Reklama

Koalice se dohodla na dani z mimořádných zisků i za letošek. Burza reaguje prudkým poklesem

Šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka
ČTK

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.

Reklama

Rozhodlo o tom jednání K5 (lídrů pětikoaličních stran). Předpokládám a věřím, že pokud takto postupují i jiné státy Evropské unie a pokud takto budeme postupovat i my, tak je to věc, která je samozřejmě dobře prokonzultovaná s právníky, kteří rozumějí problematice mnohem více než já. Pokud tito lidé řeknou ´ano, je možné to aplikovat´, tak já jsem připraven to v hlasování podpořit," řekl novinářům o dani z mimořádných zisků za rok 2022 Jurečka.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob novinářům řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.

Ministr financí Zbyněk Stanjura.

Sněmovna schválila navýšení schodku státního rozpočtu. Bude až 375 miliard

Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.

Přečíst článek

Chystaná daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.

Burza reagovala propadem

Pražská burza po oznámení, že se koalice dohodla na dani z mimořádných zisků i za rok 2022, začala prudce klesat. Index PX byl kolem 11:00 níže o 2,59 procenta na 1137,70 bodu. Cenné papíry energetické společnosti ČEZ odepisovaly téměř šest procent a Erste Bank a Komerční banka kolem tří procent. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Reklama

"S vysokou pravděpodobností právě na toto rozhodnutí a komentáře politiků reagují dnes poklesem akcie ČEZ," uvedl server Patria.cz. Podle analytika Jana Rašky z Fio banky vzniká nejistota i co se týče výhledu zisku na letošní rok, dosavadní prognóza očištěného čistého zisku stanovená managementem ČEZ do rozmezí 60 až 65 miliardy korun je podle něj v ohrožení.

ČEZ, ilustrační foto

Spěch před zavedením cenového stropu? Innogy i ČEZ opět zdražují ceníky pro nové klienty

Někteří dodavatelé energií opět zdražili ceníky pro nové zákazníky. Nové ceny jsou přitom nad vládou schváleným cenovým stropem platným od ledna 2023, zákazníci by je tak platili pouze do konce letošního roku. Od listopadu se navíc má zastropování cen promítat do výše záloh. Mezi firmami, které zdražily ceníky pro nové zákazníky, je třeba innogy nebo ČEZ.

Přečíst článek

Dolů ho táhly akcie firem, kterých by se zdanění mělo týkat. Cenné papíry energetické společnosti ČEZ odepisovaly téměř šest procent a Erste Bank a Komerční banka kolem tří procent. Vyplývá to z údajů burzovního webu.

Stanjura schytal kritiku

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sklidil kritiku za to, že s výnosem z daně počítá v navrhovaném rozpočtu na příští rok, i když zákon není ještě schválený a při projednávání se může nastavení změnit. Zavedení takzvané windfall tax tento týden kritizovala Hospodářská komora ČR. Podle ní se zhorší předvídatelnost daňového systému. To může vést firmy ke zdražení i odradit zahraniční investory, uvedla komora.

Úřad práce, ilustrační foto

Dalibor Martínek: Už to začíná. Průmyslové podniky propouštějí první lidi. Přichází čas vlků

Jako první vlaštovka vyletěl s podzimem do povětří Jiří Hlavatý. Majitel Juty a bývalý senátor. Jeho společnost vyrábí z umělé hmoty vlákna a koberce. V českých žebříčcích je řazený mezi miliardáře. Z jeho fabrik odejde pět procent zaměstnanců. Přišel o ruský trh, navíc jsou tu drahé energie.

Přečíst článek

Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že jednání budou ještě pokračovat. Uvedl, že by měl k případné retroaktivitě výhrady.

Lukáš Kovanda: Krabička cigaret za 125 korun je české vládě málo. V Polsku je přitom o třetinu levnější

Zvýší vláda výrazně daně z cigaret? Lidé v Česku utrácejí za tabák rekordních 120 miliard ročně, dají za něj v rámci EU skoro největší část svých výdajů, v Polsku je krabička o 45 Kč levnější.

Přečíst článek

O tom, že by daň platila i pro letošek, informovala v úterý večer na Twitteru Richterová. Podle ní uplatnění i na rok 2022 žádali i ekonomové. „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit," uvedla na Twitteru.

Po informaci následovaly právě výhrady na retroaktivitu. „Samozřejmě, vše je zatím stále návrh a finální podoba bude známa, až vše projedná Poslanecká sněmovna a Senát. Jako u každé legislativy," uvedla pak místopředsedkyně sněmovny.

Německo odebere výrobcům elektřiny 90 procent zisků

Německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků, a to zpětně od března letošního roku. Uvedl to server deníku Tagesspiegel, který získal návrh ministerstva hospodářství.

Z takto získaných peněz chce vláda kancléře Olafa Scholze dotovat ceny elektřiny. Kabinet by podle zmíněného dokumentu měl o návrhu jednat 18. listopadu, aby ho mohl Spolkový sněm na začátku prosince schválit.

Reklama

Související

Energetickou krizi už ustojíme. Letos nastane čas na změnu sazeb DPH, dotáhnutí důchodové reformy a snížení deficitu, míní premiér Fiala

Premiér Fiala: Energetickou krizi už ustojíme. Nastal čas na změnu DPH, finiš důchodové reformy a snížení deficitu

Přečíst článek
Chystané změny DPH zdraží léky

Lukáš Kovanda: Chystané změny DPH zdraží lidem vodu i léky. Na daňové rošádě vydělají obchodníci a stát

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme