Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun, po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů.

Rozpočtové příjmy se zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele, které začne platit v příštím roce, řekl Stanjura. V původním návrhu je ministerstvo nezahrnulo, protože zákon začal platit až v září. Ministerstvo podle něj také proti prvnímu návrhu zvýšilo očekávané příjmy z Evropské unie.

Schodek by se měl příští rok prohloubit z 241 miliard korun plánovaných pro letošní rok. K vyššímu schodku podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí přispěje návratná půjčka na stavbu jaderných bloků elektrárny v Dukovanech a vyšší výdaje na obranu.

Na investice by z národních zdrojů mělo jít 186 miliard korun, což je podle Stanjury dosud nejvyšší částka. Připomněl, že v roce 2021, kdy končila předchozí vláda hnutí ANO a sociální demokracie, byly národní investiční výdaje 103 miliard korun. V příštím roce by mělo jít dalších 86 miliard korun na investice z evropských zdrojů.

Evropa gratuluje Moldavsku. Zvolili jste si demokracii navzdory tlaku Ruska, zní od politiků

Politika

Moldavané si zvolili demokracii a budoucnost v Evropě navzdory tlaku Ruska, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa v reakci na výsledek tamních voleb. Podporu Moldavsku po nedělních volbách, v nichž zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS), již vyjádřili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron či polský premiér Donald Tusk.

ČTK

Přečíst článek

Nejvíce si polepšilo ministerstvo dopravy

Proti původnímu návrhu ministerstva financí si nejvíc polepšilo ministerstvo dopravy, které získalo dodatečných 22 miliard korun, z toho deset miliard korun z evropských zdrojů. Výdaje ministerstva školství se zvýšily o 5,3 miliardy korun, většina z toho půjde na vysoké školy. Ministerstvo práce a sociálních věcí získalo navíc 3,4 miliardy korun, zejména na projekty z Národního plánu obnovy a na platy zaměstnanců úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení. Ministerstvo pro místní rozvoj získalo navíc 1,8 miliardy korun na podporu bydlení a digitalizaci stavebního řízení.

Vláda do dnešní půlnoci musí návrh rozpočtu odeslat do Sněmovny. Poslanci se jím ale budou zbývat až v novém složení po víkendových volbách. Opoziční hnutí ANO už dalo najevo, že v případě volebního vítězství bude chtít vrátit rozpočet vládě k přepracování. V takovém případě by Česko pravděpodobně zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu.

Podrobné výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí potvrzují, že míra úspor domácností zůstává i nadále vysoká a že firmy se do investic příliš nehrnou.

Pokud jde o domácnosti, tak je vidět, že se jejich reálná finanční situace zlepšuje, ale nikoliv tak dramaticky, jak by odpovídalo vývoji průměrných mezd.

Ve skutečnosti se reálný příjem na hlavu zvýšil meziročně jen o 0,3 procenta.

Současně i nadále – už vlastně od covidu – platí, že si domácnosti jako celek odkládají vyšší poměrnou část příjmů stranou ve formě úspor. Jde samozřejmě o tu část domácností, která je schopna úspory vůbec vytvářet.

Zatímco před covidem to bylo asi 12 procent příjmů, nyní se míra úspor pohybuje nad hranicí 18 procent.

Má to nejspíš dvě vysvětlení. Tím prvním je obava z budoucnosti, která motivuje k vyšším úsporám na horší časy, tím druhým pak přesvědčení, že doba výhodných velkých nákupů ještě nenastala.

Tu druhou variantu ostatně potvrzují i pravidelné měsíční průzkumy důvěry spotřebitelů.

Nepřekvapivá a zároveň i nepříznivá je nižší míra investic firem. Je vidět, že se jim v nejistých dobách příliš investovat nechce.

Je to vlastně už trend, protože navzdory vysokým investicím do různých energetických a „zelených“ projektů podnikové investice v poměru k přidané hodnotě klesají a tím i snižují budoucí potenciál české ekonomiky.

Současně firmám klesá i ziskovost z důvodu rostoucích mzdových nákladů. Míra zisku je sice nad evropským průměrem, nicméně se dál snižuje.

Celkově jsou dnešní data nepřekvapivá, protože potvrzují už dříve známé trendy. Ten první ukazuje, jak omezenou vypovídací schopnost má průměrná mzda. Tím druhým je stále přetrvávající nadprůměrná míra úspor domácností a třetí pak obezřetnost firem k investicím. Dnes zveřejněná data nijak nemění výhled české ekonomiky, která v letošním roce poroste o více než dvě procenta.

Cena zlata překonala další rekord a míří k 4000 dolarům za unci

Trhy

Cena zlata se vyšplhala na další rekordní maximum a přiblížila se k hranici 3900 dolarů (zhruba 80 800 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z možného omezení chodu federální vlády Spojených států v případě, že se tamní politici nedohodnou na jeho dalším financování.

ČTK

Přečíst článek