V pražském Karlíně vyrostl nový bytový komplex. Developerská skupina Horizon tam nyní zkolaudovala první etapu rezidenčního projektu Blízká. V první fázi přináší na pražský trh 135 bytů, druhá etapa s 93 byty směřuje k dokončení na konec roku.
Karlínský projekt Blízká od developera Horizon Holding je téměř vyprodaný. V nabídce zůstává už jen několik málo bytů.
Design projektu Blízká je dílem architektonického studia Loxia, generálním dodavatelem stavby je společnost PORR. Projekt se nachází mezi stanicemi metra Invalidovna a Křižíkova. Každá jednotka disponuje vlastním balkonem, terasou či předzahrádkou. Součástí areálu jsou dva komerční prostory pro budoucí služby.
„Karlín je dlouhodobě jednou z nejžádanějších čtvrtí a Blízká je dalším důkazem našeho silného sepětí s touto lokalitou,“ uvádí Yishay Furman, generální ředitel skupiny Horizon. V nabídce je nyní už jen několik bytů, všechny s dispozicí 1+kk. Všechny zbývající byty mají výměru 36 metrů s pěti nebo šestimetrovou terasou. Nabídkové ceny se pohybují od 7,5 do 8,2 milionu korun.
Horizon Holding je izraelská developerská společnost působící na českém trhu od roku 2001, která se zaměřuje na rezidenční výstavbu středních a velkých projektů. V Česku kromě karlínského projektu Blízká aktuálně nabízí k prodeji také nový rezidenční projekt Arboret v pražských Záběhlicích. Horizon již v Česku dokončil několik rezidenčních projektů, mezi které patří Rezidence Zahálka, Rezidence Modřanka, Velká Brána, Rezidence Čámovka nebo Kay River Lofts a Rezidence Vltava. Nyní realizuje projekty Aura Statenice a právě Arboret.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Víme, co se děje na realitním trhu. Odebírejte newsletter.
Slavomír Slanina strávil téměř čtvrt století ve nadnárodním telekomunikačním gigantu. Vloni v létě se stal šéfem společnosti Suntel Group ze skupiny DRFG a místo operátora zastupuje firmu, která telekomunikační infrastrukturu buduje, spravuje a rozvíjí. „Telekomunikační stabilita je potřebná jako voda nebo elektřina. Když se během pandemie vypla síť na pár hodin, lidé se bouřili víc než při odstávce vody,“ říká Slanina.
Po téměř čtvrtstoletí ve Vodafonu jste přešel do Suntelu. Jak velká změna to pro vás byla?
Přešel jsem na druhou stranu pomyslného stolu. Telekomunikační trh funguje jako ekosystém tří hlavních hráčů – výrobců technologií, operátorů a dodavatelů. Ve Vodafonu jsem byl na straně operátora, dnes jsem v prostředí dodavatele. A právě ta změna perspektivy mě lákala. U operátora jsem měl na starosti rozvoj sítí, tedy obří investiční projekty. V Suntelu je ta role komplexnější. Je tam větší pestrost, širší odpovědnost, a hlavně možnost tvořit nové věci.
Co vás po přechodu do dodavatelské firmy nejvíc překvapilo?
Asi hodnota peněz v čase. Když jste operátor, řešíte hlavně kvalitu, rychlost a cenu dodávky. Když jste na straně dodavatele, najednou vidíte, co všechno se skrývá za financováním projektu. Musíte zaplatit lidi, materiál, logistiku, technologie, často financujete stavbu několik měsíců nebo i let dopředu, a teprve potom dostanete zaplaceno. V době inflace a rostoucích cen materiálů je to obrovské téma. Balanc mezi cenou, kvalitou a časem je extrémně složitý.
Miliardová investice u moře: DRFG vstupuje na chorvatský realitní trh
Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.
Velmi zjednodušeně stavíme za své, respektive za peníze, které si seženeme. Samozřejmě existují různé modely spolupráce, ale princip je takový, že musíte projekt postavit, dodat, odevzdat a teprve následně přichází platba od investora nebo operátora. A když máte velké projekty typu optických tras, které se připravují dva nebo tři roky, je to obrovská finanční disciplína.
Jak důležité je pro Suntel zázemí investiční skupiny DRFG?
