Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stát si chce vzít tři pětiny zisku šesti největších bank v Česku

Komerční banka
Dušan Kütner / Newstream
 ČTK

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

Reklama

Vyměřovací základna pro banky má být z let 2018 až 2021, která se zprůměruje, a přidá se dvacet procent navíc. Vstupním parametrem pro toho, kdo se stane plátcem daně, bude čistý úrokový výnos nad šest miliard korun v roce 2021. Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci ve čtvrtek odpoledne.

peníze, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Zisk bank není mimořádný, jen se rychle vrací na normál

Ziskovost bank není mimořádná, je nižší než kdykoli v období let 2008 až 2019. Pouze se mimořádně rychle vrací rychle do normálu, komentuje čerstvou statistiku České národní banky hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Vláda uvažuje o tom, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu. Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií.

Pro pravicovou vládu jde o výjimečný krok, žijeme však ve výjimečné době," řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Z krátkodobého pohledu je podle něj zavedení mimořádné daně u bank efektivním řešením, jak získat další zdroje v těžkých časech. Z dlouhodobějšího hlediska může vést zavedení mimořádného zdanění k horšímu vnímání lokálního podnikatelského prostředí. Toto zdanění se ani nepromítne do strukturálního deficitu, který je třeba snížit, dodal.

Reklama

V hledáčku jsou i energetické firmy a rafinérie

Stanjura dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinerií. Příští rok by podle dřívějších informací mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun. U energetických firem a rafinerií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky.

ČSOB

Lukáš Kovanda: Zdanění bank už není „válečnou” daní, ale reakcí na nevstřícnost vůči klientům

Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.

Přečíst článek

ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a přinesla by státu až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB).

Zisky díky politice ČNB

Sektor bankovnictví byl do návrhu připravené daně z mimořádných zisků zahrnut z důvodu vysoké ziskovosti sektoru nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Těchto vysokých zisků banky aktuálně dosahují v důsledku opakovaně zvýšené základní úrokové sazby ČNB, což jim výhodně úročí prostředky uložené u centrální banky, zatímco toto výhodné úročení nepromítají do bankovních produktů, které nabízejí svým klientům," reagovalo tehdy ministerstvo financí.

Petr Fiala, premiér

Vláda schválila cenový strop pro domácnosti či firmy připojené na nízké napětí

Vláda svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu.

Přečíst článek

„Naopak tuto zvýšenou základní sazbu ČNB propisují do rostoucích úrokových sazeb u hypotečních, podnikatelských či spotřebitelských úvěrů domácností a firem,“ dodal rezort.

Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu korun více než na konci roku.

Reklama

Související

Ivan Bartoš, předseda Pirátů

Lukáš Kovanda: Piráti trvají na mimořádné dani už za letošek. Hrozí propad akcií ČEZ i bank a miliardy ztrát akcionářů

Přečíst článek
ČSOB

Lukáš Kovanda: Zdanění bank už není „válečnou” daní, ale reakcí na nevstřícnost vůči klientům

Přečíst článek
Premiér Petr Fiala a ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela.

Lukáš Kovanda: Změny v balíčku jsou promarněnou příležitostí. Vláda neměla ustupovat ani o píď

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme