Stanislav Šulc: Blíží se konec cyklu? ECB po dlouhých měsících nesnížila sazby
Očekávané, přesto důležité. Tak lze vnímat rozhodnutí radních Evropské centrální banky zachovat úrokové sazby na stávajících hladinách, tedy na dvou procentech pro základní sazbu. Důvodem sice je vyčkávací taktika, jak dopadnou jednání mezi EU a USA ohledně cel. Nicméně konec stávající fáze cyklu uvolňování měnové politiky EU se nejspíš výrazně přiblížil. A to bude mít řadu dopadů.
Úrokové sazby Evropské centrální banky jsou klíčovým nástrojem na podporu růstu evropské ekonomiky. Sice od toho tu banka není, ale chtě nechtě na to její rozhodování má vliv. Čím levněji si firmy a podnikatelé mohou půjčovat, tím se kola ekonomiky roztáčejí rychleji. To pak vede k inflaci a následnému zatažení za brzdu, tedy ke zvýšení sazeb… a tak pořád dokola.
Posledních několik měsíců prožíváme první část tohoto cyklu. ECB na každém z posledních sedmi zasedání o nastavení měnové politiky sazby snížila. A aktuálně jsou na nejnižší úrovni od prosince 2022.
To, že ve čtvrtek banka sazby opět nesnížila, je logické. EU stále nemá dojednanou smlouvu s USA, takže zcela tápe, jaká cla na ni Donald Trump a jeho lidé nakonec uvalí. Vzhledem k tomu, že možnosti oscilují od 10 přes 15 po 30 procent, ale klidně i o úplně jiné číslo podle aktuálního stavu mysli amerického prezidenta, jde o natolik zásadní vstup, že ECB zkrátka nemohla validně rozhodnout o případném dalším snížení.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Lukáš Kovanda: Euro už není nad zlato
Názory
Konec snižování má logiku
Jenomže je tu ještě jedna věc. A to prohlášení šéfky ECB Christine Lagardeové, že se blíží konec této fáze cyklu. Na jedné straně to je opět dokonale logické. Sazby kolem úrovně dvou procent odrážejí dlouhodobý standard, který by v moderní ekonomice a v moderním centrálním bankovnictví dával smysl.
Dále tu máme relativně nebezpečný precedent s nízkými sazbami, které ECB držela přes deset let po finanční krizi a vedlo to k celé řadě negativních dopadů (a brutální inflace po pandemii je jen jedním z nich). Takže extrémně nízké sazby si přeje málokdo, tedy kromě developerů.
A konečně tu je klíčový faktor, tedy inflace, která se po brutální dvouciferné vlně dostala do cílené úrovně vlastně relativně nedávno, a navíc každý měsíc trochu tu nebo jinde vystrčí drápek.
Policie navrhuje státnímu zástupci obžalovat Tomia Okamuru i jeho hnutí SPD z podněcování k nenávisti. Jde o rasistické plakáty z loňské krajské volební kampaně. „Policie skončila vyšetřování a předložila státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby,“ potvrdil serveru Seznam Zprávy obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek. Žalobce dosud nerozhodl, zda věc půjde k soudu.
Dalibor Martínek: Okamura se jako klíště drží politiky. Nese mu obří příjmy
Názory
Kde je ten růst?
Co ale trochu kazí tu všeobjímající logiku, je neexistence onoho růstu, který fáze nízkých sazeb přináší. Většina zemí EU a eurozóny se sice na předpandemickou úroveň HDP již dostala, ale žádný zásadní růst pozorovat rozhodně nemůžeme. Samozřejmě se nebavíme o třetím světě, kde bývají růsty skokové, ale i tak je růst eurozóny na úrovni pod 1 procentem vysloveně žalostný.
Pokud nyní ECB tedy zastaví pokles sazeb a pokud budou Trumpova cla pro EU opravdu zásadním způsobem likvidační, můžeme se nadít poměrně zásadních problémů. Jak by na to reagovala ECB v tuto chvíli ani nelze předjímat, ačkoli ekonomové se zatím stále shodují na tom, že evropská banka letos sazby ještě jednou sníží, a to o čtvrt procentního bodu na úroveň 1,75 procenta.
Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. 
Přelomový den. Pražská burza poprvé v historii zavřela nad hranicí 2200 bodů
Trhy
Tesla měla nejhorší výsledky za deset let. Její šéf věří, že je to náhlá temnota těsně předtím, než se rozsvítí. Ale počkáme si na to. 
Všechno bude, ale za rok, nasliboval Musk
Názory
