Třicet dva let se Jan Tuna, publicista a influencer, věnuje rozkrývání kauz, které se týkají mnoha lidí. Naposledy veřejné mínění nadzvedla kauza KFC, kdy franšízový řetězec zpracovával prošlé maso. Jan Tuna má řadu nepřátel, ale jak řekl moderátorce Evě Čerešňákové v pořadu Eva Talks, většinou mají problém protistrany.

Když někomu šlápnete na kuří oko, na něco poukazujete, různé formy zastrašování, předžalobní výzvy a podobně jsou běžné. Všichni to prostě zkouší, někteří podají i žalobu a pak se táhne soud, říká Jan Tuna v rozhovoru VIP Eva Talks. „A za těch skoro dvaatřicet let, co tuhle práci dělám, jsem zažil spoustu předžalobních výzev, dost žalob, ale nikdy to nikdo nevyhrál,“ dodává publicista.

Jan Tuna zveřejnil reportáže o údajném falšování trvanlivosti masa v restauracích KFC, provozovaných společností AmRest. V důsledku těchto reportáží následovaly kontroly Státní veterinární správy, které potvrdily, že v některých pobočkách KFC se prodávalo maso s prošlou trvanlivostí nebo bylo nesprávně rozmrazováno. V Česku AmRest kromě KFC provozuje i další franšízy, jako Burger King, Pizza Hut či Starbucks. 

Poslali drahé právníky

Nepříjemné chvíle zažil Tuna i ve své poslední kauze KFC, zejména s Pavlem Škvárou, ředitelem globálního rozvoje a bývalým jednatelem AmRestu. „Na něj jsme náhodou narazili v centrále KFC v Praze–Jinonicích. Odmítl se představit a vyhazoval nás. My jsme to natočili – všechno točím, protože samozřejmě když to nenatočíte, všichni si vymýšlejí své pohádky o tom, jak jste jim tam pronikli a podobně. Poslal na nás známou a drahou pražskou advokátní kancelář, vyhrožoval, že to nesmíme zveřejnit. Já mu odepsal, že v žádném případě. Žádný soud jsme nikdy neprohráli,“ prohlásil novinář.

Protistrany o něm často roznášejí pomluvy, že jej někdo platí, nebo si naopak chtějí jeho mlčení koupit – a často za velké peníze. „Ale u mě se obecně ví, český mediální rybníček je malý, že mě nikdo neuplatí,“ říká Tuna.

Nebylo to jednou a dost

Kauza KFC nebyla podle publicisty zdaleka jen jednorázovým pochybením zaměstnance. „Určitě to není pochybení několika pár jednotlivců. Dělo se to dlouhodobě, dlouhá léta a na mnoha místech. V žádném případě neříkám, že úplně všude a že to dělají úplně všichni a úplně každý den, ale systém je propracovaný, ví se o něm obecně ve firmě a podle svědectví, která máme, o tom ví i nejvyšší vedení,“ popisuje Tuna. 

Ne všichni lidé se na tom ale chtěli podílet. „Dokonce máme svědectví, že někteří zaměstnanci, kteří si naivně mysleli,  že se to podaří změnit, když budou informovat svého regionálního manažera  Konkrétně jedna pokladní, která opravdu s tím nechtěla mít nic společného, mu psala mail a on jí děkoval a slíbil jí, že si to něco udělá. Ale nic se nezměnilo,“ líčí Tuna.

Jak se novinář ke kauze vůbec dostal? „Nejprve jsem tomu nechtěl věřit, že je to možné. Téma mi přišlo od dnes už bývalého kuchaře z Jablonce nad Nisou, to je hned v prvním dílu. Říkal jsem si, to není možné, nebo to je prostě náhoda v jedné pobočce,“ říká Tuna. Po těchto zprávách se také dozvěděl, že stejná „praxe“ byla v Dánsku, kde se to dělo systémově, až dánské pobočce americká mateřská firma sebrala licenci. 

Nic by si nevydělali

„Tak jsem si řekl, aha, asi to nebude nebude úplný nesmysl. A začal jsem se tomu věnovat, ale netušil jsem, že to bude v takovéhle míře. Paradox je v tom, že mají na papíře extrémně přísná pravidla, která ale skoro nikdo nedodržuje. Je to taková Potěmkinova vesnice. A kdyby je dodržovali, tak by si skoro nic nevydělali,“ líčí Tuna.