Je zásadní. Čím silnější finanční zázemí máte, tím větší projekty můžete realizovat. Menší firmy na trhu existují, ale často se specializují jen na úzkou část telekomunikačních služeb. Naší strategií je být partnerem, který dokáže operátorům pokrýt co nejširší spektrum potřeb. Od mobilních sítí přes optické trasy až po údržbu infrastruktury. To bez silného kapitálového zázemí nejde.
Telco je hodně internacionální disciplína a sám jste uvedl, jak je vnitřně stratifikované. Jaká je pozice Suntel Group v rámci evropského telka?
Chceme být dostatečně velký hráč na to, aby se na nás operátoři mohli spolehnout u velkých projektů, ale zároveň nechceme být obrovský korporát, který ztratí flexibilitu. Naší výhodou je geografická diverzifikace a schopnost sdílet know-how i kapacity mezi zeměmi. Když například přijde mimořádná situace typu tornáda na Moravě, dokážeme si pomoci mezi českým, slovenským nebo jiným týmem. Operátor potřebuje partnera, který dokáže rychle reagovat, má dostatek lidí, know-how a zkušeností. To je přesně pozice, kterou chceme mít.
Brno táhne nové bydlení. DRFG u něj staví čtvrť se 159 byty
Investiční skupina DRFG zahájila výstavbu rezidenčního projektu 3 Dvory v Újezdu u Brna. Nová čtvrť vzniká v ulici Sportovní a počítá se 159 byty v šesti bytových domech. Součástí projektu má být také mateřská škola a menší obchodní zázemí.
Suntel je mezi českými firmami trochu unikát i v tom, že expanduje na složitém DACH regionu. A uspěli jste. Co byl recept?
Důležité bylo pochopit lokální pravidla a nesnažit se tam přijít s tím, že „český model“ všechno vyřeší. Proto spolupracujeme s místními partnery a kombinujeme jejich znalost trhu s našimi zkušenostmi. Například Švýcarsko pro nás bylo velmi specifické. Je to jiný svět – jiná legislativa, jiné obchodní prostředí, jiný přístup k infrastruktuře. Ale zároveň je tam obrovský ekonomický potenciál. Ve Švýcarsku dnes děláme prakticky vše – mobilní i fixní sítě, části energetiky, výměnu smart meterů nebo konektivitu pro retailové řetězce. Takže když nějaký retail park chce dostupný internet pro zákazníky, umíme to.
A Německo? To bývá pro české firmy velmi náročný trh.
Je obrovský a zároveň extrémně fragmentovaný. Každá spolková země má trochu jiná pravidla pro výstavbu nebo povolovací procesy. To celý trh výrazně komplikuje. Na druhou stranu právě v tom vidíme příležitost. Německo si uvědomuje, že jeho telekomunikační infrastruktura není v některých oblastech dostatečně rozvinutá. Vidíte to i jako běžný uživatel – jedete po dálnici a nemáte signál. Proto stát i operátoři investují obrovské prostředky do rozvoje sítí. A pro firmy typu Suntel je to velmi zajímavá příležitost.
Jaké jsou vaše ambice v Německu?
Strategicky nás zajímá hlavně rozvoj fixních sítí. Mobilní infrastrukturu tam už dnes děláme, ale fixní sítě představují další velký krok. Německo je z pohledu počtu domácností nebo velikosti trhu několikanásobně větší než Česko. Pokud tam uspějete, je to obrovský růstový motor.
V posledních týdnech jsme podepsali několik důležitých partnerství, která budou mít vliv právě na naši pozici v Evropě i konkrétně na německém trhu. Podepsali jsme memorandum o strategické spolupráci s německou společností GP-Projekte. Partnerství se zaměřuje na společnou výstavbu 5G infrastruktury a optických sítí na klíčovém německém trhu. Dále jsme uzavřeli strategické partnerství s izraelským technologickým lídrem Galooli. Spolupráce přináší na evropský trh špičkovou IoT platformu pro vzdálený monitoring a aktivní energetický management kritické infrastruktury.
CEO Suntel Group Slavomír Slanina poskytnuto DRFG
Když jsem zhruba před třemi lety mluvil s Romanem Řezníčkem z DRFG, mluvil o plánech na Slovensku, zejména o projektu optické trasy mezi Bratislavou a Užhorodem. V jaké fázi projekt je?
Jde zhruba o 700 kilometrů optické infrastruktury a v tomto případě jsme skutečně vlastníkem celé trasy prostřednictvím společnosti FibreNet, která patří do skupiny DRFG. Je to zajímavé nejen obchodně, ale i strategicky. Vidíme potenciál do budoucna například v propojení Ukrajiny se západní Evropou a v budování další konektivity. Zároveň nad touto páteřní sítí můžeme poskytovat další služby – pro municipality, retail, banky nebo energetiku.
Roman Řezníček: Byl bych rád, aby skupina DRFG fungovala jako most mezi Východem a Západem
Vloni v létě se Roman Řezníček ujal ve skupině DRFG nové role. Z investora se stal generálním ředitelem. A za jeden ze svých cílů si vytknul rychlejší mezinárodní expanzi skupiny, která v této chvíli působí na pěti evropských trzích. Jak se skupině pod jeho vedením daří a jaké plány má pro nadcházející roky?
Telekomunikační infrastruktura se dnes stále výrazněji považuje za strategickou. Projevuje se to i na zájmu investorů?
Telekomunikace jsou součástí kritické infrastruktury. Dnes už nikdo neřeší jen vodu nebo elektřinu. Každý řeší i připojení. Během covidu jsme například zažili situace, kdy krátká odstávka sítě vyvolala silnější reakce lidí než výpadek vody. Bez konektivity dnes nefunguje bankovnictví, práce, obchod ani komunikace. A právě proto si myslím, že investice do evropské infrastruktury budou stále důležitější.
Suntel už dnes zasahuje i do energetiky nebo dopravy. Jak moc se tyto světy propojují?
Opravdu hodně a postupně se propojují do jednoho ekosystému. Děláme například vysokokapacitní nabíječky pro elektromobilitu, projekty v oblasti železniční komunikace nebo modernizace komunikačních systémů ve Švýcarsku. Budoucnost bude o bezpečné a stabilní komunikaci mezi lidmi, stroji a systémy. A to bez kvalitní infrastruktury nepůjde.
Zajímají vás třeba datová centra, která budou další páteřní infrastrukturou budoucnosti? Navíc jsem slyšel, že by přebytečné teplo z nich bylo možné využívat podobně jako teplo z elektráren. Je to reálné, nebo to je sci-fi?
Není to sci-fi. Už dnes se objevují komplexní řešení, kde se odpadní teplo z datových center využívá pro další energetické systémy. Propojení energetiky a datových center bude čím dál důležitější.
A jestli nás to zajímá? Samozřejmě, že nás to zajímá, stejně jako nás zajímá každý potenciální byznys. My dokážeme datové centrum navrhnout, postavit i provozovat. Ale klíčová otázka vždy je, pro koho bude určeno a jaký bude jeho obchodní model.
Fúze a akvizice v Česku nabraly tempo. Loni se uskutečnila téměř stovku velkých transakcí. Závěr roku patřil prodejům kancelářských nemovitostí. Během pouhých 18 dnů se zobchodoval objem odpovídající předchozím 18 měsícům. Data přináší M&A Index společnosti Deloitte.
Když už zmiňujete budoucnost – co přinesou 6G sítě, které by se měly objevovat v první půlce příští dekády?
6G nebude jen o vyšší rychlosti. Klíčová bude extrémně nízká latence a dynamické řízení sítí pomocí specializované, tzv. suverenní AI (z anglického termínu souvereign AI – pozn. red). Dnešní sítě jsou stále relativně statické. Budoucnost bude v tom, že síť sama pozná, kolik lidí je v určité oblasti, co dělají a jaké zdroje budou potřebovat. Významně poroste role optických sítí, protože právě optika umožní zvládnout požadavky na nízkou latenci a obrovské objemy dat.
Takže bez masivní výstavby optiky se 6G neobejde?
Přesně tak. To je základní podvozek celé budoucnosti. Metalické nebo koaxiální sítě už postupně narážejí na své limity. Operátoři potřebují připojovat vysílače optikou, domácnosti potřebují vyšší kapacitu a budoucí služby budou mnohem náročnější na přenos dat.
Jak moc změní telekomunikace AI?
