Reklama

Lukáš Kovanda: V Česku elektřina pro domácnosti zlevňuje za poslední rok suverénně nejvíce v celé EU

ČEZ vyzývá k samoodečtu energií. Pomůže to s nastavením záloh.
ČTK
Lukáš Kovanda

V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky.

Například v Itálii meziročně stoupla o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.

Index vývoje cen elektřiny v EU v říjnu 2022, zdroj: Eurostat

V porovnání s říjnem loňského roku stouply ceny v Česku o 15,1 procenta. To je nejnižší úroveň meziroční inflace v ČR dle metodiky Eurostatu od letošního května. Za celou EU činí meziroční inflace 11,5 procenta. Takže v meziročním pohledu je česká inflace sedmá nejvyšší EU. Ovšem i to znační zlepšení oproti předchozím měsícům, kdy inflace v ČR patřila k těm vůbec nejvyšším v EU. Nyní už má výraznější meziroční inflaci než ČR také třeba Nizozemsko.

Pomohl Úsporný tarif

Klíčovým důvodem říjnového poklesu cen, tedy deflace, a výrazného poklesu meziroční inflace v daném měsíci je v ČR zavedení Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Tato dvě opatření samozřejmě stojí také za tím, že elektřina pro domácnosti v Česku v říjnu v rámci celé EU zlevňovala vůbec nejvýrazněji. 

Konec dodavatele energií Dobrá energie. Koupil ho miliardář Daniel Křetínský.

ERÚ sníží regulované ceny elektřiny, lidé si i tak za ni připlatí

Státem regulované ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce i tak zdraží, důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na energetickém trhu. U plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. Podíl regulovaných cen na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá, uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje.

Přečíst článek

Fakticky tedy inflační tlaky v české ekonomice nezmírnily, ba naopak, vždyť dle statistiky ČSÚ meziroční inflace v říjnu dále oproti září narostla. Jenže část břímě vyšších cen na sebe bere od října stát, jenž je tak sňal ze spotřebitele. A to právě prostřednictvím zavedení Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje.

Z hlediska výpočtu spotřebitelské inflace jsou relevantní ty položky, které hradí právě spotřebitel. Pokud je místo něj plně či částečně hradí stát, statisticky příslušné částky přestávají být součástí výpočtu spotřebitelské inflace.

Teplo je teď luxus. Už před zdražením na něj nemělo milion Čechů

V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.

Přečíst článek

Do značné míry tak jde jen statistickou iluzi, neboť spotřebitel si snížení nákladů na energie zase zaplatí v budoucnu, a to i s úroky.

Příslušné úlevy – Úsporný tarif či odpouštění poplatku za podporované zdroje – totiž letos navýší schodek státního rozpočtu. Ten bude pokryt zvýšeným půjčováním státu, tedy dodatečným dluhem, jejž v budoucnu ovšem i s úroky splatí daňoví poplatníci – tedy spotřebitelé – ze svých daní. 

Energie, ilustrační foto

Češi vs. Němci. Kdo má lépe vyřešené zastropování energií? Přou se experti

Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.

Přečíst článek

Reklama

Související

Německý kancléř Olaf Scholz

Lukáš Kovanda: Německo ustupuje, souhlasí s unijním stropem na plyn. Nejvyšší čas, varuje průmysl

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme