenskému nebo zástupcům Evropské unie, a dost možná bude navazovat vztahy se svými názorově blízkými spojenci v Maďarsku nebo na Slovensku.
To všechno může vyústit v oslabenou pozici Polské vlády u jednacího stolu v Bruselu, které se dosud Tusk jako protřelý politik se zkušenostmi z evropských institucí těšil. Ovšem aby prezident vychýlil státní aparát směrem k orbánovskému stylu, na to mu pravomoce stačit nebudou.
Společnost UDI Group staví v šesti zemích světa. Kromě Česka a Polska také v Maďarsku a v Srbsku. Poněkud pro českou firmu netradičně i v Panamě a v Kostarice. Může tedy srovnávat podmínky pro výstavbu v jednotlivých zemích. Česko z tohoto srovnání vychází nejhůře.
V Polsku jsme získali stavební povolení do šesti týdnů, říká Marcela Fialková
Reality
Reformy budou muset počkat
Mnohem větší problémy bude Nawrocki působit na domácí scéně, přičemž velmi oslabí pozici Donalda Tuska a jeho vlády. Premiér doufal, že se mu po zvolení liberálního kandidáta konečně podaří prosadit důležité reformy – včetně řešení chaotického a kontroverzního stavu justice nebo velmi konzervativní potratové politiky, což se za necelé dva roky působení nové vlády dosud nepovedlo.
Prezident totiž má silné právo veta, se kterým Duda hojně operoval. Sejm (neboli dolní komora parlamentu) potřebuje tři pětiny hlasů, aby jej přehlasoval – tedy 276 poslanců z 460, což není jednoduchý úkol, protože vláda disponuje 248 hlasy. Nawrocki navíc určitě nastoupí s novým elánem a posilněn čerstvým mandátem, takže jistě na Dudův příklad naváže, a to dost možná ještě autoritativnějším způsobem. Ostatně Duda je založením spíše diplomat, Nawrocki je skutečný trumpovský populista.
„Tusk ví, co je v sázce, a že pokud Nawrocki vyhraje, bude mít na příštích pár let vládu ‚chromé kachny‘. A bude to horší než s Dudou, protože Nawrocki nastoupí s novým mandátem, který v podstatě získal v referendu o vládě," uvedl ještě oznámením výsledků druhého kola pro The Guardian politolog Aleks Szczerbiak, který vyučuje politologii východní a střední Evropy na britské Univerzitě v Sussexu.
Otázkou je, jak se situace bude vyvíjet v příštích měsíc Právo a Spravedlnost se sice zavazuje, že začne pracovat na shození vlády, ale faktickou sílu k tomu v rukou netřímá. K tomu by se musel propůjčit někdo ze členů vládní koalice. A přestože je koalice poměrně široká a lze čekat, že třeba sebevědomí konzervativnějších lidovců poskočí, nyní se takový rušivý element nenabízí.
Řešením tak nakonec možná budou až parlamentní volby v roce 2027, kdy se znovu rozdají karty. Prezidentské volby ukázaly, že zejména mladí lidé odevzdávali své hlasy protestním a antisystémovým kandidátům a přáli si změnu (vedle krajně pravicových figur to byl i levicový Adrian Zandberg). Ohrozí tyto nálady nynější zabetonovaný duopol Tuska a Kaczyńského?