AI bude řídit provoz, optimalizovat kapacity nebo předvídat chování uživatelů. Ale pořád bude potřeba někdo, kdo infrastrukturu fyzicky postaví, nainstaluje a udrží. To je podle mě důležitá věc, kterou si lidé často neuvědomují. I proto telekomunikace potřebují tolik různých profesí. Budeme potřebovat nejen inženýry, ale i řemeslníky, techniky, lidi, kteří umějí instalovat technologie, pracovat s optikou nebo provozovat infrastrukturu. Telekomunikační obory dnes dokončuje mnohonásobně méně studentů než před patnácti lety. Přitom význam infrastruktury stále roste, a proto si myslím, že právě tahle kombinace technologií a řemesla bude mít v budoucnu obrovskou hodnotu.
Slavomír Slanina
Generální ředitel Suntel Group, kam přešel po 24letém působení v telekomunikační společnosti Vodafone. Zde prošel různými technologicko-manažerskými pozicemi. Od roku 2020 zde působil jako ředitel rozvoje sítě a vedl klíčové projekty, včetně sloučení Vodafone a UPC nebo rozdělení Vodafone a Vantage Towers. Pod jeho vedením proběhla rozsáhlá modernizace mobilní i fixní sítě a jedno z nejrychlejších nasazení 5G v Evropě díky refarmingu spektra a vypnutí 3G.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
DRFG sází na optiku. Slovenský FibreNet je plně v jejích rukou
Nájemní bydlení šlo stranou, fond Diagram dnes staví hlavně byty na prodej. Spoluzakladatel Martin Hubinger v podcastu Realitní Club popisuje, proč změnili strategii, kde chtějí růst a proč hledají institucionální investory.
Martin Hubinger před několika lety spoluzaložil investiční fond Diagram, který se soustředí na výstavbu rezidenčních projektů. Nekupuje hotové budovy, ale koupí pozemek, postaví objekt, prodá ho a peníze reinvestuje. Investorům slibuje solidních dvanáct procent ročního zhodnocení.
„Jsme fond nižší střední velikosti,“ říká Hubinger. Druhým spoluzakladatelem je Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB. Aktuálně má fond rozpracované dva projekty, apartmánový resort na šumavské Modravě a projekt v Praze 4. K tomu má rozjednanou akvizici několika dalších projektů a soustředí se hlavně na rezidenční projekty v Praze.
Modrava je unikát. Stavíme tam desítky apartmánů, říká Martin Hubinger
Investiční fond Diagram, který spoluzaložil Martin Hubinger, nyní kromě jiného rozvíjí unikátní projekt apartmánů na šumavské Modravě. Má jich v této exkluzivní oblasti vzniknout několik desítek.
Ruku v ruce s tím se snaží nabírat další finanční prostředky. Do fondu, se kterým má velké plány, zatím investovali oba zakladatelé a jejich přátelé. Už se jim ale podařilo sehnat prvního institucionálního investora.
„Na počátku jsme měli představu, že budeme pracovat s penězi institucí. To plynulo z pracovní historie i současného působení Zdeňka Tůmy,“ říká Hubinger. V nabírání větších investorů by rádi pokračovali.
Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu
Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.
Fond se původně chtěl soustředit na nájemní bydlení, strategii však upravil s růstem sazeb, kdy nájmy sice dál rostou, ale ne rychleji než cena výstavby. A také proto, že zpočátku nezískal dost peněz právě od institucionálních investorů.
Nadstandardní slibovaný výnos plyne z faktu, že fond si své projekty sám staví. Nespoléhá tedy na růst hodnoty majetku neboli bytů jako jiné realitní fondy.
„My koupíme pozemek, připravíme projekt, povolíme ho, postavíme a rozprodáme. A máme marži,“ popisuje Hubinger přístup. „Pokud by odteď pět let nerostly ceny nemovitostí, pořád budeme vydělávat to, co chceme.“
Každý rok několik projektů
Cílem fondu je každý rok zahajovat a zároveň dokončovat několik projektů. „Z hlediska velikosti fondu žádný strop ambicí není. Naše bezprostřední ambice je dostat se přes jednu miliardu korun,“ říká Martin Hubinger, který byl hostem podcastu Realitní Club.
Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na podcastových platformách. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.
