Zajímá nás
Extra daň vedle bank zaplatí i petrolejáři, těžaři a energetici
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Stanjura návrh představil Schillerové
Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Návrh představil i stínové ministryni financí hnutí ANO Aleně Schillerové, která ho chce nejprve prostudovat.
Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun. Dopad daně proti vysokým cenám energií v uvedených letech očekává celkově „rozpočtově neutrální“.
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a Stanjurova předchůdkyně v čele ministerstva Schillerová se s ministrem sešla, aby jí návrh daně představil. „Myslím si, že jsem dostala na spoustu otázek odpovědi,“ řekla.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Stát si chce vzít tři pětiny zisku šesti největších bank v Česku
Politika
Protože však návrh viděla poprvé, potřebuje ho nejprve prostudovat, a to v řádu dnů. Poté sdělí Stanjurovi nejen své připomínky, ale i způsob, jak by se mohl návrh ve Sněmovně projednávat. Zda půjde o nový zákon, nebo o pozměňovací návrh k už projednávané předloze. „Ocenila jsem tu schůzku, kdy pan ministr přišel a prezentoval zákon z dílny ministerstva financí pod jeho vedením,“ dodala.
Ve Sněmovně je před druhým čtením balík daňových změn, který kromě jiného zvyšuje práh pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty na dva miliony korun. Zasahuje i do dalších zákonů, včetně zákona o daních z příjmů. Jednou z možností je, že by poslanci vložili vládní návrh právě do něj jako pozměňovací návrh. Nejbližší řádná schůze Sněmovny začne příští týden.
Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, už příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr. Návrh je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.
Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Lukáš Kovanda: Zdanění bank už není „válečnou” daní, ale reakcí na nevstřícnost vůči klientům
Názory
„Válka na Ukrajině generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ uvedl Stanjura.
V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat.
„Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.
Česká bankovní asociace (ČBA) se s aktuálním návrhem ministerstva financí na zavedení daně z mimořádných zisků seznámila teprve před několika minutami. Návrh v tuto chvíli analyzujeme. Už teď lze ale předpokládat, že mimořádné zdanění bude mít dopad na hodnocení České republiky investory. Stále platí, že banky nabízejí vládě konkrétní investice ve výši minimálně 50 miliard korun, uvádí ve zprávě Česká bankovní asociace (ČNB). 
Víme o tom pár minut, poškodí to celou zemi. Banky kritizují mimořádné daně
Money
Přinese daň do rozpočtu 85 miliard?
Experti příliš nevěří tomu, že se díky dani z mimořádných zisků, kterou představilo ministerstvo financí, podaří vybrat příští rok do rozpočtu 85 miliard korun. MF navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
„Pozastavil bych se především nad částkou 85 miliard korun, které chce vybrat vláda za rok 2023. Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že bude výběr mimořádné daně složitější. Některé bankovní domy mají sídlo v zahraničí, kde budou dělat maximum pro to, aby snížily základ pro výpočet daně,“ řekl analytik XTB Štěpán Hájek. Je to podle něj možné přes různé konzultační objednávky nebo zvýšení úroků na spořicích účtech. „Nesmíme také zapomenout, že zhoršujeme pro podobné firmy prostředí pro podnikání v tuzemské ekonomice,“ dodal.
Daňový expert PwC ČR Tomáš Hajdušek je skeptický, zda se podaří představené parametry a cíle této daně jasně a srozumitelně přepsat do zákona. Bude to podle něj muset vyjít „na první pokus“ a prakticky bez standardního připomínkového řízení. Další otázkou je, zda se podle takto napsaného zákona opravdu podaří vybrat 85 miliard korun ročně. „Osobně si myslím, že se mohlo postupovat třeba cestou dočasného progresivního zdanění všech právnických osob. Především ale doufám, že se u této daně vyhneme nějakým dlouholetým daňovým sporům, které by musely řešit soudy,“ dodal.
Vláda v Berlíně očekává, že německá ekonomika se kvůli energetické krizi, rostoucím cenám a omezeným dodávkám příští rok propadne do recese a vykáže pokles o 0,4 procenta. S odvoláním na informované zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva hospodářství v reakci sdělil, že ministr Robert Habeck zveřejní aktualizované údaje příští týden.
Berlín očekává, že energetická krize pošle německou ekonomiku do recese
Politika
Stanjura: Bankovní sektor má rekordní ziskovost
Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení.
„My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ upozornil Stanjura.
Evropská komise doporučila členským zemím EU určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy. Některé země v čele s Itálií a Španělskem tak podle MF už učinily a například Německo, Rakousko či Belgie zavedení daně aktivně připravují. Mimořádné daně jsou uvalovány na energetický průmysl a odvětví ropy a zemního plynu, v některých státech platí i pro bankovní sektor.