Zaměstnanci totiž mají dvě části platu, fixní a odměny. „Odměny jsou podle toho, kolik se odepíše nebo se neodepíše. Takže se maso neodepisovalo, prodávalo se zákazníkům, nebo možná ještě prodává protože nám stále lidé píší, že mají zdravotní problémy, i teď po té kauze, když se to ví a střídají se tam kontroly. A máme stovky svědectví o tom, že lidé ve firmě  dříve či později skončili, když se na tom odmítli podílet,“ uvedl Tuna.

Co dalšího Jan Tuna prozradil: 

• Co se dál dělo kolem KFC?
• Jakou kariéru by dělal Jan Tuna, kdyby nešel už na vysoké škole do rádia?
• Jací jsou jeho rodiče?
• V čem mají Češi výhody a nevýhody?
• Kdo se s ním soudil a o kolik peněz?
• Jak prožÍval minulé Zrádce a jak sleduje ty současné? 
• Jsou ženy nebezpečnější manipulátorky? 

Odpovědi na tyto otázky a mnohem více se dozvíte v pořadu VIP Eva Talks. 

video

Není nic lepšího než sport, to vám řekne každý psychiatr, říká Olga Menzelová

Enjoy

V aktuálním dílu VIP Eva Talks přivítala moderátorka Eva Čerešňáková producentku a maminku tří dětí Olgu Menzelovou. „Čas je můj věčný problém. Měla bych být organizovaná, a někdy mám pocit, že toho stihnu. Reálný čas je ale proti mně. Někdy prostě zapomenu, jak utíká. Takže to je takový můj věčný problém,“ říká Olga.

nos

Přečíst článek

Stříbro prožívá jeden z nejvýraznějších růstů v moderní historii. Podle analytiků, které cituje server CNBC, dosáhly jeho ceny v roce 2025 rekordních úrovní a trend má pokračovat, přestože se trh potýká s výrazným nedostatkem kovu.

V polovině října vystoupala cena stříbra na historických 54,47 dolaru za trojskou unci, tedy zhruba 1132 korun, což představuje meziroční růst o 71 procent. Po mírné korekci se ceny znovu vydaly vzhůru, a to navzdory slabým dodávkám ze světových trhů, uvádí CNBC. Za současným růstem pak stojí kombinace nízké nabídky, silné poptávky Indie, průmyslových potřeb a celních bariér.

Indie, největší spotřebitel stříbra na světě, používá ročně kolem čtyř tisíc tun kovu. Letos poptávku dále zvýšila kombinace dobré úrody, konce monzunu a svátku Diwali, kdy stříbro tradičně slouží jako uchovatel hodnoty. Ceny v zemi v říjnu vzrostly až na rekordních 170 415 rupií za kilogram, tedy o 85 procent od začátku roku.

Problémem je však dostupnost kovu. Až 80 procent indické spotřeby se dováží, přičemž londýnské zásobníky – historicky klíčové pro světový trh – se rychle vyprazdňují. Zatímco v roce 2022 obsahovaly přes 31 tisíc tun stříbra, letos na jaře klesly zásoby o třetinu. 

Elektromobily budou potřebovat více stříbra

Navíc snížení těžby v Latinské Americe, dlouhodobý pokles produkce a rostoucí průmyslová spotřeba vytvářejí strukturální deficit. Jak upozorňují analytici, moderní technologie jsou na stříbře stále závislejší – od solárních panelů přes fotovoltaiku až po elektromobily. Standardní elektromobil dnes obsahuje 25–50 gramů stříbra, ale plánované solid-state baterie mohou jeho potřebu zvýšit až na 1 kilogram na vozidlo.

Podle expertů proto stříbro symbolicky stojí na pomezí drahého a průmyslového kovu. A právě tento dvojí charakter, spolu s technologickou revolucí a slabou nabídkou, může jeho cenu držet na vysokých úrovních i v následujících letech.

Tadeáš Silovský: Kryptoměny zastínila umělá inteligence, ESG zase geopolitika. Češi se stále více zajímají o DIP

Money

Čeští investoři zůstali i v době poklesů způsobených americkou celní politikou nebo geopolitickou situací klidní, žádné velké prodeje portfolií se nekonaly. A nepanikaří ani ve chvílích, kdy koruna posiluje a klesá vyjádření výnosu u eurových a dolarových investic. Říká to Tadeáš Silovský z Portu, který zároveň dodává, že ti pokročilejší se jen začínají ptát na možné prasknutí technologické bubliny. 

Klára Sýkora (Sudová)

Přečíst článek