Reklama

Špatná zpráva pro Fialu. Elektřina v Česku zdražila nejvíce v EU

Elektřina, ilustrační foto
Pixabay

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla o 15 procent. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině.

Reklama

Evropské domácnosti zaplatily v roce 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,30 euro (620 korun), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 korun) za 100 kWh.

I přes prudký 62procentní růst však nemá ČR ceny elektřiny nejvyšší, v tomto ohledu je na šestém místě. Ceny rostou přitom i přesto, že Česko patří k vývozcům elektřiny a skupina ČEZ patří k největším energetickým uskupením v Evropě, když v loňském roce vyrobila 55,9 terawatthodin elektřiny.

V prudkém růstu cen elektřiny v Česku se podle analytiků projevily zejména obchodní spekulace na energetické burze a omezené kroky státu. V současnosti je ovšem podle ekonomů již situace jiná a ceny na trhu převážně klesají. 

Podle analytika ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora se ve statistice za první pololetí projevilo, že Česko se na rozdíl od jiných států EU dlouho vyhýbalo plošným formám pomoci. „Celá řada států EU již v první polovině roku zavedla celou škálu plošných podpůrných opatření. Od přímé regulace maloobchodních cen přes prominutí příspěvku na OZE (obnovitelné zdroje) až po daňové úlevy. ČR se dlouho snažila vyhýbat plošným formám pomoci a omezila se na adresnou pomoc prostřednictvím úřadů práce pro sociálně slabší domácnosti. Situace se ale stala neudržitelnou,” řekl Gavor.

Podle analytika společnosti XTB DM Jiřího Tylečka byl vysoký růst cen energií zapříčiněn hlavně napojením na německý energetický mix prostřednictvím burzy v Lipsku. „Výslednou cenu určovaly drahé plynové závěrné elektrárny. V prvním pololetí, za které máme data, zároveň neexistovala významná státní pomoc s drahými energiemi. Výsledkem tak byl prudký růst ceny pro domácnosti i firmy,” uvedl Tyleček.

Reklama

Ve druhé polovině letošního roku by se však podle analytiků v Česku měla v cenách energií promítnout už některá opatření státu, o kterých rozhodla vláda. Mezi ně patří například tzv. úsporný tarif, což je příspěvek, který domácnosti letos obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž činí celkově 2000 korun nebo 3500 korun podle spotřeby. 

O dalším vývoji na trhu rozhodne také počasí. „Nadprůměrně teplá zima by mohla znamenat, že ceny elektřiny by mohly dále stagnovat či dokonce klesat,” dodal Tyleček.

Nižší ceny elektřiny v prvním pololetí než byl evropský průměr měli odběratelé z řad domácností v Nizozemsku (minus 54 procent), Slovinsku (minus 16 procent), Polsku (minus tři procenta) a v Portugalsku a Maďarsku (shodně minus jedno procento). Propady v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku souvisely s vládními dotacemi a s povolenkami. V Maďarsku jsou ceny elektřiny regulované.

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

Jiří Nouza v podcastu Realitní Club: Stát začal řešit drahou elektřinu, až když veřejné správě začalo téct do bot

Není pravda, že se situace českého průmyslu začala zhoršovat až v okamžiku vpádu Ruska na Ukrajinu, říká Jiří Nouza, šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Problémy jsou podle něj vidět už více než rok. A stále více eskalovaly, válka na Ukrajině celý vývoj jenom urychlila a dovádí český průmysl na hranu existence.

Přečíst článek

Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v první polovině roku 2022 nejnižší v Nizozemsku (5,90 euro za 100 kWh), Maďarsku (9,50 euro) a Bulharsku (10,90 euro) a nejvyšší v Dánsku (45,60 euro), Belgii (33,80 euro), Německu (32,80 euro) a Itálii (31,20 euro). 

Stoupla i cena plynu

Zvyšovaly se i ceny plynu v EU. Průměrná cena plynu v EU se ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 zvýšila z 6,40 euro za 100 kWh na 8,60 euro za 100 kWh, tedy o o více než třetinu.

EU, ilustrační foto

Evropská komise představila nový energetický balík. Omezí cenu plynu, nezavede ale cenový strop

Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Jde o součást dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva bojovat proti energetické krizi. Nový plán stanovuje i principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.

Přečíst článek

Mezi prvním pololetím roku 2021 a prvním pololetím roku 2022 se ceny zvýšily ve 23 z 24 členských států EU, pro které jsou údaje k dispozici. Nejvíce stouply ceny plynu domácnostem v Estonsku (plus 154 procent), v Litvě (plus 110 procent) a Bulharsku (plus 108 procent). Česká republika je v žebříčku nárůstu cen plynu pro domácnosti až na desátém místě. Pouze v Maďarsku, kde je zavedená regulace, se ceny plynu o půl procenta snížily.

Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti v první polovině roku 2022 nejnižší v Maďarsku (2,90 euro za 100 kWh), Chorvatsku (4,10 euro) a Lotyšsku (4,60 euro) a nejvyšší ve Švédsku (22,20 euro), Dánsku (16 euro) a Nizozemsku (12,90 euro). 

Plyn, ilustrační foto

Dušan Janovský: Dilema bezohledného strávníka aneb S energií je nutno šetřit, ne ji dotovat

Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Německý kancléř Olaf Scholz

Lukáš Kovanda: Německo ustupuje, souhlasí s unijním stropem na plyn. Nejvyšší čas, varuje průmysl

Přečíst článek
Plyn, ilustrační foto

Dušan Janovský: Dilema bezohledného strávníka aneb S energií je nutno šetřit, ne ji dotovat

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme