Chtěl vyhrotit konflikt s KLDR, rozhodl soud. Exprezidentovi Jun Sok-jolovi uložil třicetiletý trest
Drony nad Pchjongjangem, propaganda a údajná snaha vyvolat krizi s KLDR. Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol dostal v dalším procesu 30 let vězení.
Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem. Jejím cílem podle soudu bylo zvýšit napětí s KLDR a vytvořit záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
Tento proces je jedním z několika, kterým Jun čelí. Loni byl v souvislosti s krátkým vyhlášením stanného práva zbaven prezidentského úřadu. Letos v únoru ho soud odsoudil k doživotnímu vězení poté, co jej shledal vinným ze vzpoury.
Drony nad Pchjongjangem
Severní Korea, která je s Jižní Koreou formálně ve válečném stavu, obvinila Soul, že v říjnu 2024 drony nad Pchjongjangem třikrát shazovaly propagandistické letáky.
Jihokorejská prokuratura tvrdila, že Junova snaha vytvořit pomocí dronů podmínky válečného stavu zvýšila napětí se Severní Koreou a narušila státní bezpečnost. Zřícení dronů nad územím KLDR mohlo podle prokuratury vést k úniku utajovaných informací, uvedla agentura AFP.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un výrazně vyostřil rétoriku vůči Jižní Koreji. Prohlásil, že pokud by byla ohrožena bezpečnost jeho země, mohl by Jižní Koreu zcela zničit, a její obyvatele už „navždy“ přestává považovat za své krajany. Dialog se Soulem odmítá, možnost jednání se Spojenými státy však připouští – pouze za podmínky, že Washington uzná KLDR jako jadernou mocnost.
KLDR stupňuje rétoriku. Kim mluví o zničení Jihu a posílení jaderného arzenálu
Politika
Obhajoba vinu odmítá
Junovi právníci obvinění v dronové kauze odmítli. Tvrdili, že bývalý prezident nevydal ani neschválil žádný příkaz k dronové operaci. Podle obhajoby šlo o reakci na kroky Severní Koreje, která tehdy nad Jižní Koreu vysílala balony s odpadky.
Stanné právo trvalo jen několik hodin
Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po jeho vyhlášení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.
Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
Dalibor Martínek: Národní rozpočtová rada si říká o své zrušení
Názory