Zajímá nás
Stanislav Šulc: Konečně normální volby. V USA rozhodnou o prezidentovi daně
Joe Biden vs. Donald Trump podruhé. To je pravděpodobný scénář podzimního duelu o příštího „vládce demokratického světa“. Ačkoli to ještě před pár dny vypadalo, že tématem voleb budou různé války ve světě nebo obecněji konflikt dobra a zla, nakonec se hlavním tématem stane něco prozaičtějšího – daně.
Donald Trump zatím Joea Bidena válcuje v jedné zásadní disciplíně – nastoluje agendu. V tom byl mistrem po celou svou moderní politickou kariéru a dlouho s touto superschopností vítězil. Až do listopadu 2020, kdy sice hru také do velké míry určil on, ale nakonec v ní prohrál.
Nyní se pokouší o reparát stejnou taktikou. Svou roli v ní hraje dehonestace protivníka a z jeho neschopnosti pramenící nefunkčnost systému. Pro vyzyvatele zcela správná taktika známá již desítky let.
A tak se mohlo zdát, že letošní volby opět budou o tom, že naprosté dobro musí zabránit absolutnímu zlu v ovládnutí Ameriky. Tuto kartu hráli v roce 2020 oba soupeři a už už to vypadalo, že letos tomu nebude jinak.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Fed začíná znervózňovat investory i Bidena. Snížení sazeb v nedohlednu
Money
Konec Trumpovy výjimky
Jenomže na svém posledním mítinku Donald Trump celkem výrazně otočil kormidlem, které celé volby může posunout do jiných vod. Paradoxně značně normálnějších než v posledních letech. Trumpovým trumfem pro nadcházející volby totiž mají být daně. A tím se Trump dostal do zcela běžné politické agendy, která v dřívějších dobách volby rozhodovala.
Daně přitom vskutku jsou a budou zásadní otázkou pro běžné Američany. V roce 2025 totiž vyprší daňová úleva pro nejbohatší občany. V příštím roce také skončí výjimky pro daně z nemovitostí a zakladatele firem. Většina z těchto opatření přitom čelila kritice, že jde jen o cesty daňové optimalizace pro bohaté.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena připravuje zavedení cel na dovoz elektromobilů z Číny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg, podle níž krok oznámí vláda příští týden. Ochranná opatření se mají týkat i baterií či solární techniky.
USA zavedou vyšší cla na dovoz levných elektromobilů z Číny
Politika
Biden oslovuje střední třídu
Zatímco Donald Trump tak chce minimálně zachovat tyto výjimky, případně nabídnout ještě větší úlevy pro vysokopříjmové Američany (Trump zatím detailnější daňovou reformu nenastínil), Joe Biden jde do voleb se zcela opačnými plány.
Stávající prezident slibuje zrušit všechny daňové úlevy pro vysokopříjmové občany, tedy ty, jejichž roční superhrubý příjem převyšuje 400 tisíc dolarů. Jen pro představu, například americký středoškolský učitel v průměru pobírá ročně 53 až 82 tisíc dolarů (nad 97 tisíc bere méně než desetina učitelů).
Zároveň by Biden chtěl zvýšit také korporátní daně. Minimální korporátní daň by byla 21 procent, běžná daň by pak byla 28 procentům (oproti stávajícím 21 procentům).
Skotským prvním ministrem se tento týden stal politický veterán John Swinney. Ačkoli o funkci moc nestál, možná je právě on tím, co Skotská národní strana potřebuje. Té totiž dochází, že jen s bojem za nezávislost už napříště neuspěje.
Karel Pučelík: Místo důchodu premiérský úřad. Skotskou vládu převzal kompromisní Swinney
Politika
Povolební očekávání
Boj o to, jestli má stát jako USA mít nízké, či naopak vysoké daně, zda mají mít úlevy nejbohatší a největší korporace, či nikoli, může značit návrat k normální politice. Po letech excesů, kdy se politici snažili z různých důvodů oslovovat voliče nejpodivnějšími, často až ezoterismus připomínajícími koncepty, je to rozhodně pozitivní změna. I proto, že se tu opět může pracovat s rozdělením společnosti na pravicové a levicové voliče, a můžeme také se samotnou volbou legitimně spojovat nějaká očekávání.
Je snazší chtít nižší zdanění korporací než vyžadovat boj proti armádám neexistujících stvoření, jak tomu bylo v roce 2020.
Ruský prezident Vladimir Putin se v kremelském Andrejevském sále oficiálně ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu. Oznámil to předseda ruského ústavního soudu Valerij Zorkin poté, co hlava státu složila přísahu. Putin v březnu dle očekávání s přehledem vyhrál volby, které ale podle kritiky Západu byly nesvobodné a chyběla mu v nich skutečná opozice.
OBRAZEM: Putin v Kremlu složil přísahu a ujal se prezidentského úřadu. Mezi hosty byl i americký herec
Politika
Když se v Česku konalo mistrovství světa v hokeji konalo naposledy, v roce 2015, jeho pořadatel, Český svaz ledního hokeje, předpokládal, že mu vydělá desítky milionů korun. Nakonec to bylo o řád více. Stovky milionů. Přesněji bezmála půlmiliardy korun. Podobné pozitivní překvapení se může konat i letos.
Lukáš Kovanda: Miliardový byznys. Hokejové mistrovství světa přihraje balík státu i svazu
Názory
